Pokud mluvíme o zařízeních péče o děti, měli bychom myslet převážně na
děti a nejen na rodiče. Steven Saxonberg, švédský výzkumník hostující
v Sociologickém ústavu AV ČR, v knize Práce a péče upozorňuje na mezinárodní studie, které „ukazují, že děti, které navštěvující
zařízení denní péče, jsou rozvinutější po stránce sociální, psychologické a
vědomostní více než děti, které je nenavštěvují.“ Ve Švédsku (na rozdíl od
České republiky) panuje názor, že pobyt v jeslích či mateřských školách
dětem prospívá.
Česká republika Barcelonské cíle, pokud jde o zařízení péče o děti do tří
let, neplní. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas se dokonce
vyjádřil, že je plnit nebude. I když narozených dětí přibývá, zařízení péče o
děti naopak ubývá. Pokud mluvíme o nabídce zařízení péče o děti do tří let,
jsme v současnosti pod jedním procentem.
V rozhovoru s Belindou Pyke, ředitelkou pro rovnost příležitostí žen
a mužů Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné
příležitosti Evropské komise, se mimo jiné dozvíte, jak jsou na tom
s plněním Barcelonských cílů v ostatních členských zemích EU.
Na otázku, zda je dobré dávat kvantitativní indikátory v oblasti
péče o děti, vám v anketě odpoví Vladimír Špidla, evropský komisař pro
zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, Klára Vítková Rulíková,
ředitelka odboru rodiny a dávkových systémů na Ministerstvu
práce a sociálních věcí a Brigitte Triems, prezidentka Evropské ženské lobby.
V České republice už ale citelně chybí i místa ve školkách. Přibývá
tříletých i čtyřletých dětí, jejichž přijetí do školky je problematické, či jim
není umožněno vůbec. Rodiče, kteří bydlí v místě, kde je školka plná, musí
měnit trvalé bydliště. Více v článku Kdy se budu moci vrátit do práce?
Již dříve jsme se oblasti zařízení péče o děti věnovali, zde najdete některé
starší články:
Štepán Jurajda:
Jesle, dětská duše a svoboda volby
Kateřina Machovcová:
Institucionální péče o děti: příklad Dánska
Barcelonské cíle zajistí rodičům v ČR větší možnost volby
Přeji vám příjemné čtení a do budoucna příjemnější podmínky pro založení
rodiny,
a nezapomeňte, 19.června opět oslavíme Den rovnosti
žen a mužů,
Alexandra Jachanová Doleželová,
šéfredaktorka
(Evropská rada na svém
zasedání v Barceloně v březnu 2002 vyzvala členské státy, že by „měly odstranit
překážky účasti žen na trhu práce a s přihlédnutím k poptávce po zařízeních
péče o děti a struktuře nabídky těchto služeb na vnitrostátní úrovni usilovat o
to, aby do roku 2010 byly schopny poskytovat péči pro nejméně 90 % dětí ve věku
od tří let do věku povinné školní docházky a pro nejméně 33 % dětí mladších tří
let“)
Vladimír Špidla, komisař
pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, Evropská komise
Ano, číselné ukazatele jsou potřeba, neboť péče o děti je v
současné době v EU obecně nedostatečná. A tyto indikátory umožňují sledovat
pokroky, které členské státy činí směrem k jejímu vylepšení.
V roce 2002 Evropská rada v Barceloně vyzvala členské státy,
aby „odstranily překážky účasti žen na trhu práce a pokusily se, s přihlédnutím
k poptávce po zařízeních pečujících o děti a v souladu s národními modely
poskytování této péče, zajistit v roce 2010 péči pro minimálně 90% předškoláků
starších 3 let a pro minimálně 33% dětí mladších tří let."
Od té doby se tyto cíle staly důležitými referenčními
hodnotami používanými především v rámci Evropské strategie zaměstnanosti a jako
takové byly zahrnuty do hlavních směrů politik zaměstnanosti přijímaných každý
rok členskými státy v rámci Rady EU.
Členské státy znovu potvrdily důležitost plnění
Barcelonských cílů na Evropské radě v březnu 2006 v tzv. Paktu pro rovnost žen
a mužů. Ve většině členských států jsou služby péče o děti nedostačující pro
uspokojení potřeb rodičů, a je proto klíčové sledovat pokrok jednotlivých států
v této oblasti na základě kvantitativních ukazatelů, pro které máme nyní
harmonizované údaje pro celou EU.
Samozřejmě, že počet zařízení není jediným kritériem a že
kvalita a finanční dostupnost zařízení pečujících o děti by měly být sledovány
současně, jak bylo zdůrazněno ve zprávě, kterou Komise přijala v říjnu 2008.
Klára Vítková
Rulíková, ředitelka odboru
rodiny a dávkových systémů, Ministerstvo práce a sociálních věcí
Pouhé kvantitativní hodnoty bez bližší specifikace nemají výpovědní hodnotu. Současné nastavení tzv. Barcelonských cílů je opravdu pouze na bázi číselných indikátorů a to nepovažuji za nejlepší řešení. Každá země si pod pojmem "zařízení péče o děti" představuje něco jiného, tato zařízení nejsou nikde definována a každá členská země může proto udávat i jinak validní údaje.
Brigitte Triems,
prezidentka, Evropská ženská lobby
Domnívám se, že ukazatele v oblasti služeb péče o děti jsou nejen vhodné, ale nezbytné. Již existují indikátory z tzv. Barcelonských cílů, aby do roku 2010 státy poskytly relevantní nabídku zařízení péče o děti - pro 90 % předškolních dětí starších tří let a pro 33 % dětí mladších tří let. Pouze kvantitativní ukazatele, ale nejsou dostačující. Společně s nimi potřebujeme indikátory pro finanční dostupnost, dopravní dostupnost a kvalitu péče. Situace v oblasti služeb péče o děti se ve všech členských státech EU zlepší pouze tehdy, pokud budou stanoveny standardy péče a zlepšeny pracovní podmínky zaměstnankyň a zaměstnanců, včetně vzdělávání a odměňování.