Gender studiesRovné příležitosti v souvislostech

Gender v psychoterapii a psychologickém poradenství

[30.11.2017, Kateřina Machovcová, Psychologický ústav AVČR v.v.i.,]

Jak citlivě pracovat s genderem v psychoterapii a psychologickém poradenství? Jaké praktické zkušenosti mají terapeuti a terapeutky, kteří tuto perspektivu ve své praxi reflektují? To jsou otázky, na které jsem se snažila najít odpověď ve svém dizertačním projektu. Na následujících řádcích shrnu klíčové principy feministického přístupu v terapii, které jsem sestavila na základ studií Israeli a Santor (2000) a Ballou a West (2000) a doplním je konkrétními příklady z realizovaného výzkumu.

Zvyšování sebe-vědomí

Tento apel má počátek v 60. letech, kdy se ženy shromažďovaly a diskutovaly o ženské roli ve společnosti. Mimo jiné pojmenovaly paradox, se kterým se setkávají: když naplní očekávání spojená s tradiční ženskou rolí, riskují negativní následky s tím spojené (např. omezení profesní seberealizace, finanční závislost), když ovšem tradiční očekávání nenaplní, riskují, že budou opakovaně konfrontovány s důsledky toho, že nejsou považovány za dostatečně ženské. Prostřednictvím sdílení svých zkušeností také dokázaly propojit své individuální zážitky s širším společensko-politických kontextem. To vedlo k porozumění tomu, že stres, negativní emoce a jiné problémy v terapii nelze vnímat pouze jako záležitost jednotlivce či jednotlivkyně, něco co vychází pouze z jeho či její osobnosti, ale je potřeba vnímat i okolní podmínky. Součástí terapie tak nemusí být práce výhradně na sobě, ale třeba i posílení směrem ke schopnosti měnit situaci žen ve společnosti i s ohledem na jejich různorodé potřeby.

Jedna z terapeutek ve výzkumu tak například poukazuje na existující genderovou asymetrii navazující na společenské diskuse o situaci matek samoživitelek: „… Já si samozřejmě myslím, že je výchova samostatným rodičem strašně těžká, ale skutečně mi připadá problematické kritizovat toho jediného rodiče, který se nějak stará, třeba nedokonale, ale přece. Ti vypařivší se otcové, to se nějak přechází.“

Analýza a změna genderových rolí

Zjišťuje se, jaké role klienti a klientky považují za vhodné pro muže a ženy. Prozkoumává se, jaký tyto představy mají vliv na životy klientů a klientek. Vede přijmutí očekávané role, ať už ženy nebo muže, k adaptaci, se kterou jsou spokojeni, nebo naopak přináší problémy? Existuje prostor pro změnu role tak, aby byla pro klientku či klienta lépe vyhovující? Jaké jsou psychické přínosy, ale i náklady, spojené s udržováním konkrétní genderové role? Pochopitelně velká pozornost je věnována mocenským nerovnostem.

Na to navazuje snaha podpořit klienty a klientky v hledání osobních zdrojů a zdravé rezistenci vůči tlakům systému. Znovu se objevuje téma podpory sebevědomí, ale třeba i konkrétní nácviky v oblasti asertivity. Je velmi důležité reflektovat i další souvislosti, protože pozornost vyhrazená pouze genderové perspektivě nabízí omezený pohled a přináší riziko vytváření nových stereotypů spojené s přehlédnutí dalších významných aspektů, jako je třeba věk, etnický původ, zdraví či třídní původ.

Jedna z terapeutek na základě zkušenosti z ženských skupin ukazuje i citlivost vůči tématu, když říká: „Mnoho klientek je skutečně šťastných při dodržování těch jakoby tradičních kulturních hodnot a nejsou spokojené, když se pokusí o něco jiného“. Cílem tedy není v žádném případě natlačit klienta či klientku do nějaké žádoucí role, ale pomoci reflektovat její konkrétní situaci a podpořit ji v tom, pro co se rozhodne. Naopak určité nabourání představ o genderových rolích reprodukuje terapeutka v další ukázce: „… a když jsem se ptala, jak to bylo doma, tak ona říkala, no máma, co chtěla udělat, tak musela udělat sama, táta, ten byl pořád na gauči. A já jsem se jí ptala, myslíte, že na tom gauči o něco přišel? Docela ji to překvapilo… Ona nějak věřila, že takhle se ten muž má dobře“.

Terapeutická praxe a angažovanost mimo terapii

V praktické rovině samotné terapie si terapeuti a terapeutky berou inspiraci zejména ve smyslu vytvoření partnerského vztahu s klienty a klientkami. Úplně rovnoprávný vztah nelze dosáhnout, ale je řada způsobů, jak reflektovat mocenskou dynamiku a usilovat o redistribuci moci ve vztahu. Feministicky inspirovaní terapeuti a terapeutky tak například velmi otevřeně komunikují o samotném procesu terapie, vybízejí klienty a klientky ke studiu souvisejících témat a sami poskytují další informace. Někteří sáhnou i po jisté míře sebeodhalení svého osobního života.

Poměrně kontroverzím aspektem je však vlastní zapojení terapeutů a terapeutek do veřejného života. Společenský aktivismus má své kořeny ve feministickém mottu „osobní je politické“. To jsme naznačili již výše, feministické myšlení je založeno na reflexi toho, jak jsou prožitky jednotlivých žen ovlivněny celospolečenským kontextem. Obvykle pak tedy v rámci feministického přístupu panuje shoda na tom, že je potřeba měnit i společenské podmínky (a ne jen klienty a klientky v terapii), ale otázkou je nakolik by sami terapeuti a terapeutky měli být veřejně aktivní, či nakolik do aktivismu zapojovat i klienty a klientky.

Z výzkumu pak mohu sdílet například následující ukázku, která ukazuje na různé podoby angažovanosti v terapii i mimo ni. Jeden z psychologů mluví o tom, že jeho práce spočívá v neustálém zabývání se nerovnostmi, ať už je to třeba ve vztahu dítě – rodič nebo u obětí domácího násilí. Říká: „Musím říct, že s těmito oběma skupinami cítím výraznou solidaritu, mám potřebu se angažovat v jejich konkrétních případech. Věřím, že tady můžu být hodně platný konkrétním lidem… Asi je pro mě pomoc konkrétním lidem nakonec i smysluplnější než hájení zájmu znevýhodněných skupin na nějakém veřejném fóru… vím, do koho konkrétně investuji energii.“  

Další příklady založené na výzkumu s českými a norskými psychology, psycholožkami a terapeuty a terapeutkami včetně podrobnějšího zpracování témat jako je porozumění genderu v psychologii či vztah psychologie a feminismu naleznete v knize: Machovcová, K. (2011). Nesamozřejmé perspektivy. Genderová analýza v psychoterapii a psychologickém poradenství. Brno, Masarykova Univerzita, Mezinárodní politologický ústav.

 




zpět na celé číslo



„Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.“

Projekt je financován Evropským sociálním fondem a magistrátem hl.m. Prahy. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti.

OD 1.ČERVENCE 2008 DO 1.ŘÍJNA 2008 BYL ZPRAVODAJ FINANCOVÁN ZASTOUPENÍM EVROSPKÉ KOMISE V ČR V RÁMCI PROJEKTU "FIT PRO ZMĚNU: FLEXIJISTOTA A GENDEROVÁ ROVNOST NA TRHU PRÁCE"
Obsah tohoto zpravodaje vyjadřuje postoj Gender Studies, o.p.s., a proto nemůže být v žádném případě považován za oficiální postoj Evropského společenství.

esf TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Úřad vlády ČR Projekt je realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů.