Občanské sdružení Fórum 50 % letos vyhlásilo již druhý ročník soutěže Strana otevřená ženám. Cílem soutěže bylo zhodnotit dodržování politiky rovných příležitostí pro ženy a muže v politických stranách a posoudit, zda politické strany ženy v politice podporují. Strany hodnotila na základě předem stanovených kritérií odborná komise, ve které zasedli politolog Tomáš Jarmara, politoložka Jana Smiggels Kavková, socioložka Petra Rakušanová, genderová odbornice Blanka Knotková Čapková a žurnalista Martin Jára. Mezi nejdůležitější zkoumaná kritéria patřil jasně definovaný politický program týkající se rovných příležitostí, konkrétní prosazování politiky rovných příležitostí, např. navrhované zákony, podíl žen ve vedení strany a stanovení kvót či doporučení pro reprezentaci žen ve stranických orgánech a na kandidátních listinách.
Dále byly hodnoceny stanovy stran, existence ženské či specializované odborné sekce a spolupráce s evropskými stranami v řešení problematiky rovného zastoupení žen a mužů. Odborná komise se řídila také výsledky komunálních a senátních voleb; mírou do jaké strana umožňuje politikům a političkám slaďovat rodinný a pracovní život, existencí systematické podpory ženských kandidátek a zvláštní komunikační strategie pro oslovování voliček.
Komise došla k následujícím závěrům: první místo získala Strana zelených, druhé místo obsadila ČSSD, třetí KSČM následovaná KDU-ČSL a ODS.
Strana zelených obhájila loňské první místo, hodnotící komise však měla určité výhrady. Zelení byli ze všech parlamentních stran komisí nejlépe hodnoceni za formulování politiky rovných příležitostí ve svém programu, za stanovení vnitrostranických kvót pro minimální zastoupení žen i mužů v rozhodovacích orgánech strany a na kandidátních listinách, ale také díky specializované genderové sekci, která se systematicky a odborně věnuje problematice rovných příležitostí žen a mužů. "Zelení sice vedou ve formulování obecných principů rovnosti žen a mužů, a to i ve svém politickém programu, ale svou účast ve vládě bohužel výrazněji nevyužívají k praktickému prosazování těchto zásad," uvedla Blanka Knotková Čapková, členka komise a pedagožka Fakulty humanitních studií. Zeleným se daří prosazovat otázky rovnosti dovnitř strany, směrem ven bohužel příliš úspěšní nejsou.
ČSSD oproti loňsku postoupila ze čtvrtého na druhé místo. Hlavní bodový zisk přinesl straně pokus o zavedení kvót pro sestavování kandidátních listin, existující kvóta pro vnitrostranické orgány, ale zejména návrhy a prosazování zákonů s významným kladným dopadem na kvalitu života žen - zákon o domácím násilí, zálohovaném výživném a v neposlední řadě návrh antidiskriminačního zákona, který by chránil občany a občanky lépe než současný vládní návrh. "K dobrému umístění ČSSD pomohla především práce silných a aktivních ženských osobností, které i přes značné překážky dlouhodobě ve straně tuto problematiku prosazují," upřesňuje socioložka Petra Rakušanová. Tato strana není bohužel jednotná a rovné příležitosti žen a mužů prosazuje pouze část strany.
Třetí místo získala Komunistická strana, která dlouhodobě patří mezi strany věnující pozornost tomuto tématu. "Jako plus vidíme doporučující kvótu na sestavování kandidátek, která byla při komunálních volbách dodržena," zhodnotil rozhodnutí komise politolog Tomáš Jarmara. Propad strany z loňské druhé příčky byl způsoben zejména malým posunem v oblasti prosazování rovných příležitostí žen a mužů uvnitř strany. Současný program postrádá jasně formulovanou strategii, kterou chce KSČM v rovných příležitostech pro ženy a muže dosahovat.
