x

Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma)

08/2008 Netradiční volby povolání

Jak si stojí Česká republika v prosazování rovných příležitostí žen a mužů?

31.7.2008, Tereza Wennerholm Čáslavská, ProEquality
Na tuto otázku se pokusil odpovědět tým expertů a expertek z nevládního sektoru a akademické sféry ve Stínové zprávě v oblasti rovného zacházení a rovných příležitostí žen a mužů 2008. Kromě toho, že by princip rovného zacházení s ženami a muži měl být základním předpokladem pro každou demokratickou společnost, je k tomu česká vláda vázána mezinárodními závazky jako je Amsterodamská smlouva (články 2,3 a 141) nebo Konvence OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW).

Na tuto otázku se pokusil odpovědět tým expertů a expertek z nevládního sektoru a akademické sféry ve Stínové zprávě v oblasti rovného zacházení a rovných příležitostí žen a mužů 2008.

Kromě toho, že by princip rovného zacházení s ženami a muži měl být základním předpokladem pro každou demokratickou společnost, je k tomu česká vláda vázána mezinárodními závazky jako je Amsterodamská smlouva (články 2,3 a 141) nebo Konvence OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW).
Česká vláda každoročně připravuje dokument Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen, v němž si stanovuje úkoly a opatření k prosazování genderové rovnosti v české společnosti.

Navzdory tomu, že vládní Zprávy popisují stav o prosazování rovného zacházení žen a mužů spíše jako vyhovující, autorský tým Stínové zprávy dochází k závěru, že pro českou vládu je rovnost žen a mužů spíše okrajovou záležitostí a její přístup k řešení problémů diskriminace na trhu práce je jen formální. Jeden z autorů a editor Stínové zprávy Petr Pavlík tvrdí, že „hlavní překážkou prosazování politiky genderové rovnosti zůstává nedostatek politické vůle ze strany politických elit, v převážné většině mužů.“

Stínová zpráva není samoúčelnou kritikou, ale nabízí i konkrétní doporučení. Jednotlivé kapitoly formulují koncepce pro specifické oblasti (vzdělávání, domácí násilí, ekonomická aktivita žen a mužů, právní a institucionální rámec, ženy ve vědě, ženy v politice) a ve světle těchto koncepcí pak hodnotí činnost vlády. Poslední kapitola nabízí analýzu dopadů vládních reforem na ženy a muže v oblasti sociální, zdravotní a daňové.

Co se tedy v aktuální Stínové zprávě dozvíme?

V oblasti vzdělávání zpráva například konstatuje, jak se genderové nerovnosti projevují ve školství. Z dostupných výzkumů vyplývá, že vyučující a výchovní poradci a poradkyně dívky často směrují do oblastí a oborů, kde jsou nižší průměrné platy a které mají nižší prestiž. Na úrovni středního školství pak vznikají tzv. „dívčí“ či „chlapecké“ školy (např. střední pedagogické s převahou dívek nebo střední průmyslové, kde je většina chlapců). „Ministerstvo školství by se mělo zasadit o to, aby vzdělávací oblasti pro dívky a chlapce přestaly ovládat stereotypy o „přirozeném“ spojení žen a mužů s určitými obory,“ uvádí Irena Smetáčková. Školy už sice musejí používat učebnice, které neobsahují genderové stereotypy, ale samotní pedagogové a pedagožky na ně zatím často nereflektují. Pedagogické fakulty se odbourávání genderových stereotypů příliš nevěnují, chybí nejen přednášky, ale i odborníci a odbornice, kteří by je vedli.

Podle Stínové zprávy chybí v politice Ministerstva školství koncepce rovných příležitostí mužů a žen ve vzdělávání. Genderová segregace vzdělávacího systému pak ovlivňuje celou společnost a výrazně se projevuje například v nerovnostech na trhu práce. Nedostatečné naplňování principu rovných příležitostí ve vzdělávání se odráží v přístupu žen a mužů k ekonomické aktivitě. V České republice je míra ekonomické aktivity žen 50,5 % (u mužů 68,6 %), což nenaplňuje cíle Lisabonské strategie, která požaduje dosažení 60% hranice do roku 2010. Mezi další problémy postavení žen a mužů na trhu práce patří horizontální segregace (typicky feminizovaná či maskulizována zaměstnání), vertikální segregace (ve vyšších pozicích je méně žen) či přetrvávající platové rozdíly. Například na pozicích zákonodárců a vedoucích pracovníků působí 71,1 % mužů a v roce 2006 činil rozdíl mezi průměrným platem ženy a muže ca 25 %.

Zvýšení míry ekonomické aktivity žen úzce souvisí s tím, jak je zajištěna péče o děti. Stínová zpráva doporučuje rozšířit současnou nabídku předškolních zařízení, včetně jeslí, a zvýšit jejich vstřícnost k potřebám rodičů. Větší dostupnost kvalitních služeb, které umožní kombinovat různé typy péče v rodně i mimo ni, je nutná pro úspěšné slaďování osobního a pracovního života. Zodpovědný rezort, Ministerstvo práce a sociálních věcí, však bohužel od této problematiky dává ruce pryč a zodpovědnost přesouvá na kraje a obce, popřípadě zaměstnavatele.

Kromě již zmíněných doporučení Stínová zpráva dále navrhuje posílit instituce politiky rovných příležitostí (například založením Odboru rovnosti žen a mužů při Úřadu vlády). V legislativní oblasti pak upozorňuje na nízkou vymahatelnost práva i určitou bagatelizaci diskriminace a doporučuje urychleně přijmout antidiskriminační zákon, monitorovat rozhodování českých soudů v relevantních případech a zpřístupňovat rozsudky na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Stínovou zprávu vydala nadace Open Society Fund Praha a koalice ProEquality. V plném znění je možné ji stáhnout na stránkách www.proequality.cz, případně požádat o zaslání v tištěné podobě či na CD.

Think tank ProEquality je nezávislé myšlenkové centrum, které vytváří analýzy a poskytuje poradenství v oblasti rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce. Think tank ProEquality vznikl v rámci projektu Prolomit vlny, který byl realizován koalicí ProEquality.

Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).

Email *