Co se za tu dobu všechno proměnilo, z čeho novodobé české ženské hnutí vycházelo, kam spěje? Jak se vyvíjelo české feministické myšlení po roce 1989? Co všechno se zrodilo v neskutečně intelektuálně a aktivisticky nabitém prostředí koncentrovaném kolem osobností typu Jiřina Šiklová, Jana Hradilková, Máša Čermáková, Michaela Marksová a další?
Že je co slavit, dokazuje právě chystaná publikace Hnízdo feminismu. Je určena především generaci, která už mnohé změny v genderové oblasti bere jako samozřejmost, generaci, která nezažila dobu, kdy pracovní inzeráty běžně hledaly "na pozici sekretářky mladou pohlednou ženu“, kdy domácí násilí bylo zpochybňováno jako západní výmysl, stejně jako angažovanost žen v politice nebo ve vedení firem.
Posun v myšlení společnosti se ovšem neděje sám o sobě, vždy za ním stojí dlouhodobé a systematické úsilí konkrétních osob. Nebýt osobního nasazení žen, které od 90. let věnovaly tématu gender studies spousty času a sil, byla by česká společnost možná ještě mnohem konzervativnější, než je dnes. Stěžejní část publikace tedy netvoří analýzy, eseje nebo hodnocení, ale zcela ve feministickém duchu obsáhlé rozhovory. Rozhovory s deseti ženami, které buď stály u zrodu Gender Studies, nebo později tuto organizaci formovaly. Ptaly jsme se na jejich rodinné zázemí, motivaci, profesní i osobnostní vývoj, na to, co jim z činnosti Gender Studies nejvíc utkvělo v paměti, jak hodnotí vývoj české společnosti v otázce genderu, co se podle jejich názoru podařilo, co méně. Skrze jejich vzpomínky vystupuje obraz naprosto jedinečné atmosféry, která Gender Studies vždy obklopovala a která přitahovala nezapomenutelné ženské osobnosti, rodila třeskuté diskuse, hledala nová řešení a stála u zrodu tisíce větších i menších projektů, které proměňují svět k lepšímu. Mezi rozhovory najdete i jedno z posledních interview s Jiřinou Šiklovou, které vzniklo jen pár dní před jejím skonem.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).