x

Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma)

02/2012 Téma tohoto čísla

Sociální práce a rodinná politika z genderové perspektivy

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
je mi ctí uvést Vás do únorového čísla Zpravodaje. Jedním slovem lze číslo nazvat jako kritické. Zabývá se sociální prací, především tím, proč je takovým problémem v teorii i praxi sociální práce neexistence či nedostatek genderové perspektivy a proč je genderová optika v této oblasti tak důležitým předpokladem ke kvalitním výsledkům a lepším mezilidským vztahům, které jsou středobodem fungování každé společnosti.

Další část Zpravodaje se věnuje rodinné politice. Přináší srovnání situace v České republice se zahraničím, reflexi nejnovějších trendů vývoje rodinné politiky - tedy té zúžené oblasti, která se věnuje situaci rodičů s malými dětmi, jak si trefně povzdychá Jana Fajtová Krausová v anketě. I texty zaměřené na rodinnou politiku vyznívají kriticky. Ale přesto přinášejí řadu inspirativních podnětů. Situace v těchto dvou oblastech není v ČR, zdá se, příliš dobrá.

Přesto však jsem přesvědčená, že kritickými hlasy můžeme přispět k její nápravě, protože k tomu, aby se věci začaly obracet k lepšímu, je potřeba vědomostí, znalostí a kritického uvažování, zjištěné závěry je potřeba šířit na správná místa a usilovat o jejich nápravu. O to se tým Gender Studies, o.p.s. pokouší svou každodenní prací. Slova Martina Beréše o učení se chybám spíše než pokroku a progresivním řešením a cestám, beru jako provokativní výstrahu, a podnět k tomu být ještě kritičtější.

Přeji všem přínosné čtení,

Lada Wichterlová, projektová manažerka.

Obsah čísla

Rovné příležitosti v praxi

Tajomstvá rodových rozmerov sociálnej práce na Slovensku

Písať o takto širokej a zároveň špecifickej téme je pomerne odvážne a vyžaduje si to isté zjednodušenia. Tento text píšem z pozície absolventa sociálnej práce, odborného asistenta v zálohe a feministu. Jednotlivé tézy nemám podchytené empirickým výskumom. Vychádzam skôr zo skúseností, úvah, nesystematického pozorovania a podpory z projektu VEGA.
Rovné příležitosti v praxi

Stále širší pole volnosti: Změny v rodičovské a mateřské v roce 2012

Tak máme mnohem svobodnější možnost čerpání mateřské a rodičovské dovolené. Větší možnost výběru, možnost volbu měnit, větší flexibilitu dle situace, ve které se nacházíme. Ale samozřejmě také větší nároky na nás, naši zodpovědnost, nutnost více plánovat v rámci rodiny i pracovní kariéry.
Rovné příležitosti v praxi

Otcovská dovolená a zákon o péči o děti do tří let v Polsku

Rodinnou politiku v průběhu posledních dvaceti let v Polsku lze charakterizovat jako zanedbanou a plnou nesrozumitelných rozhodnutí. Výdaje na sociální politiku, které byly nazývány „náklady“, (1) byly v důsledku hospodářské transformace postupně kráceny.
Osobnost

„Vždy je potřeba synergického úsilí a delší doby, než se zažité stereotypy začnou měnit“: S Annou Šabatovou o disentu, genderové rovnosti a lidských právech

Anna Šabatová je významnou osobností českého veřejného života, která neúnavně a po dlouhá léta poukazuje na význam lidských práv. Ve svém životě plnila několik zásadních rolí – byla mluvčí Charty 77, zástupkyní Ombudsmana, v současnosti je předsedkyní Českého helsinského výboru. Za své aktivity byla několikrát oceněna, mj.
Aktuálně...

Neodkládat rovnost na později

Ekonomický krach je šancí pro nejen genderově spravedlivější společnost, nesmíme však uvěřit, že rovnost se vyřeší "později", až potom, co zalátáme díry v bankovnictví či průmyslu.
Aktuálně...

BEZPLATNÁ PRÁVNÍ PORADNA GENDER STUDIES

Orientujete se ve změnách, které se týkají rodičovských příspěvků? Víte, jaké novinky Vás čekají v práci? Zažíváte diskriminaci na trhu práce? Neváhejte se zeptat.
Aktuálně...

Kampaň „Čeho si ceníte víc?“

Od poloviny ledna běží v Poděbradech a Olomouci kampaň Gender Studies k problematice platové diskriminace „Čeho si ceníte víc?“. Kampaň se zaměřuje na jednu z rovin platové diskriminace, jíž je horizontální segregace pracovního trhu.
Aktuálně...

Jak zvládnout práci z domova a co od ní očekávat?

Zájem o flexibilní formy práce je v ČR vysoký, zejména ve skupinách žen pečujících o děti. Praktické zkušenosti s běžným fungováním flexibilních forem práce však máme v současné době v ČR ještě příliš malé. Na částečné úvazky pracuje pouhých 5% osob, práce z domova je stále výjimkou, sdílené úvazky téměř neexistují.
Aktuálně...

Pozvánka na feministický cyklus Pražské školy alternativ

Pražská škola alternativ srdečně zve na seminář Co dlužíme cizincům? Migrace, ženy a alternativy. Setkání se uskuteční v rámci feministického cyklu Pražské školy alternativ v pondělí 20. února 2012 od 18h. v galerii DIVUS (jižní křídlo bývalých dopravních podniků nad stanicí metra Vltavská), Bubenská 1, Praha 7.

Co si myslíte o ... ?

