x

Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma)

01/2016 Proč má Mezinárodní den žen stále smysl?

Rodinná politika v ČR: Podpora osobní volby a služeb pro rodiny

29.2.2016, Lada Wichterlová, Gender Studies o.p.s.
Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Odbornou komisí pro rodinnou politiku spolupracuje na vytváření rámce rodinné politiky v ČR. Existující koncepce byla vytvořena před několika lety a je zastaralá. Nový dokument bude navrhovat změny, které podpoří svobodnější rozhodování rodin, umožní slaďování a podpoří rodiče k plynulejšímu návratu na trh práce. Koncepce je v procesu přípravy. Už teď přinášíme rozhovor s ředitelkou Odboru rodinné politiky a stárnutí na MPSV, Janou Maláčovou.

Na Ministerstvu práce a sociálních věcí se aktuálně pracuje na strategii rodinné politiky, co nám o plánovaném dokumentu můžete říct?

První věcí, kterou bych ráda v souvislosti se vznikající Koncepcí rodinné politiky zmínila, je, že se jedná o zatím neschválený materiál. Jsme ve fázi podnětů a diskuzí. Na tvorbě strategie rodinné politiky se podílejí členové Odborné komise pro rodinnou politiku - experti a expertky z akademické sféry, především z oblasti sociologie, ekonomie, demografie a psychologie. Ráda bych zdůraznila, že složení odborné komise je nejen oborově, ale především genderově velmi vyvážené.

Z mandátu Odborné komise vyplývají dva hlavní principy. Když se podíváme na srovnání zemí OECD, tak máme v ČR nadprůměrnou podporu rodin přes daňový systém, u dávkového systému jsme na úrovni průměru, nicméně ČR vykazuje podprůměrnou podporu rodin ve službách. Přitom evropský trend je podporovat služby pro rodiny, aby mohly plnit co nejlépe svou funkci. Druhým důležitým principem Koncepce je, že rodinná politika by měla být otázkou osobní volby, vlastního rozhodnutí. Členové a členky odborné komise se v tuto chvíli domnívají, že převládá volba pro ty, kteří se rozhodnou výhradně pečovat, ale slaďování rodinného a profesního života je v podmínkách ČR stále nesmírně náročné. Míra svobody rozhodování tedy koresponduje s finanční a místní dostupností služeb.

Jaká konkrétní opatření budou součástí strategie rodinné politiky?

V současnosti se diskutují asi dvě desítky oblastí, od zmiňovaných služeb, přes flexibilní formy práce nebo dostupnost asistované reprodukce po eliminaci platových rozdílů žen a mužů. Shoda zatím panuje na podpoře sociálního bydlení. Z výzkumů nám vyplývá, že jedním z hlavních důvodů, proč mladí lidé odkládají nebo vůbec nezaloží rodinu, je nejistota v bydlení a v zaměstnání. Proto je důstojné a finančně dostupné bydlení předpokladem úspěšné rodinné politiky. Ministerstvem práce a sociálních věcí připravovaný zákon o sociálním bydlení by měl pomoci především mladým rodinám a seniorům.

Mluvila jste o podpoře služeb, co by do této podpory mělo spadat?

Patří sem především služby pro předškolní děti. V Odborné komisi panuje shoda, že řešením stávající situace by mohlo být zavedení právního nároku na místo v mateřské škole pro každé dítě po dovršení druhého roku věku po vzoru Německa. Rodiče potřebují jakousi jistotu plánování svého návratu zpět na trh práce a v tomto směru se právní nárok osvědčil. Důležitá je také kvalita předškolní péče – ať již ve smyslu počtu dětí ve třídách či denního programu.

Kromě toho v této oblasti Ministerstvo práce a sociálních věcí prosadilo přijetí zákona o dětských skupinách, což je další, doplňující druh předškolní péče. V lednu tohoto roku byla vyhlášena výzva na pilotní ověření tzv. mikrojeslí z Evropského sociálního fondu u 60 obcí. Mikrojesle jsou obdobou osvědčeného německého modelu – tzv. Tagesmutter. Jedná se o péči o maximálně čtyři děti od šesti měsíců věku. V mikrojeslích může pečující osoba pečovat také o své dítě. Mikrojesle lze zřídit i v soukromém bytě, jsou-li dodrženy určité hygienické a stavební standardy. Garantem kvality mikrojeslí bude obec, která je může zřídit buď sama, nebo jako partner příspěvkové organizace obce, případně neziskové organizace. Tento model široké nabídky různých služeb předškolní péče je běžný v mnoha členských státech EU. Život je pestrý a rodiče si mohou vybrat ten model, který jim a jejich dítěti nejvíce vyhovuje.

