Gender studiesRovné příležitosti v souvislostech

Ženy v netradičních povoláních – mohou vstoupit a uspět?

[22.9.2014, Jitka Kolářová, Gender Studies, o.p.s.,]

Výzkumy ukazují, že v České republice, ale i ve všech evropských zemích, jsou na trhu práce „typicky ženská“ a „typicky mužská“ povolání nebo odvětví. Ženy se koncentrují v administrativě, službách, vzdělávání, zdravotnictví a sociální práci. Muži naopak v technických oborech jako stavebnictví, těžba, ICT nebo ve výrobě a rozvodu energií. Má toto rozdělení nějaké výhody či plusy pro ženy?

Situaci, kdy je v určitých povoláních nebo sektorech vysoká koncentrace žen nebo naopak mužů – tedy existují „typicky ženská“ a „typicky mužská“ povolání, nazýváme horizontální genderovou segregací trhu práce.

Odborná literatura uvádí řadu faktorů, které vedou ke vzniku a reprodukci horizontální genderové segregace trhu práce: od poptávky a nabídky na trhu práce (v konkrétním regionu či zemi třeba převládá určitý typ průmyslu), přes nastavení sociálního státu (včetně toho, jak je zákonem nastavena mateřská a rodičovská dovolená), charakter ekonomiky (ve smyslu poměrů primárního, sekundárního nebo terciárního sektoru, nebo poměru placené a neplacené práce), ale i stupně a oboru vzdělání (potenciálních) zaměstnanců a zaměstnankyň, genderových stereotypů a nejrůznějších organizačních nastavení a bariér u samotných zaměstnavatelů.

Například země s rozvinutým sektorem služeb mají vyšší míru genderové segregace povolání. Souvisí to s přesunutím velké části pečujících a pomocných aktivit, které dříve vykonávaly ženy jako neplacenou práci v domácnostech a rodinách, na trh práce. To paralelně se snahou států zvýšit zaměstnanost žen vedlo k tomu, že ženy vstoupily ve velké míře právě do pečujících a servisních povolání (EEGE 2009, Wikipedia 2014). Tato povolání často také nabízejí větší flexibilitu z hlediska možnosti sladit práci a rodinu. Častěji umožňují pracovat na částečný úvazek, a proto jsou lákavější pro ženy, které jsou stále považovány za primární pečovatelky o děti a domácnost. Je však otázkou, zda flexibilita je reakcí na potřeby žen, nebo zda tyto práce ženy vyhledávají pro jejich flexibilitu. A nutno poznamenat, že tato flexibilita může být často pro ženy negativní ve formě nejisté a nárazové práce.

Naopak, „typicky mužská“ povolání málokdy nabízejí možnost částečného úvazku a zaměstnavatelé mají tendenci do takových pozic vybírat spíše muže, u nichž nepředpokládají závazek péče o rodinu (Valentová, Šmídová, Katrňák 2007).

Oborová segregace začíná již na školách

Horizontální segregace významně souvisí se vzděláváním. Především tedy s oborem studia, který si dívky a chlapci na konci základní školy vybírají – a dělají to podle genderového klíče. Podle dat Českého statistického úřadu si dívky vybírají především humanitní či společenskovědní, zdravotnické a pedagogické obory a obory ze sektoru služeb jako gastronomie a turismus, zatímco chlapci v drtivé míře volí především přírodní a technické vědy jako informatika, elektrotechnika nebo stavebnictví (ČSÚ 2014). Tyto volby jsou výrazně ovlivněny okolím: ať tím, jaké povolání mají rodiče dětí a jaké si představují pro své potomky, nebo třeba tím, v jakých povoláních zobrazují ženy a muže média. Především je to však samotná škola, která, jak ukazuje řada výzkumů, podporuje a oceňuje dívky a chlapce v rozdílných předmětech. Obecně jsou při studiu dívky a ženy spojovány s předměty a obory, které jsou založeny na vztahovosti a emocionalitě. Chlapci a muži jsou naopak tradičně spojeni s technickými obory a logickým myšlením (Smetáčková 2005).