KDU - ČSL se letos umístila na čtvrtém místě; rozdíl mezi třetím a čtvrtým místem byl však těsný. Komise ocenila především vyšší zastoupení žen ve vedení strany a na kandidátních listinách do komunálních voleb. Pozitivně bylo hodnoceno poměrně vysoké zastoupení žen ve vedení strany a existence ženské frakce, která slouží jako základna pro ženy a umožňuje jim vzájemnou podporu. KDU - ČSL má dlouhodobě také nejvyšší podíl žen v členské základně, což umožnilo vysoké zastoupení žen na kandidátních listinách v podzimních komunálních volbách. Většina ženských kandidátek byla nicméně umístěna na nevolitelných místech kandidátních listin, a proto je jejich počet v nově zvolených zastupitelstvech nízký. Jako problematickou označila komise skutečnost, že tato strana vnímá, podobně jako ostatní konzervativní strany, ženy téměř výhradně jako matky. Právě reprodukování genderových stereotypů v politickém programu bylo komisí hodnoceno negativně a to i přesto, že komise si byla vědoma, že tento postoj reprezentuje názory části jejich voličů a voliček. "Za problematické považujeme vnímání ženy pouze jako matky, což se projevilo bodovou ztrátou při hodnocení programu a praktického prosazování rovných příležitostí žen a mužů," vysvětlila Jana Smiggels Kavková, která byla další členkou odborné komise.
ODS skončila na posledním místě. Přestože tato strana rovné příležitosti žen a mužů nepovažuje za téma hodné pozornosti a bagatelizuje jeho význam, ocenila komise konkrétní programové body. "Přínosem je zejména úsilí strany o větší zapojení otců do péče o děti," komentoval redaktor gitY a ředitel Ligy otevřených mužů Martin Jára. Straně bohužel velmi přitížil její předseda svými výroky na adresu žen a veřejným bagatelizováním problematiky rovných příležitostí žen a mužů (například ve svém projevu u příležitosti zahájení Evropského roku rovných příležitostí pro všechny). I přesto ale komise ohodnotila určitý potenciál strany ke změně. Ta by mohla ODS pomoci na cestě mezi moderní evropské pravicové strany, které si dnes již nemohou dovolit přehlížet a nevyužívat potenciál svých členek a voliček.
Celkově lze konstatovat, že mezi stranami nedošlo od loňského roku k výraznějšímu vývoji. Všechny strany mají stále co zlepšovat. Velké rezervy existují například v oblasti slaďování rodinného a pracovního života politiků a političek. V České republice není obvykle zajištěno hlídání dětí během stranických schůzí, jak je tomu například v Německu. Dalším prostorem pro zlepšení je jazyk, který politické strany užívají. Podíváme-li se totiž na jejich materiály, zjistíme, že hodnocené politické strany mají momentálně pouze členy, senátory nebo poslance. Rezerva existuje také ve vytváření komunikačních a mediálních strategií zaměřených na ženy, které mohou stranám pomoci přilákat více členek, ale také oslovit více voliček. Možnosti pro zlepšení poskytují také politické programy jednotlivých stran, které jsou často zaměřeny pouze na matky, zatímco jinými aspekty politiky rovných příležitostí se hlouběji nezabývají. Typickým příkladem je genderové rozpočtování - tvorba veřejných rozpočtů s ohledem na specifické potřeby žen i mužů. Nedostatkem je také fakt, že i ty strany, ve kterých byly stanoveny kvóty na sestavování kandidátních listin, často neumisťují ženy na volitelná místa. Stranám se také, až na výjimky, příliš nedaří tématizovat rovné příležitosti i pro muže.
Cílem soutěže, kterou se Fórum 50 % rozhodlo pravidelně pořádat, není parlamentní strany pouze kritizovat. Účelem této formy hodnocení je upozornit politické strany na jejich nedostatky v oblasti prosazování rovnosti příležitostí žen a mužů a nabídnou jim tak potřebnou zpětnou vazbu a možnost zdokonalit se a inspirovat.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).