Podporuje rodinná politika v ČR genderovou rovnost?
Na otázku odpovídají:

Jana Fajtová Krausová, právnička a projektová manažerka, Rodinné centrum Routa, o.s.

V našem Infocentru Rodina a práce vidíme, že stále spíše nikoliv…

Je zde řada zlepšení – posun od preference jednoznačného rozdělení rolí na ženy „matky a pečovatelky“ a muže „živitele“. Pozitivně vnímáme také podporu aktivního otcovství, flexibilních forem práce, některé úpravy mateřské a rodičovské dovolené (MD/RD) i podporu programů na slaďování a podnikání žen (i když zde je velká souvislost s dotačními programy ESF). Nicméně jako negativně působící v oblasti genderové rovnosti vnímáme preferenci dlouhého období MD/RD, a velmi časté změny v již tak složité právní úpravě MD/RD a příslušných dávek, které činí systém nepřehledným, a tak některé nástroje, např. podpory aktivního otcovství, nejsou využívány. Dále je to nedostatek zařízení služeb péče o děti do tří let, a zejména absence jasné právní úpravy zařízení péče o děti mimo režim MŠ a jeslí i nemožnost daňových úlev pro zřizovatele firemních školek. Navíc je v naší společnosti hluboce zakořeněný stereotyp, že o děti se nejlépe může starat matka - na ten naráží mnoho úspěšně slaďujících žen, které se místo ocenění své práce vyrovnávají s nálepkou „krkavčí matky“…

Ráda bych také upozornila na časté vnímání rodinné politiky jako záležitosti výhradně rodin s (malými) dětmi. Rodina prochází mnoha fázemi, např. péče o osoby blízké může být ještě náročnější… a odkládáním mateřství až „ po třicítce“ se řada žen dostane za pár let do situace, kdy budou mít děti v pubertě (ještě vyžadující péči), zároveň budou muset zajistit péči o své již nemohoucí rodiče, a navíc se samy ocitnou v kategorii žena 50+, tj. s obtížnou situací na trhu práce… Až mému synovi bude 15, mně bude 51 let a mé matce 75 let…

Zde vidím velký prostor pro úpravu rodinné politiky a jejího propojení s ostatními oblastmi (sociální, důchodová, bytová politika, zaměstnanost, vzdělávání, osvěta), a to nejen v Česku, ale i v rámci celé Evropské unie.

Lenka Formánková, socioložka, SOÚ AV ČR

Otázku této ankety považuji za mnohokrát zodpovězenou. Jsem na pochybách, zda lze k tématu říci něco nového. Česká rodinná politika sice zajišťuje ženám a mužům rovný přístup k opatřením jako je rodičovská dovolená, rodičovský příspěvek nebo peněžitá pomoc v mateřství, samotný design opatření ale nevytváří v podstatě žádné pobídky pro muže, aby začali rovnocenně participovat na péči o děti. Nakonec stabilně nízký počet mužů nastupujících na rodičovskou dovolenou (okolo 1 – 1,5 % všech pobíratelů rodičovského příspěvku) je dostatečně výmluvný.

V logice české rodinné politiky je implicitně zakotven ideál tradičního rozdělení rolí, neboť dostává pečující osobu do ekonomicky výrazně podřízeného postavení. Vzhledem k tomu, že výše rodičovského příspěvku v jeho „standardní“ variantě neodpovídá ani minimální mzdě jistě ukazuje na to, že tyto dávky nebudou základem rozpočtu většiny českých domácností. Takovou pozici je ochotno přijmout jen minimum mužů a nahrává tak modelu „žena pečuje v domácnosti, muž ekonomicky zajišťuje rodinu“. Problém vidím hlavně v nízké provázanosti rodičovského příspěvku s předchozí zaměstnaností a výší předchozího platu. V současné podobě lze pochybovat, že opatření skutečně slouží svému cíli, tedy ochraně zaměstnanosti a kompenzaci ušlé mzdy pečujících osob. Aby česká rodinná politika podporovala genderovou rovnost, musela by dojít mnoha změn. Za prvé by musela začít podporovat otce v pečující roli zavedením incentiv jako je otcovská dovolená a „daddy quota“ (nárok na část rodičovské dovolené určená jen mužům) a dále by měla výši dávek přiblížit předchozímu platu (90-100% předchozího průměrného příjmu). Za druhé by musela podporovat zaměstnanost žen s dětmi zkrácením délky rodičovské dovolené a to opět provázáním nároku na dovolenou a dávky s předchozí placenou prací. Ano, to bylo vyřčeno už mnohokrát… a stále se moc nezměnilo.

Michaela Marksová-Tominová, stínová ministryně ČSSD pro lidská práva a rovné příležitosti

Já se domnívám, že nikoli. Na jedné straně se sice hovoří o nutnosti slaďování rodinného a profesního života, o tom, že se mají podporovat lidé snažící se pracovat a ne ti, kteří chtějí jen pasivně zůstávat závislí na dávkách, podporu žen na trhu práce doporučuje i poradní orgán vlády NERV. Jenže ve skutečnosti se toho moc nemění. Ano, oceňuji větší flexibilitu v pobírání rodičovského příspěvku. Jenomže to nestačí – dále by se měla podpořit síť veřejných školek a jeslí, odstranit podmínku omezující využití jeslí do dvou let, zavést část rodičovské jenom pro “druhého rodiče” a podpořit zaměstnavatele, aby umožňovali flexibilní formy zaměstnávání. A to se neděje ani náhodou.

Kalendář akcí

Přehled nejbližších akcí s tematikou rovných příležitostí