Otázkám propojení pracovního trhu a vzdělávacího systému, respektive širším souvislostem vlivu genderu na (ne)rovnost žen a mužů v těchto oblastech, byla věnována odborná konference Rodová rovnosť v procese prípravy na povolanie, kterou v druhé polovině listopadu 2010 pořádala v Bratislavě slovenská nezisková organizace EsFem.
Na dvoudenním setkání odborníků a odbornic z oblasti výzkumu, akademické sféry, neziskových organizací i státních institucí zazněla řada příspěvků, které měly za cíl upozornit na klíčové oblasti genderových souvislostí vzdělávání jako procesu přípravy na povolání a jejich vliv na (ne)rovnost příležitostí žen a mužů na pracovním trhu.
Všemi příspěvky se prolínalo téma segregace vzdělávacích oborů podle pohlaví. Účastníci a účastnice konference se shodli na tom, že je třeba cíleně pracovat s kategorií genderu. Jak zdůraznila ve svém příspěvku Gaby Weiner, profesorka University of Edinburgh, je nutné, aby pedagogičtí pracovníci a pracovnice brali ve své práci v potaz genderové aspekty a aby s nimi uměli pracovat konstruktivně. Právě tudy vede cesta k narušení genderových stereotypů, které ve svých důsledcích vedou k výběru genderově „odpovídajícího“ oboru a následně k volbě povolání.
Jak potvrdily výsledky rozsáhlého výzkumu, který pracovníci a pracovnice EsFemu na Slovensku realizovali, dochází již k pokusům o narušení genderové segregace studijních oborů, zejména snahou o zatraktivnění tzv. dívčích oborů pro chlapce. Je zajímavé sledovat, jak se v této souvislosti mění užitý jazyk (přizpůsobení názvu profesí mužskému rodu) a které aspekty budoucího povolání jsou zdůrazňovány. Tyto pokusy však zatím nejsou systémové a bohužel mohou vést i k zakonzervování a reprodukci genderových stereotypů, je-li např. u profese zdravotní sestry potlačen aspekt péče (jako prvek tradičně připisovaný ženám) a naopak zdůrazněna akce a boj o záchranu života (jako tradičně mužský atribut).
Kateřina Lišková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně upozornila na to, že v současnosti již neplatí rovnítko mezi dosaženou úrovní vzdělání a reálnou možností uplatnění na pracovním trhu. Ženy sice tvoří více než padesát procent absolvujících vysokých škol, ale ve výrazně omezeném množství a spektru oborů, což jejich možnosti uplatnění na trhu práce značně snižuje. I proto stále větší podíl dívek volí překvapivou studijní strategii, kdy je tzv. první volbou vystudovat tradičně ženský obor na střední či vysoké škole a získat certifikát (maturitní vysvědčení či diplom) a následně se vyučit v oboru s „nižším“ společenským statusem, ale lepší možností praktického uplatnění.
Jak poznamenal k situaci na Slovensku zástupce Ministerstva školství Jan Henrich, je v současnosti velmi narušené propojení trhu práce se vzdělávacím systémem. Skladba a počet zejména středních škol neodpovídá reálným požadavkům trhu práce a tak často dochází k tomu, že absolvující škol typu gymnázií, konzervatoří a obchodních akademií, což jsou v drtivé většině právě dívky, mají problémy nalézt odpovídající zaměstnání. Jedna z cest, která by mohla nepříznivou situaci pomoci řešit je spolupráce škol se zaměstnavateli, kteří mohou cíleně pracovat se studujícími a „vychovat“ si je tak lépe pro budoucí povolání.
Inspirací by se také mohla stát iniciativa vídeňského úřadu práce (Arbeitsamt Wien), jehož zaměstnanci a zaměstnankyně chodí debatovat s žáky a žákyněmi, kteří se rozhodují pro různé studijní obory a snaží se je přesvědčit k volbě právě takových oborů, které mají budoucnost v praktickém uplatnění.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).