Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Petrem Nečasem přichází s řadou zajímavých změn, které by mohly přispět ke slaďování pracovního a osobního života. Začnou se uskutečňovat již od příštího roku. Pro zaměstnavatele se chystají úlevy na daních, budou-li provozovat firemní školky či jinak podporovat zaměstnance pečující o děti. Plánuje se rozšíření služeb mateřských škol na děti již dvouleté. A podpora alternativních středisek péče o děti.
Z našich zkušeností vím, že řada zaměstnavatelů je již v současné době silně motivována k zakládání firemních školek. Připravujete nějaká konkrétní zvýhodnění pro zaměstnavatele, kteří budou firemní školku provozovat?
Chci prosadit, aby se tato záležitost stala standardní součástí daňového systému, který by umožnil zaměstnavateli odečítat od daní částky, které poskytuje zaměstnancům na péči o dítě, včetně provozu firemní mateřské školky.
Budou zvýhodnění také zaměstnavatelé, kteří budou "pouze" mateřskou školku ve svém okolí podporovat?
Velmi úzce to souvisí s předchozí odpovědí. Jedná se mi obecně o podporu ochoty zaměstnavatelů podporovat péči o děti svých zaměstnanců, tedy nejenom vlastní firemní školky, ale například i příspěvkem na péči, který by byl poskytován buďto přímo zaměstnanci, aby si sám zajistil péči o dítě, nebo nějakému předškolskému zařízení nebo instituci, které by tuto péči o děti zaměstnancům zajišťovaly.
Zaměstnavatelé, kteří by firemní školky rádi provozovali, čelí značným obtížím především na straně zákona, který je v oblasti zakládání mateřských školek velmi přísný. Jak postupujete v této oblasti, uvažuje se o rozšíření/ zjednodušení zákona?
Zde je nutné zdůraznit, že toto nespadá do kompetence rezortu ministerstva práce a sociálních věcí, ale do kompetence rezortu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Já osobně preferuji, aby byl legislativní systém nastaven tak, že by byla na jedné straně zajištěna kvalitní péče o děti a na straně druhé by nevznikaly zbytečné legislativní bariéry proti rozšíření možnosti péče o děti mimo jejich vlastní rodinu.
Uvažujete o tom, že by tyto školky byly otevřené i pro širší veřejnost (pro děti rodičů, kteří ve firmě zaměstnáni nejsou)?
Vždycky prosazuji svobodu volby, včetně svobody smluvního vztahu. Pokud by byl zaměstnavatel ochoten například firemní školku otevřít širšímu spektru veřejnosti, nejsem proti. Jsem ovšem přesvědčen, že toto má být ponecháno zcela na smluvní volnosti.
Zvažujete umožnění zakládání dalších druhů alternativních zařízení péče o děti (mikrojesle atd.)?
Přiznám se, že nejsem příliš zastánce předškolských zařízení pečujících o děti do dvou let věku dítěte, čili tradičních jeslí nebo mikrojeslí. Na druhé straně jsem přesvědčen, že i vzhledem k tomu, že prakticky čtvrtina dětí mezi druhým a třetím rokem je již v mateřské školce, je možné rozšířit tyto opatrovatelské nebo předškolské aktivity na děti od dvou let. Jsem také přesvědčen, že by měly být výrazným způsobem odlišovány aktivity, kdy je pečováno skutečně pouze o několik dětí, od větších zařízení. V tom prvním případě není nutné příliš tvrdě trvat na různých kvalifikačních kritériích, zákonných předpisech apod. Čili rozvoj těchto mikrozařízení v obecné péči pečujících o děti, ať už v podobě mikroškolek až po akreditované poskytovatele vzájemné rodičovské výpomoci, by byl podle mého názoru velmi vhodnou cestou.
Chtěli bychom opravdu rozšířit spektrum služeb. To znamená, že vedle výše popsaných cest bychom chtěli prosadit liberálnější princip z hlediska péče o děti provozované podle živnostenského zákona i zavedením některých nových institutů, jako je např. akreditovaný poskytovatel vzájemné rodičovské výpomoci. Východiskem je rozšíření stávající nabídky služeb péče o děti, zejména dětí od 2 let věku, dále zvýšení finanční dostupnosti těchto služeb a minimální zatížení státního rozpočtu. Rodič, který sám řádně pečuje o své vlastí děti, celodenně do 6 let věku by mohl hlídat až čtyři další děti s platbou maximálně 5 000 korun, ale na smluvním základě. Vzhledem k tomu, že takový rodič je státní pojištěnec z hlediska zdravotního pojištění, neplatil by zdravotní ani sociální pojištění. Jednalo by se o dobu vyloučenou a z hlediska sociálního pojištění by platil pouze daň.
Tento model je velmi rozšířený například v takových zemích, jako je Francie, Německo, Rakousko nebo Švýcarsko. Ve Francii je o 18 % dětí do tří let věku pečováno prostřednictvím licencovaných (registrovaných) pečovatelek, které o tyto děti pečují ve své domácnosti s podporou státu. V Německu i v Rakousku může být tímto způsobem hlídáno rovněž maximálně pět dětí.
Zvažujete nějaké další změny v dané oblasti?
Chceme vést velice intenzivní dialog s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v této oblasti, protože celá řada věcí spadá do jejich oblasti.
Jaký je časový horizont pro dané změny?
Chceme je postupně zavádět především v průběhu příštího roku.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).