Dívky a mladé ženy pak ve svých rozhodnutích o budoucím povolání jednak reprodukují genderové stereotypy, jednak velmi racionálně zohledňují nerovnosti, které ženy na trhu práce čekají - „svobodná volba“ povolání je pak především výsledkem různých vnějších tlaků: fungování pracovního trhu i společenských očekávání kladených na ženy, upozorňuje socioložka Helena Bartáková (2006).

Genderová segregace a nerovnosti

Jak už bylo zmíněno, horizontální genderová segregace není pouze matematickým konstatováním početní převahy mužů nebo žen v určitém oboru. Pojí se totiž s nerovnostmi a stereotypy. Například platy v oblasti zdravotní a sociální péče nebo školství, kde převažují ženy, jsou oproti „mužským“ oborům vyžadujícím podobně vysokou kvalifikaci velmi nízké.

Horizontální segregace je také často spojena se segregací vertikální, která se týká nerovného zastoupení žen nebo mužů na různých příčkách zaměstnanecké hierarchie, kdy obvykle na vyšších pozicích jsou muži a na nižších ženy. Tak například ve zdravotnictví sice početně převládají ženy, ale na postech primářů či ředitelů nemocnic dominují muži. Vertikální genderová segregace trhu práce tak dále posiluje platové nerovnosti plynoucí ze segregace povolání: muži prostě pracují v lépe placených pozicích a odvětvích než ženy. Valentová, Šmídová a Katrňák ve svém článku (2007) uvádějí argument socioložky Barbary Reskin, že „čím typičtěji ženské povolání ženy zastávají, tím mají v porovnání s muži nižší příjem a zároveň menší možnost kariérního růstu, nižší sociální status, méně příležitostí stát se vedoucí pracovnicí a rozhodovat“ (Valentová, Šmídová, Katrňák 2007).

Řešením tedy je nejen důsledně dodržovat zásady rovných šancí žen a mužů na pracovišti, ale také dívek a chlapců ve vzdělávání. Znamená to podporovat dívky a chlapce k volbě oborů bez stereotypů. Například školní kariérové poradenství je může seznamovat i s povoláními pro jejich gender netradičními. I kdybychom totiž odhlédli od všech genderově laděných argumentů, zůstává stále velmi silný argument diverzity. Jak se vyjádřil jeden vysokoškolský pedagog z elektrotechnické fakulty: dívky, které se na fakultu hlásí, musely jít proti proudu a vědí, proč se tam hlásí. Jsou tedy talentovanější a motivovanější než řada chlapců, kteří na fakultu jdou prostě proto, že to obvykle chlapci rozhodnutí jít na vysokou školu dělají (Kristová 2013).

Proč by ženy měly studovat a pracovat v netradičních povoláních?

1. Vyděláte si

Nejčastějším argumentem jsou peníze. Technické obory, a zejména specializované pozice v nich, jsou dobře placené. Podle serveru Finance.cz si například piloti, navigátoři a palubní technici v roce 2013 vydělávali 93 602 Kč, systémoví analytici 55 779 Kč a specialisté v oblasti testování softwaru a příbuzní pracovníci 55 480 Kč a patřili tak k nejlépe placeným pozicím (Finance.cz 2013). Naopak nejhůře byli placení lidé v pomocných, uklízecích a administrativních pozicích ve zdravotních a sociálních zařízeních a službách (tamtéž).

2. V technických oborech je stále nedostatek odborně vzdělaných lidí

Svět techniky a průmyslu se stále rozvíjí a požaduje lidi s dobrou kvalifikací. V ČR často slýcháme, že poptávka a nabídka práce se v těchto oborech nepotkává. Podle serveru Infoabsolvent označují firmy na prvních místech za perspektivní tyto obory: IT, strojírenství, elektrotechnika, stavebnictví a řemesla, což jsou i obory, které vykazují nedostatek pracovníků (Infoabsolvent.cz, nedatováno).

3. Dobré benefity a šance na kariérní postup

Řada firem z těchto oborů nabízí svým zaměstnancům a zaměstnankyním zajímavé benefity, profesní vzdělávání a šanci na kariérní postup.

