x

Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma)

01/2012 Firma roku: Rovné příležitosti 2011

Genderový kontext rozvojové spolupráce

2.1.2012, Lucie Bilderová, Anna Kotková, Gender Studies, o.p.s.
Gender Studies, o. p. s. uspořádala na začátku listopadu konferenci Genderový kontext rozvojové spolupráce. Konference proběhla v rámci projektu Connect!, který je realizovaný ve spolupráci s koalicí ženských organizací střední a východní Evropy KARAT. Poukazuje na skutečnost, že je nutné při realizaci projektů v rozvojových zemích nezapomínat na jejich rozdílné dopady na ženy a muže. Cílem konference bylo mj. zprostředkovat hlas žen z „Jihu“, kterých se rozvojová spolupráce přímo dotýká, a přesto nejsou dostatečně slyšet.

Gender Studies, o. p. s. uspořádala na začátku listopadu konferenci Genderový kontext rozvojové spolupráce. Konference proběhla v rámci projektu Connect!, který je realizovaný ve spolupráci s koalicí ženských organizací střední a východní Evropy KARAT. Poukazuje na skutečnost, že je nutné při realizaci projektů v rozvojových zemích nezapomínat na jejich rozdílné dopady na ženy a muže. Cílem konference bylo mj. zprostředkovat hlas žen z „Jihu“, kterých se rozvojová spolupráce přímo dotýká, a přesto nejsou dostatečně slyšet.

Konferenci předcházelo neformální setkání s Chipo Kanjo z malawijské Koalice žen žijících s HIV/AIDS a Sarou Worku z Člověka v tísni v Etiopii. Obě ženy také později prezentovaly svoji práci a své země. Chipo Kanjo pochází z Malawi a působí v Koalici žen žijících s HIV/AIDS, na konferenci představila mj. i specifika, která tato skupina žen má. Sara Worku pracuje v etiopské kanceláři Člověka v tísni jako projektová manažerka, specializuje se na postavení žen v Etiopii, ale i na problematiku obchodování s dětmi. Má zkušenosti s řadou výzkumů, mj. i o dopadu klimatických změn na ženy.

Jak uvedla Worku ve své prezentaci, sociální a ekonomický status žen v Etiopii, zemi hospodařící především v zemědělství, je stále velmi nízký. Mají nedostatečný přístup ke zdrojům obživy, hlavně půdě a dobytku. Jejich možnosti získat vzdělání, zaměstnání nebo základní lékařskou péči jsou také velmi omezené. Stereotypní společenskou představou o ženě jako submisivní pečovatelce o domácnost a děti jsou ve své většině drženy doma a je jim zamezen přístup do mocenských a společenských struktur. Často je na nich pácháno násilí (ženská obřízka, domácí násilí aj.), jsou ohroženy chudobou více než muži. Celých 75 % etiopských žen je negramotných a stejně vysoké procento se vdává ve věku nižším než sedmnáct let.

V rozmezí posledních dvaceti let se na státní úrovni a v přijímané legislativě pomalu prosazují ženská práva (například rovné právo na majetek v případě rozvodu). Ženy se sdružují v profesních a zájmových občanských iniciativách, důležité jsou aktivity také na nejnižších úrovních - například ve svépomocných ženských skupinách, díky nimž se například mohou ekonomicky osamostatnit.

Česká republika v oblasti rozvojové spolupráce a jejího genderového rozměru přijala několik mezinárodních smluv – mimo jiné EU Consensus on Development Cooperation, the Gender Communication, Gender Equality Action Plan apod., které mají tvořit rámec pro to, jak by měl dopad na ženy a muže vypadat. Na úrovni občanské společnosti existuje např. pracovní skupina věnující se tématu genderu v rámci Fóra pro rozvojovou spolupráci. Pozornost a důležitost věnovaná zohlednění dopadů na muže a ženy není ale stále dostatečná.

Evropské země se podílejí na rozvoji Etiopie v mnoha oblastech, konkrétně Člověk v tísni, pro nějž Worku pracuje, zde má projekty vzdělávací, technologicky zaměřené (sanitární zařízení, voda, hygiena), sociální programy podporující ženy a děti a podniká také humanitární nárazové akce.

Situace žen se ale i navzdory tomu zlepšuje velmi pomalu. Pokud jde o rozvojovou spolupráci,Worku proto vyzývá českou vládu a neziskové organizace, aby se zaměřily na aktivity ve prospěch velmi zranitelných žen a dětí v Etiopii. Slabým místem rozvojové spolupráce je podle ní také to, že projekty jsou často určovány zájmy donorů, a ne skutečnými potřebami obyvatel cílových zemí, a že dopady rozvojových aktivit nejsou dostatečně monitorovány a nejsou ani vypracovány návazné programy, které by zaručily kontinuitu spolupráce.

Genderový aspekt v rozvojovce je důležitý mimo jiné proto, že rovné příležitosti žen a mužů patří mezi základní lidská práva a jsou zásadní při snižování chudoby. Přesto genderová nerovnost ve světě nadále přetrvává. Více jak polovina všech žen žije v zemích, kde v oblasti genderové spravedlnosti nedošlo v posledních letech ke zlepšení. Přestože ženy představují nejpočetnější hnací sílu ekonomického růstu, jsou zároveň i nejméně doceněné a různé krize (včetně poslední, finanční) mají právě na ně největší dopad. Vzhledem k tomu, že ženy významně přispívají k příjmům domácností, má segregace pracovního trhu a nerovné postavení žen ve svém důsledku dopad na celé rodiny, nejen na ženy samotné.

Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).

Email *