Ohlédněte se s námi za listopadovou konferencí, která se věnovala problematice začínajících vyučujících a překážek a předsudků, se kterými se ve školství setkávají. Program byl pestrý pro všechny zúčastněné – panelové diskuze, workshopy, přednášky. Nechyběl ani čas na networking a občerstvení.
Ve středu 6. listopadu krátce po poledni se prostor Didaktikonu v areálu Kampusu Hybernská začal plnit návštěvnictvem. Úvodu a přivítání účastnictva konference se za Gender Studies, o.p.s. ujaly její organizátorky Markéta Štěpánová a Agáta Hrdličková, která se také postarala o moderaci. Následovalo úvodní slovo rezortní koordinátorky genderové agendy MŠMT Lucie Viktorinové a Matouše Bořkovce, vedoucího oddělení podpory pracovníků v regionálním školství při MŠMT. Téma duševního zdraví a náročnosti učitelského povolání poté představila Irena Smetáčková z Pedagogické fakulty UK.
Po pauze přišla na řadu také první panelová diskuze s názvem Jak dostat kvalitní vyučující do škol? O svých zkušenostech diskutovali*y zástupci a zástupkyně učitelské profese, mezi kterými byla Eliška Brabcová ze ZŠ Glowackého a Jiří Brůžek ze ZŠ Lyčkovo náměstí, v panelu byla také Markéta Štěpánová, odbornice na vzdělávání z organizace Gender Studies, o.p.s. a nechyběl ani zástupce MŠMT, Matouš Bořkovec. Moderátorka Agáta Hrdličková začala panelovou diskuzi otázkou na prestiž učitelského povolání. Diskutující se shodli*y, že být učitelem či učitelkou s sebou nese jisté uznání okolí, ale prestiží by to rozhodně nenazvali*y, což se dle diskutujících neodráží ani ve finančním ohodnocení. Matouš Bořkovec zmínil důležitý vliv veřejného mínění a vnímání učitelství ze strany celé společnosti a politického spektra, což následně souvisí i s debatou ohledně platů učitelů a učitelek. Diskutující se shodli*y, že měřitelnost kvality vyučujících je složitá a pro každého znamená něco jiného. Jak se vyučující staví ke kontroverzním tématům, která chtějí studujícím předávat? Jiří Brůžek zmínil v těchto případech důležitost opory ve vedení dané školy i zahrnutí aspektu destereotypizace v rámcovém vzdělávacím plánu. Fungující strategií je dle něj také dopředu informovat rodiče o daném tématu a jeho obsahu. Také gender vyučujících nelze dle diskutujících ignorovat, jejich zkušenost ukazuje na zakořeněné stereotypy ve společnosti, například je rozšířený předpoklad, že muži – učitelé si více rozumí s technikou. Novinkou není ani upřednostňování třídních učitelů před učitelkami ze strany rodičů.
Poté, co návštěvnictvo využilo pauzu k networkingu a občerstvení, následoval první blok workshopů – lektorka Markéta Štěpánová se v tom svém zaměřila na mapování silných stránek u dětí, Anna Karmazínová se věnovala praktickým nástrojům na začlenění problematiky duševního zdraví ve škole. Druhý blok workshopů přinesl neméně zajímavá a přínosná témata – Jana Křehlová sdílela své zkušenosti ohledně začátků své pedagogické kariéry a toho, co jí nejvíce pomáhalo, Eva Kavková pak ve svém workshopu propojila sféry vzdělávání, kariérového rozvoje a udržitelného prostředí.
Konferenci uzavřela panelová debata začínajících vyučujících, zaštítěná a moderovaná organizací Otevřeno, při které došlo na sdílení zkušeností i vzájemnou podporu.
Nechají se (začínající) vyučující odradit od učitelské profese nástrahami a překážkami, které administrativa, společnost nebo i samotná spolupráce se studujícími přináší? Zkušenosti z naší podzimní konference nám jasně ukazují, že nikoli, ba naopak! Vyučujících, hledajících nové způsoby, jak učit lépe a jak přitom dbát o sebe i studující, bylo zde slyšet i viděti opravdu mnoho. Děkujeme za tento příjemný a nadějeplný vhled!
Atmosféru konference můžete nasát na následujícím videu.