Podívejme se, jak může důchodový systém fungovat v Dánsku, zemi, která v rámci EU, vykazuje nejmenší rozdíly ve výši penzí pobíraných ženami a muži (tzv. gender pension gap). V zemích EU se jeho hodnota pohybuje zhruba mezi 30 a 40 %, v Dánsku pak osciluje okolo 20 %. Základem Dánského penzijního systému je státní rovný důchod, na který má nárok každý občan či občanka, kteří žijí v Dánsku alespoň 40 let a dosáhli věkové hranice 65 let. Do roku 2027 by měl věk pro odchod do důchodu v Dánsku vzrůst na 67 let. Součástí prvního pilíře jsou kromě tohoto garantovaného rovného důchodu pro všechny, také povinná zaměstnanecká schémata, na kterých je zajímavé, že příspěvky v nich jsou odvozovány od počtu odpracovaných hodin, nikoli od výše příjmu. Jednu třetinu příspěvků povinně hradí zaměstnanec a zaměstnankyně, dvě třetiny zaměstnavatel. Takto vzniklý finanční fond, jehož představenstvo je voleno státním orgánem (Ministerstvem práce a sociálních věcí), prostředky investuje do akcií, dluhopisů a nemovitostí. Účast v tomto schématu je povinná nejen pro zaměstnané, ale také pro OSVČ (přispívají 1% z příjmu). Od roku 1998 hradí stát příspěvky do fondu i za nezaměstnané. Osobám v invalidním důchodu hradí 2/3 příspěvku stát, pakliže si 1/3 hradí sami a účast je pro ně dobrovolná.
Dalším povinným nástrojem prvního pilíře je opět zaměstnanecké penzijní schéma, do nějž je zaměstnanými odváděno 1% ze mzdy. Může být odváděno buď do fondu zmíněného výše, kontrolovaného státem, nebo do zahraničních fondů, které si mohou zaměstnanci a zaměstnankyně zvolit dle svého uvážení. Druhým pilířem je zaměstnanecké penzijní pojištění, které je povinné pouze pro zaměstnané. Třetí pilíř je důležitý pro osoby, které nejsou kryté zaměstnaneckými schématy.
Dánsko je zemí, která vydávala na důchody z veřejných rozpočtů v roce 2004 9,5 % HDP, podle prognóz se zdá, že v roce 2050 to bude 12,8 % HDP, tedy částku, která nebude o tolik vyšší. „Vzhledem k tomu, že v Dánsku neexistuje veřejné příjmově vztažené průběžně financované důchodové schéma a základní (flat-rate) veřejný důchod je doplňován škálou fondově financovaných schémat, je systém s ohledem na proces demografického stárnutí a s ním spojené výzvy relativně velice dobře připraven.“ (1)
V roce 2005 bylo v ČR zhruba 20 % osob starších 65 let v poměru k osobám ve věku 15 - 64 let, v roce 2050 se očekává, že podíl osob starších 65 let bude 55 %. Očekáváme tedy prudký skok ve stárnutí populace, obdobně jako ostatní země v Evropě a samozřejmě i Dánsko. Proto je důležité uvažovat o prostředcích, které bude potřeba vynakládat z veřejných rozpočtů, je o tom potřeba uvažovat zejména v době, kdy se v ČR tvoří a nastavují nové penzijní systémy, které přesto nebudou schopné neúnosnou finanční situaci v budoucnu řešit, jak to v současné době vypadá. Proto se zde pokoušíme představit inspirativní systémy z jiných zemí.
Čerpáno z publikace Zaměstnanecká schémata penzijního pojištění ve vybraných státech EU, Švýcarská a USA, Z. Musilová, M. Šlapák, M. Holub, VÚPSV, Praha, 2011.
(1) Zaměstnanecká schémata penzijního pojištění ve vybraných státech EU, Švýcarska a USA, Z. Musilová, M. Šlapák, M. Holub, VÚPSV, Praha, 2011, str. 18.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).