x

Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma)

Zpravodaj 02/2020 Téma tohoto čísla

Genderové (dis)harmonie

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

představujeme vám nové číslo našeho zpravodaje věnované tématu, které je mi osobně nejbližší, a tím je hudba. Hudbě se věnuji odmalička a je mi nekonečným zdrojem inspirace, prostorem pro sebevyjádření i životní potřebou. Od dětství jsem se ale setkávala jako holka s předsudky a různými stereotypy - když jsem chtěla začít hrát na bicí, naši mi řekli, že to je pro kluky a na holku příliš hlučné. Když jsem pak dychtivě chodila na koncerty do Rudolfina a obdivovala jsem dirigenty, jak ztělesňují epicentrum moře zvuku a mají vše pod kontrolou, toužila jsem se stát dirigentkou. Navíc kdo by nechtěl nosit kalhoty a frak se šosem? Mé přání se setkalo s výsměchem, žena přece nedokáže zvládnout celý orchestr. Později se moje cesta k hudbě vyvíjela jiným směrem, ale i jako zpěvačka mám po kapsách podobných historek slušnou zásobu.

V tomto čísle jsme se zaměřili na dimenzi genderu v hudebním světě, protože jsme si vědomi, že je to téma velmi aktuální a ač není v našich silách obsáhnout všechny oblasti, vybrali jsme pro vás velmi pestré čtení. Zářijový zpravodaj je koncipován netradičně - místo klasické ankety o třech odpovědích, jsme zvolili speciální formát širšího průzkumu s dvanácti respondenty*respondentkami napříč různými hudebními profesemi, žánry i zaměřeními. Mezi dotazované patří například Dagmar Pecková, Beata Hlavenková, Miriam Němcová, Agu nebo Lucie Vítková.

Dále bych chtěla upozornit na unikátní rozhovor s Mary C (alias Marií Čtveráčkovou), kde se dočtete například o emancipaci a angažovanosti v hudbě, stereotypech, feministických a queer hudebních iniciativách, kvótách a postavení žen na české hudební scéně. Doporučuji také osobní úvahu s názvem “Hudba musí být vždy politická” od Holly McGowan, kde prozkoumává hudební prostor a umožňuje nám nahlédnout do svých zkušeností z pohledu trans nebinární hudebnice*hudebníka. O sexismu v extrémním metalu píše Alma Benešová, která se ve svém příspěvku věnuje tématu dominance mužů versus “vymazávání” žen, trans a nebinárních osob, které se v metalu pohybují spíše na okraji. Představuje ovšem také pozitivní příklady, včetně feministických interpretek a kapel. Paralelně se na sexismus, misogynii a toxickou maskulinitu zaměřuje i Anna Oravcová, tentokrát v kultuře hip hopu.

Hudba je pro mnohé zaměstnáním a zdrojem obživy, jak upozorňuje Klára Cozlová Čmolíková a klade si otázku, zda hudebnice za svou práci dostávají opravdu férovou odměnu. Hudebníci a hudebnice mají zpravidla nestandardní pracovní dobu, bývají pryč po večerech a přes den studují své role nebo zkouší třeba v orchestru. O nesnázích slaďování umělecké kariéry s osobním životem se dočtete více v článku Josefa Vošmika, který pro toto číslo napsal celkem tři příspěvky. Dalším z nich je úvaha nad inkluzivitou/exkluzivitou operního světa, rasismu, stereotypech, body-shamingu či non-konformitě v opeře. V neposlední řadě pak Josef Vošmik nabízí zamyšlení nad skandály sexuálního obtěžování v hudebním světě, hnutím Me too, ale také hledáním míry provinění a jeho důsledcích. Na závěr nepřehlédněte ani čtení pro malé feministy a feministky, které pro zářijové číslo připravila Kateřina Čopjaková.

Zvučné a inspirativní čtení vám přeje

Marie Mrvová

Obsah čísla

Genderové (dis)harmonie

ANKETA: Gender v hudbě

„Kdy jste si poprvé uvědomil*a, že na genderu v hudbě záleží? Máte nějaké negativní nebo pozitivní zkušenosti ve své kariéře? Jak vnímáte v tomto ohledu současnou situaci hudebního světa v ČR? Jaké kroky by se daly pro případné zlepšení podniknout?”
Genderové (dis)harmonie

Sexismus v extrémním metalu a jak se s ním válčí

Extrémnímu metalu dominují muži a ostatní osoby jsou na okraji. Ty však musí pravidelně bojovat s různými způsoby “vymazání” z těchto scén. Proto je důležité explicitně tematizovat rasismus, homofobii, transfobii, misogynii a sexismus, který se v těchto subkulturách často vyskytuje.

