Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
netradičním volbám povolání jsme již věnovali celé jedno vydání našeho zpravodaje. V čísle, jež právě otevíráte, se k tématu vracíme znova, ale pohlížíme na něj z trošku jiné perspektivy. Zajímá nás, do jaké míry souvisí horizontální segregace pracovního trhu, nebo jednodušeji řečeno, fakt, že na českém trhu práce existují povolání, která jsou téměř výhradně zastoupena ženami, nebo naopak muži, s tím, jak v oblasti genderu vychováváme a vzděláváme naší mladou generaci. Četné výzkumy totiž ukazují, že je volba profese u mladého člověka výrazně ovlivněna genderovými stereotypy, kterým je vystavovaný ze strany rodičů, vyučujících, atd.
Klasický argument oponentů a oponentek rovných příležitostí pro ženy a muže by v tomto kontextu zcela jistě byl, že nám (těm, kteří bojují za genderovou rovnost na trhu práce a jinde) jde o to „nahnat“ ženy do dolů. Doufám, že Vám následující stránky dokážou, že tomu tak skutečně není. Pokud nám v úsilí o genderovou desegregaci trhu práce o něco jde, tak hlavně o to, aby si mladí lidé svobodně vybírali profese podle svých zálib, talentů a snů a ne podle svazujících společenských konvencí a představ o tom, co je vhodné pro ženy a co pro muže.
Tentokrát přinášíme dva zajímavé rozhovory k tématu – jeden s britskou expertkou na feministickou pedagogiku, Gaby Weiner, a druhý s manažerkou firmy Hewlett-Packard, Janou Rešatkovou, která nejenže vystudovala „chlapecký“ technický obor, ale také již léta pracuje v pro ženy netradičním sektoru informačních technologií. Redaktorka Helena Skálová se nedávno zúčastnila bratislavské konference o genderových aspektech vzdělávání, z níž do zpravodaje přispěla reportáží. Zcela jistě Vás zaujme i příspěvek Kateřiny Liškové z Fakulty sociálních studií MU v Brně, který shrnuje výsledky tříletého výzkumu zaměřeného na vzdělávací strategie z genderové perspektivy.
Hezký vstup do nového roku a zdařilé plnění (nejen profesních) snů přeje
Nina Bosničová, šéfredaktorka.
Lucie Jarkovská, odborná asistentka, Fakulta sociálních studií MU v Brně
Věnuji se výzkumně vzdělávacímu systému, a proto první, co mě napadá, jsou opatření, která by bylo možné uskutečnit ve školách. V českém školství je systematicky rozvíjeno kariérní poradenství, které zajišťují výchovné poradkyně/výchovní poradci, školní psycholožky/psychologové nebo sami vyučující různých předmětů, školy mohou využít i služeb dalších subjektů jako jsou úřady práce či pedagogicko psychologické poradny. Ačkoli je tento systém v České republice velmi propracován, genderová reflexe poradenství není zdaleka samozřejmostí. Je to škoda, protože odbourávání představy, že některé školy jsou prostě pro kluky a jiné pro holky, by žákům a žákyním poskytlo mnohem větší výběr. Výzkum, který jsme před časem dělali, například ukázal, že někteří rodiče nechtějí pouštět dívky na internátní školy, chtějí je mít doma. Nabídka škol ve feminizovaných oborech je užší a proto, pokud má být škola v takové vzdálenosti, aby bylo možno denně dojíždět, bývá výběr dosti chudý, zvlášť mimo velká města. Pokud by dívky zahrnuly do svých úvah i školy, které jsou považované za "chlapecké", jejich výběr by mohl být mnohem pestřejší. Na veletrzích středních škol jsem si povšimla, že nejedna škola už přišla na to, že odbourávat představu o tom, že se jejich obory hodí pouze pro dívky nebo pouze pro chlapce, je výhodné. Zvyšuje se jim tak počet potenciálních zájemců/zájemkyň o studium, což bylo v době, kdy do škol nastupovaly populačně slabší ročníky velmi výhodné. Doufám, že tento trend bude pokračovat.
Monika Ladmanová, Corporate Citizenship & Corporate Affairs, IBM Česká republika
Důležitá je podpora vstupu žen a mužů do zaměstnání a oborů, které jsou pro ně doposud považované za "netradiční". Například muži jako učitelé na základních školách, asistenti či zdravotní sestry, ženy jako správkyně IT sítí apod. Podpora musí přicházet jak ze strany vzdělávacího systému, tak i ze strany zaměstnavatelů. Vzdělávací systém hraje důležitou roli při rozhodování o další profesionální dráze a je potřeba mít na paměti, že dnes se pracovní trh mění velmi rychle a studující je nutné připravovat na práci v pozicích, které zatím ani neexistují. Tento fakt může být nápomocný pro oproštění se od stereotypů směřujících k rozlišení, které typy zaměstnání jsou "vhodné" pro ženy a muže.
Kateřina Machovcová, psycholožka, Genderové informační centrum NORA, o.p.s.
V uvažování o oborovém rozložení pracovního trhu se občas dostáváme do uzavřeného kruhu. Silnou roli hrají kulturně a historicky podmíněné představy o "přirozené" povaze žen a mužů. Ženy a muži, kteří volí svou profesi v souladu s těmito charakteristikami, jsou pak svým okolím oceňováni a často získávají i další přidružené výhody, jako je například posílení statusu muže - živitele tím, že muži jsou častěji směřováni do "přirozeně" lépe ohodnocených oborů lidské činnosti. Není tedy divu, že iluze o přirozených touhách se udržuje a kdokoliv, kdo směřuje jinam, je chápán jako "výjimka, co potvrzuje pravidlo". Co by se tedy mělo změnit v první radě, je naše uvažování o sobě samých a svých volbách - volíme opravdu tak, abychom se ve své profesi co nejlépe uplatnili svoje kvality? Nebo volbu výrazněji ovlivňuje očekávání okolí, pragmatická stanoviska jako je očekávaný příjem nebo prostě jenom předsudky, které často používáme i ve vlastním sebehodnocení...?