x

Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma)

09/2008 Téma tohoto čísla

Rovné příležitosti v Evropské unii

Vážené čtenářky a vážení čtenáři,
na září jsme pro vás připravili téma Rovné příležitosti v Evropské unii. Toto téma jsme nevybrali náhodou. Rovné příležitosti žen a mužů a nediskriminace patří mezi priority Unie a harmonizace českého práva s evropskými směrnicemi vytváří podmínky na obranu proti diskriminaci.

Evropská unie připravila novou antidiskriminační směrnici, která vymezuje zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk, nebo sexuální orientaci a stanoví zákaz diskriminace mimo oblast zaměstnání. Diskuze k této směrnici nás v České republice teprve čeká: nebude snadné hovořit o nové antidiskriminační směrnici v zemi, která ještě nemá platný antidiskriminační zákon.

Česká republika kvůli neplatnosti antidiskriminačního zákona, resp. neúplné harmonizaci evropské legislativy, čelí mnoho kritikám ze strany institucí EU. Mohou přijít i sankce, jichž se nejspíše dočká např. Estonsko a Finsko. Proti těmto zemím zahájila Evropská komise právní řízení z důvodu neúplného přijetí pravidel zákazu diskriminace z důvodu pohlaví v zaměstnaní (směrnice 2002/73/ES). Pokud země do dvou měsíců pravidla nepřijmou, dočkají se jednání u Evropského soudního dvora.

Nelze asi pochybovat o tom, že Evropská unie přinesla České republice v oblasti rovných příležitostí žen a mužů mnoho pozitiv; má však i své limity. Polemiku o přínosu EU pro Českou republiku v oblasti genderové rovnosti si přečtěte v rubrice Pro a proti. K tématu se vyjadřuje Michaela Marksová-Tominová, předsedkyně Asociace pro rovné příležitosti, a Martina Kampichler, doktorandka na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Chcete svou firmu zdokonalit v rovných příležitostech? Přečtěte si, jaká školení v oblasti rovných příležitostí pro vás připravila Gender Studies. Proškolíme vaši firmu nebo organizaci v některé z těchto oblastí: náklady a zisky programů podporujících rovné příležitosti žen a mužů, slaďování pracovního a soukromého života neboli Work/Life Balance, firemní zařízení péče o děti aj.

V zářijovém čísle vám doporučíme i kam za kulturou, kino Světozor pro vás připravilo promítání snímku Annie Leibovitz: Život objektivem.

Přeji příjemné čtení,
Alexandra Jachanová Doleželová
šéfredaktorka

Obsah čísla

Gender Studies

Rovné příležitosti jako součást agendy Předsednictví v Radě Evropské unie

Od ledna do června 2009 bude Česká republika předsedat Evropské unii. Co pro členskou zemi znamená předsednictví v Radě Evropské unie? Zohledňují země při přípravách a při předsednictví rovné příležitosti? Patří mezi priority? A pokud ano, jsou tyto priority zohledňovány? Odpovědi na tyto otázky přináší informační balíček Prezidentství
Gender Studies

Gender Studies na Smíchovském festivalu

Ve sobotu 13. září se u metra Anděl na pražském Smíchově koná už druhý ročník Smíchovského festivalu, na kterém vystoupí Vlasta Horváth nebo Helena Zeťová. Budete mít však možnost zúčastnit se také řady soutěží nebo navštívit informační stánek Gender Studies. Celý program bude zakončen ohňostrojem. Program se koná od 14.00
Rovné příležitosti v praxi

Pracovní pozice: více a lepší

Heslo navazující na Lisabonskou agendu připomněla Evropská komise ve své již páté zprávě o rovnosti mezi ženami a muži, tentokrát zpracované již pro EU – 27. Report poukazuje na vývoj situace s ohledem na zaměstnanost, vzdělání, změnu rolí a stereotypy.
Rovné příležitosti v praxi