4. Věda a technika jsou zajímavé a rozvíjející se obory

Ačkoliv je tento argument v tomhle seznamu až na posledním místě, pro řadu lidí je tím nejdůležitějším. Vybrali si takové povolání, které je naplňuje. Věda a technologie se stále rozvíjejí a přinášejí nové poznatky, takže povolání v tzv. STEM odvětvích (science, technology, engineering, mathematics – přírodní vědy, technologie, strojírenství a matematika) s nimi musejí držet krok.

Výzvy a bariéry netradičních povolání

Ženy, které se rozhodnou v technických a přírodovědných oborech uspět, se někdy setkávají s řadou mýtů, nevýhod a bariér. Jaké to jsou a jak se s nimi vyrovnat?

1. Ženy jsou menšina

Říká se, že dokud nějaká menšina nezíská „kritický podíl“ ve výši asi 30 % na celkové populaci, je obtížné pro ni dosáhnout nějakých změn ve svůj prospěch. U „tradičně mužských“ povolání jsou často ženy zastoupeny v jednotkách procent a proto narážejí na jisté organizační bariéry. Pracovní prostředí si muži uspořádali podle svých potřeb. Může to znamenat vše od neexistence dámských šaten a toalet na pracovišti, přes plakáty nahých žen v kancelářích až po nepřátelské naladění ze strany kolegů a nadřízených. Na druhou stranu, řada firem usiluje o zvýšení podílu žen a má speciální programy na jejich podporu, ať už se jedná o talent management, mentoring a koučink, síťování žen napříč firmou nebo flexibilní formy práce. Přístup zaměstnavatele k zaměstnávání žen do netradičních povolání lze vyčíst z jeho webových stránek a dalších informací na internetu, stejně tak jako při přijímacím pohovoru z prostředí firmy i z kladených otázek a z benefitů, které k platu nabízí.

2. Jako žena musíte být dvakrát tak dobrá

Je pravda, že v některých povoláních a pozicích pro ženy netradičních, ať už z hlediska oboru, tak i výše v hierarchii, může být obtížnější prosadit se a růst jak z hlediska profesního rozvoje, tak platu.

Zejména tam, kde je na podobných pozicích žen jen málo, bývá každý ženský neúspěch velmi ostře posuzován a často zobecňován na všechny ženy jako důkaz jejich nevhodnosti pro daný obor.

Nicméně, tyto obtíže se dají překonat pečlivým plánováním svého rozvoje, průběžným vzděláváním a síťováním s kolegy a kolegyněmi z oboru. Síťování pomáhá získat realistickou představu o možnostech kariérního růstu a nárocích, které podobné pozice jinde ve firmě nebo v odvětví obnášejí. Řadě žen se osvědčil mentoring, který zprostředkovávají jak profesní, tak i nejrůznější neziskové organizace.

3. V netradičních povoláních je těžké udržet se, pokud máte děti

Některé ženy ve specializovaných a vysoce kvalifikovaných pozicích mají obavy z odchodu na mateřskou a rodičovskou dovolenou, protože tak ztratí kontakt se svým oborem. Je pravda, že řada technických oborů se vyvíjí velmi rychle a tři roky, které v ČR jsou stále běžnou délkou rodičovské dovolené, v této perspektivě znamenají spíše staletí. Rodičovská dovolená proto u řady žen ve STEM oborech vyvolává obavy z konce nebo výrazného zbrzdění kariéry.

Zaměstnavatelé si ale tohle začínají uvědomovat, snaží se udržet si kontakt se svými zaměstnankyněmi na mateřské a rodičovské dovolené a umožnit jim pozvolný návrat do práce tak, aby neztratily své odborné znalosti. Je to ostatně i v zájmu zaměstnavatele – nabrat a zaškolit nového člověka, zvláště na specializovanou pozici, může být velmi zdlouhavé a nákladné.

Nicméně, existují i pozice, kde je skloubení rodiny a práce velmi obtížné, zvláště pro ženy samoživitelky. Jedná se například o různé stavební projekty, které vyžadují dlouhodobou a velmi intenzivní práci nebo i přítomnost v místě stavby.

