Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
i když je fenomén mnohonásobné diskriminace v praxi velmi častým jevem, v české společnosti zatím toho o něm mnoho nevíme. Toto číslo zpravodaje „Rovné příležitosti do firem“ se proto snaží tuto problematiku trochu pootevřít a osvětlit. S využitím několika lokálních i mezinárodních perspektiv příspěvky ukazují, co se může stát, když jednotliví lidé, ale i celé komunity, žijí svoje životy na křižovatkách rasy nebo etnicity a genderu. V českém kontextu, pravděpodobně, jako nejzřejmější příklad této existence na křižovatce napadnou každého romské ženy. Ty se často potýkají nejen s rasismem většinové bílé společnosti, ale i patriarchálním nastavením vlastní menšinové komunity.
O nucených sterilizacích romských žen v ČR pro nás napsala článek lidskoprávní aktivistka Gwendolyn Albert. Naopak, o dobrých firemních praxích oceněných v rámci soutěže Ethnic Friendly zaměstnavatel je text Anny Meixnerové z brněnské neziskové organizace IQ Roma servis. Na specifické postavení Romek v české společnosti jsme se tentokrát navíc ptali i v anketě.
Pohled na americkou hip hopovou scénu, nebo přesněji její feministický proud, který cestou umění bojuje za genderovou a rasovou rovnost v rámci afroamerické komunity a ve vztahu k bílé majoritě, přináší rozhovor s Danielou Hamm-Kalmanovou. Organizace La Strada se s námi podělila o výsledky svého výzkumu mapujícího proces agenturního zaměstnávání Vietnamců a Vietnamek v České republice. Z globální perspektivy se na problematiku dívá také článek Jitky Kolářové o genderovém rozměru migrace, ohlédnutí se za genderově laděnými dokumenty festivalu „Jeden svět“ nebo příspěvek Alexandry Jachanové Doleželové o americkém etnicko-rasovo-genderovém ocenění časopisu Working Mother.
Přeji zajímavé čtení a hlavně, abyste případné životní křižovatky zvládli ve zdraví a spokojenosti,
Nina Bosničová, šéfredaktorka.
Martina Štěpánková, právníčka, Poradna pro občanství, občanská a lidská práva
Romské ženy jsou mnohem více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením, než ženy z majoritní společnosti. Lze říci, že jsou dvojnásobně marginalizovanou skupinou, neboť nejenže musí ve společnosti čelit tradičnímu znevýhodňování, protože jsou ženy, ale velmi často také pro svůj romský původ. Navíc se jejich znevýhodňování neomezuje pouze na trh práce, ale dochází k němu i v přístupu ke službám, k bydlení, ke vzdělání či zdravotní péči. Tyto skutečnosti, společně s nedostačeným vzděláním, pak vedou k prohlubování sociálního vyloučení a velmi komplikují postavení romských žen na trhu práce a tím snižují jejich šance nalézt vhodné zaměstnání. Romské ženy se tak ocitají v začarovaném kruhu sociálního vyloučení a diskriminace, který je velmi obtížné, a bez vnější pomoci téměř nemožné, rozetnout.
Lucie Horváthová, lídryně za Pardubický kraj, Strana zelených
Sociální postavení české ženy je v současné společnosti stále znepokojující. I přes některé změny v prosazování rovného postavení žen a mužů ve společnosti vládnou stále stereotypy a přístupy např. v zaměstnání či politice jsou ve znamení nefér praktik. Romské ženy bývají násobně vystaveny diskriminaci z několika hledisek a to pohlaví, etnicity, věku a vnitrokulturnímu postavení ženy. Osobně mohu konstatovat, že mladá, vzdělaná, emancipovaná romská žena musí "bojovat" ve dvou společnostech - jak v majoritní, tak i minoritní. Zajímavé je, že lze vysledovat větší četnost romských vysokoškolaček a středoškolaček. Romské ženy nepatří mezi feministické aktivistky, ale většinou zastávají funkci v sociálně-integrační politice.
Gabriela Hrabaňová, ředitelka, Kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity
Diskriminace romských žen je specifická díky mnohonásobné diskriminaci, kterou romské ženy zažívají. Nejprve je romská žena diskriminována jako žena, následně jako Romka, tedy příslušnice národnostní a etnické menšiny a nakonec také jako žena uvnitř své komunity. Je to teprve nedávno, kdy romské ženy dostaly možnost se aktivněji zapojovat do veřejného života. Jedním z prvních témat, které naše ženy hlasitě diskutovaly, byla nedobrovolná sterilizace, nyní je možné vidět romské ženy na předních místech v neziskových organizacích, ale také v politice. V České republice je první Romka, která vede volební kandidátku parlamentní strany, tento průlom je jedinečný a pevně doufám, že se bude objevovat stále častěji.