Evropský sociální fond podporuje rovné příležitosti

Již několik let existuje i v České republice – stejně jako v dalších evropských zemích – možnost čerpat finanční podporu na aktivity zaměřené na podporu rovných šancí, především na trhu práce. V našem článku vám představíme dva úspěšné projekty, jeden z Prahy a druhý z Vídně.
Osobnost

Vrátit do práce lidskost

Tomáš Sedláček, ekonom a etik, zasedl letos v porotě Firmy roku: Rovné příležitosti. V životě se mu úspěšně daří skloubit řadu rolí a aktivit, a tak hlavnímu tématu letošní soutěže, tedy slaďování práce, rodiny a osobních zájmů, velice dobře rozumí. Slaďuje na vlastní kůži, a jak sám říká, je zaneprázdněn v dobrém slova smyslu.
Protipól

Jaké pozitivní dopady má Evropská unie na rovnost žen mužů v ČR?

Michaela Marksová-Tominová, Asociace pro rovné příležitosti: Evrospká unie má podle mého názoru obrovské dopady na rovnost žen a mužů v ČR. Ženské organizace upozorňovaly na nejrůznější problémy spojené s postavením žen ve společnosti už od začátku 90. let, ale ohlasy byly minimální.
Protipól

Politiky rovnosti mužů a žen EU - Co vůbec očekáváme? A co můžeme očekávat?

Martina Kampichler, FSS MU: Když se podíváme na diskuze o vlivu EU na rovné příležitosti žen a mužů v ČR, všimneme si, že se na iniciativy EU často odkazuje jako na důležité nástroje k prosazování a podpoře rovnosti mužů a žen. Co v této souvislosti však téměř nezaznívá, je genderově kritický pohled na to, co se děje přímo na úrovni EU; tj.
Místo přátelské rodině

Obchod se zdravím a… dětským koutkem!

Pro tentokrát jsem se rozhodla celkem netradičně upozornit na místo, které není primárně určeno k trávení času s dětmi. Ono totiž vůbec není určeno k trávení času. Jedná se o obchod - a tam jsme prostě občas nuceni zajít. Konkrétně jde o prodejnu zdravé výživy s názvem Medunka, kousek od stanice metra Palmovka, v ulici Na Hrázi.
Aktuálně...

Svět objektivem Annie Leibovitz

Dokument Annie Leibovitz: Život objektivem vznikl v roce 2006; jeho režisérkou i scénáristkou je Anniina sestra, Barbara Leibovitz. Česká premiéra proběhne v pražském kině Světozor 3. září 2008.
Aktuálně...

Evropská komise posiluje antidiskriminační legislativu

V České republice po prezidentském vetu stále neplatí antidiskriminační zákon. Přesto však byl na evropské úrovni představen nový návrh antidiskriminační směrnice, která má posílit ochranu před diskriminací ve společnosti a pomoci jejím obětem. Návrh Evropské komise reaguje na aktuální vývoj v Evropské unii. Podle

Co si myslíte o ... ?

V jaké podobě potřebuje Česká republika antidiskriminační zákon?
Na otázku odpovídají:

Lucie Otáhalová, vedoucí sekretariátu Rady vlády ČR pro lidská práva

Antidiskriminační zákon by měl být především takový, aby pomohl těm, kteří to potřebují, tedy lidem, kteří se s diskriminací setkávají a jsou jí vystaveni. Měl by jim dávat do rukou účinné nástroje obrany a určit subjekt, na který se bude možno obracet s žádostí o radu a pomoc. Současný návrh, který vetoval prezident republiky a který čeká na projednání Poslaneckou sněmovou, tato základní kritéria splňuje. Pokud ale otázka zní "v jaké podobě Česká republika potřebuje antidiskriminační zákon", pak nutno dodat, že jsou zde jisté směrnice Evropského společenství, které by měly být v zákoně zapracovány. A skutečně tomu tak i ve zmíněném návrhu je.

Požadavky Evropské unie uvádím až na druhém místě zcela záměrně. Řada odpůrců zákona argumentuje, že se jedná o něco, co nám EU "nutí".