Genderové (dis)harmonie

Hip hop byl, je (a nejspíš nadále bude) doménou mužů

Hip hop byl a je doménou mužů, maskulinní hodnoty a normy nastavují pravidla genderových vztahů a určují kdo a za jakých okolností, může být označen za „pravého“ hiphopera. Maskulinita v hip hopu je založena na tradičních hodnotách spojených s mocí, sílou, agresivitou, soutěživostí a dominancí (nad ženami a jinými, slabšími muži).

Genderové (dis)harmonie

Exkluzivní (nebo inkluzivní) svět opery

Opera bývá mnohdy asociována se snobismem a povrchností. „Jdeme na operu!“ Může to znít povýšenecky, jako by opera byla zosobněním vysokého, ne-li toho nejvyššího, umění. Jako by vyžadovala nějaké „vstupní předpoklady“ nebo speciální vzdělání k tomu, aby si ji člověk mohl užít.
Genderové (dis)harmonie

„Mami, nechoď“ aneb nesnáze slaďování umělecké kariéry s osobním životem

„Umělcům, těm je hej! Práce je jim koníčkem, peněz mají, že neví, co s nimi, fanynky a fanoušci jim leží u nohou, média se rvou o jejich přízeň a bohémský život, jó, to musí být něco (tedy až na ten ranní bolehlav)…“ Patrně poměrně častá představa o tom, jak se žije profesionálním kumštýřům a kumštýřkám v našich krajích.
Genderové (dis)harmonie

Hudba jako zaměstnání a zdroj obživy

Kolik z nás nehrálo na nějaký hudební nástroj? Kolik z nás nezpívalo? Kolik z nás nemělo nikdy hudební výchovu? Hudba je součástí našich životů, patří mezi umění, která nás povznáší. Současně je ale hudba i způsob obživy, pro některé je i zaměstnáním. A zaměstnáním ne úplně férovým.

Genderové (dis)harmonie

Hudba musí být vždy politická

Z toho, s čím jsem se setkal*a, má hudební scéna z velké části, až na několik vítaných výjimek, tendenci být apolitická, nebo alespoň nedbalá, pokud jde o sociální spravedlnost. Hudba jako umělecká forma je ale neodmyslitelně zakořeněná v politice a já věřím, že hudba musí být VŽDY politická a založená na odporu, solidaritě a spojenectví.

Rozhovor

Jde o to narovnat nerovný systém

Rozhovor s Mary C alias Marií Čtveráčkovou, hudební publicistkou, moderátorkou, producentkou a DJkou, kterou můžete znát třeba ze Scény s Mary C na Radiu Wave (dříve Kruton), kde se od r. 2014 věnovala současnému rapu i kořenům hip hopu, R&B nebo soulu a novým hudebním směrům a experimentům.
Tipy z knihovny

Tipy z knihovny

Hudba má silný genderový aspekt. Ať již mluvíme o obsahu, jeho tvůrkyních a tvůrcích nebo o hudebním průmyslu celkově, často narazíme na stereotypy, předsudky a sexismus. Knihovna Gender Studies pro vás připravila výběr tří knih, které se tomuto obsáhlému tématu věnují z různých úhlů pohledu.

Kultura

Čtení pro malé feministy a feministky

Přinášíme čtenářské tipy pro děti i teenagery a teenagerky, které nezúží jejich pohled na svět na modrou, nebo růžovou, na tituly pro kluky, nebo pro holky. Barev je na světě mnohem víc, není třeba si žádnou z nich zakázat. Feministické smýšlení po přečtení nezaručujeme, ale širší rozhled slíbit určitě můžeme.
Aktuálně

Act*Pride hledal ideologii

V tichosti, avšak s dobrým dopadem proběhl v prvním srpnovém týdnu v Praze souběžně s mainstreamovým festivalem Prague Pride alternativní festival Act*Pride. První ročník reagoval na dění v Polsku, tudíž nesl podtitul “Hledáme ideologii. Szukamy ideologii.”.

Kalendář akcí

Přehled nejbližších akcí s tematikou rovných příležitostí