Velký ohlas sklízí v Odborné komisi také návrh pro plošné fungování družin, jejichž součástí by mohly být bezplatné, základní zájmové kroužky. Výdaje na tyto mimoškolní aktivity neuvěřitelně zatěžují rodinné rozpočty. Je to návrh fungující v Německu.

Ve Zpravodaji se tentokrát zabýváme také tématem krácení mateřské a rodičovské dovolené. Jaká má Odborná komise pro rodinnou politiku postoj k tomuto tématu?

V ČR se často mluví o zkrácení mateřské a rodičovské jako o tom hlavním řešení rodinné politiky. Nicméně současný systém je ojedinělý v tom, že je maximálně flexibilní, a umožňuje jak slaďování, tak plnou péči. Zároveň víme, že rodiče ve většině případů čerpají dlouho rodičovskou právě proto, že nemají k dispozici mateřskou školu. Proto považujeme za klíčový prvek rodinné politiky finančně i místně dostupné školky, dětské skupiny či mikrojesle.

Co se však týče té rodičovské dovolené, v září minulého roku paní ministryně Marksová představila v rámci tzv. čtyř opatření rodinné politiky zvýšení flexibilního čerpání rodičovského příspěvku. Tento návrh znamená, že pevnou částku 220 000 Kč budou moci rodiče – budou-li chtít – čerpat ve stejné výši jako je tomu doposud u peněžité pomoci v mateřství. Tj. až do výše 70 procent předchozí čisté mzdy. Dosavadní maximální hranice 11 500 Kč by tedy měla být zrušena. Kromě rychlejšího návratu matek na trh práce by toto opatření, které je rozpočtově neutrální, mohlo vést ke zvýšení zapojení otců do péče o děti. Jako nejčastější důvod nezapojení do péče uvádějí muži výpadek hlavního příjmu rodiny.

MPSV také navrhlo zavedení tzv. otcovské poporodní dovolené. Jedná se o sedm dní volna pro otce ve výši 70 procent čisté mzdy, kterou mohou čerství tatínkové čerpat současně s matkou v období šestinedělí, aby jí pomohli zotavit se.

Mluvíme o péči o malé děti, zároveň víme, jak to je složité s péčí o stárnoucí. Budete také chystat nějaké opatření, které by snížilo zátěž kladenou na sendvičovou generaci?

Paní ministryně v září minulého roku také představila tzv. dlouhodobé ošetřovné. Vzorem nám je rakouský model. Opatření je směřováno na pracující osoby, které musí náhle řešit zhoršení zdravotního stavu osoby blízké a chtějí o ni pečovat. V úvaze je možnost čerpat tři až šest měsíců volna, a v té době pobírat dávku ve výši cca 60 procent mzdy. Po ukončení péče by se mohla tato osoba vrátit na svou původní pozici.

Předpokládám, že se bude Odborná komise také zabývat podporou flexibilních forem práce, co v této oblasti plánujete?

Ano, dostupné služby předškolní péče a flexibilní formy práce jsou pro rodiče dvě nejdůležitější témata. Odborná komise diskutuje opatření fungující v ostatních členských státech. Nejlépe funguje daňová motivace zaměstnavatelů k poskytování flexibilní práce – ať již pružné pracovní doby, částečného pracovního úvazku, práce z domova, stlačeného pracovního týdne apod.

Máte malé dítě, jak se Vám daří slaďování?

V péči o syna jsme se vystřídali s manželem a nadále pečujeme oba. Nyní nám velmi pomáhá manželova maminka, která je v důchodu. Já mám to štěstí, že mi vychází vstříc můj zaměstnavatel – Ministerstvo práce a sociálních věcí nabízí možnost práce z domova. Slaďování vyžaduje mnoho disciplíny. Spokojenost, že se můžeme oba věnovat jak své profesi, tak naší rodině, však svědčí nejen našemu vztahu, ale především se odráží v prospívání našeho syna.

Co dále můžeme očekávat ve strategii rodinné politiky?

To brzy uvidíte. V dubnu by se měly uskutečnit kulaté stoly, kde by jednotlivá navrhovaná opatření měla být představena a diskutována jak s odbornou, tak se širokou veřejností. Nabídneme také možnost vyjádřit se ke Koncepci písemnou formou. Konstruktivní podněty či připomínky velmi uvítáme.

Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).

Email *