Samozřejmě, jako člen Evropské unie je Česká republika povinna provádět její právo, ostatně zavázala se k tomu dobrovolně. Především jde ale o zajištění skutečně účinné právní ochrany proti jevu, který vyspělé státy označují za nežádoucí, tedy proti nezákonné diskriminaci. Česká republika se rozhodla toto učinit pomocí zvláštního zákona, což bych označila za optimální řešení.



Michaela Suchardová, Iuridicum Remedium

Domníváme se, že v současnosti, vzhledem k tomu, že podoba antidiskriminačního zákona byla v ČR diskutována téměř čtyři roky, je nejdůležitější vůbec to, aby byl tento zákon přijat přehlasováním veta prezidenta. Znění zákona prošlo velkými změnami a jeho podoba, i přesto, že je minimalistická a kompromisem politického spektra, bude pro oběti diskriminace i pro českou společnost stále přínosem. Ještě efektivněji by těmto obětem pomohl, pokud by také zahrnoval možnost žaloby ve veřejném zájmu, tedy žalobní právo nevládních neziskových organizací v případě, že by mohla být diskriminačním zásahem dotčena práva neurčitého počtu osob. Oběti diskriminace se totiž sami do soudních sporů obávají vstupovat, a to jak z důvodu složitosti sporu, tak z důvodu často tíživého sociálního statutu, který jim nedovoluje nést náhradu nákladů protistrany v případě, že nebudou ve sporu úspěšní.

Česká republika je mezi evropskými zeměmi skutečně poslední zemí, která takový zákon nemá a zároveň jedna ze tří zemí, která také nemá samostatný orgán, který by dohlížel na dodržování rovnosti. Tak držme tomuto zákonu pěsti a doufejme, že ho naši poslanci konečně přijmou.



Olga Svobodová, Kancelář veřejného ochránce práv

Česká republika se má příští rok stát předsednickou zemí EU navzdory skutečnosti, že neplní závazky vyplývající ze svého členství. Je známou věcí, že v časovém horizontu řádu měsíců proto ČR, jakožto poslednímu státu „sedmadvacítky“ bez antidiskriminačního zákona, hrozí žaloby ze strany Evropské komise z důvodu netransponování příslušných předpisů sekundárního evropského práva. Česká právní úprava povinnosti zajišťovat rovné zacházení a ochranu před diskriminací totiž evropskému právu neodpovídá v řadě oblastí, například v oblasti zdravotnictví, sociálního zabezpečení, bydlení či vzdělávání; v našem právním řádu chybí definiční vymezení souvisejícího pojmového aparátu i efektivních právních nástrojů ochrany před diskriminací. A co více: po nezdaru posledního legislativního návrhu antidiskriminačního zákona zaznamenala již dříve nesourodá, fragmentární právní úprava další trhlihu – ustanovení § 16 a § 17 platného a účinného zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, diskriminaci v pracovněprávních vztazích sice zakazují, avšak vymezení relevantních legálních definic (pojmů přímá a nepřímá diskriminace, obtěžování a dalších) i právních prostředků ochrany před diskriminací v pracovněprávních vztazích přenechávají antidiskriminačnímu zákonu, který neexistuje. I kdybychom však pominuli tento podstatný formálně-právní argument pro existenci antidiskriminačního zákona, je důležité si uvědomit, jaký cíl vlastně antidiskriminační právo sleduje: dle mého názoru nejde o nastolení materiální rovnosti, ale o vyrovnání nespravedlivého a pro společnost nevýhodného vyčleňování určitých osob v právních vztazích. Vždyť zachování lidské důstojnosti (a tím i úcta ke každému) je ústavně zakotveným základním právem, nejen politickým apelem na zachování společenské solidarity, bez níž by i svoboda byla jen bezobsažným heslem.

Kalendář akcí

Přehled nejbližších akcí s tematikou rovných příležitostí