I zde proto pomáhá důkladné plánování kariéry a ujasnění vašich požadavků a priorit, stejně jako hledání práce u zaměstnavatelů, kteří umožňují flexibilní formy práce. Pro ženy, které v náročných genderově netradičních povoláních chtějí uspět a zároveň si to užít, je ale také nezbytné vyjednávat s partnerem a rodinou o tom, kdo bude zodpovědný za péči o domácnost a rodinu a o domácí práce se dělit.

Obecně však stále platí, že nerovnosti na trhu práce fungují na úrovni celého systému, zatímco opatření na jejich zmírnění spíše na úrovni jednotlivých zaměstnavatelů či dokonce oddělení. O svůj úspěch tak nejtvrději musejí bojovat samy ženy. Lepší postavení v genderově netradičních povolání však vždy budou mít vysoce kvalifikované specialistky, spíše než dělnice, techničky či laborantky.

Literatura:

Bartáková, Helena, 2006. Faktory ovlivňující chování žen po rodičovské dovolené ve vztahu k trhu práce. Rigorózní práce. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, katedra Sociální politiky a sociální práce.

Cibulková, Pavla a kolektiv, 2009. Genderová ročenka školství. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání.

ČSÚ, 2014. Zaostřeno na ženy a muže 2013 [online]. [cit. 18.8.2013]. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/1413-13-r_2013

European Commission’s Expert Group on Gender and Employment (EGGE), 2009. Gender segregation in the labour market . Root causes, implications and policy responses in the EU [online]. European Communities [cit. 18. 8 .2013]. Dostupné z http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=4028&langId=en

Finance.cz, 2013. Žebříček nejlépe a nejhůře placených profesí [online]. [cit. 18.8.2013]. Dostupné z http://www.finance.cz/zpravy/finance/36068-zebricek-nejlepe-a-nejhure-placenych-profesi/

Government of Alberta, Human Services, 2013. Women in Non-traditional Occupations. Stories to Inspire [online]. [cit. 18.8.2013]. Dostupné z https://alis.alberta.ca/pdf/cshop/winto.pdf

Infoabsolbvent.cz , nedatováno. Profese a obory, které zaměstnavatelé potřebují [online]. [cit. 18.8.2013]. Dostupné z http://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekAbsolventi/4-1-10/Profese-a-obory-ktere-zamestnavatele-potrebuji/26

Kristová, Markéta, 2013. Podpora vstupu dívek do IT. Prezentace na setkání tematické sítě Mládež v práci mezinárodní optikou. Pořádána Gender Studies, o.p.s., Praha, 20. 5. 2013.

Příspěvek vznikl v rámci projektu „Spokojená rodina slaďování začíná“ spolufinancovaného prostřednictvím ESF a státního rozpočtu ČR.

Valentová, Marie, Šmídová, Iva, a Katrňák, Tomáš, 2007. Genderová segregace trhu práce v kontextu segregace vzdělanostní: mezinárodní srovnání. Gender, rovné příležitosti, výzkum, ročník 8, číslo 2/2007.

Wikipedie, 2014. Occupational segregation [online]. [cit. 18.8.2013]. Dostupné z http://en.wikipedia.org/wiki/Occupational_segregation

Příspěvek vznikl v rámci projektu „Spokojená rodina slaďování začíná“ spolufinancovaného prostřednictvím ESF a státního rozpočtu ČR. 




zpět na celé číslo



„Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.“

Projekt je financován Evropským sociálním fondem a magistrátem hl.m. Prahy. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti.

OD 1.ČERVENCE 2008 DO 1.ŘÍJNA 2008 BYL ZPRAVODAJ FINANCOVÁN ZASTOUPENÍM EVROSPKÉ KOMISE V ČR V RÁMCI PROJEKTU "FIT PRO ZMĚNU: FLEXIJISTOTA A GENDEROVÁ ROVNOST NA TRHU PRÁCE"
Obsah tohoto zpravodaje vyjadřuje postoj Gender Studies, o.p.s., a proto nemůže být v žádném případě považován za oficiální postoj Evropského společenství.

esf TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Úřad vlády ČR Projekt je realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů.