Perspektiva žen na trhu práce zněl název říjnové konference, kterou pořádala Gender Studies ve spolupráci se Sítí mateřských center (SMC) a nadací Heinrich Böll Stiftung (HBS) v historických prostorách pražské Novoměstské radnice. Právě ženy jsou totiž nejčastěji diskriminovanou skupinou, resp. diskriminace z hlediska pohlaví je nejrozšířenějším typem diskriminace, a to v celoevropském měřítku.
Podle Rut Kolínské, prezidentky SMC, jsou ženy nejčastěji diskriminovány v souvislosti s mateřstvím. Z dostupných výzkumů vyplývá, že k největšímu propadu v pracovním životě ženy dochází právě po porodu.
Ženy jsou nuceny překonávat mnoho předsudků a stereotypů - v očích zaměstnavatele často s porodem ztrácejí veškeré schopnosti a dovednosti včetně dosaženého vzdělání a klesají na vývojovou úroveň dítěte.
Nenabízíme řešení, ale otevíráme možnosti
Cílem konference nebylo, podle slov ředitelky pro rozvoj a strategické plánování Gender Studies Lindy Sokačové, nalézt a předložit jednoznačné řešení situace, ve které se v současné době ženy na trhu práce nacházejí, nýbrž otevřít prostor pozitivním alternativám. Ve třech panelových diskuzích vystoupili odborníci a odbornice z firemního managementu, odborů, neziskových organizací a politiky z České republiky i ze zahraničí, aby přítomné seznámili s některými problémovými aspekty postavení žen na pracovním trhu a zároveň otevřeli diskuzi o „jiných“ možnostech zaměstnávání žen.
Mezinárodní zkušenosti: neobjevovat ověřené
Podle Agnieszky Rochon z varšavského zastoupení HBS máme ve střední Evropě - konkrétně v ČR, Polsku, Německu a Rakousku - podobné zkušenosti: ženy se na pracovním trhu potýkají se srovnatelnými omezeními, podobný je rozsah i důvody diskriminace, ale i způsoby umožňující otevřít prostor pro změnu. Stěžejním tématem, které se celou konferencí táhlo jako červená nit, byly nové technologie, alternativní formy práce, např. flexibilní uspořádání pracovní doby, a vzdělávací programy pro ženy.
Postavení žen na trhu práce v České republice
Hana Hašková ze Sociologického ústavu AV ČR s odkazem na prováděné výzkumy potvrzuje existenci diskriminace žen a to zejména v přijímání do zaměstnání, zacházení v průběhu zaměstnání a v odměňování. Zároveň souhlasí se slovy Rut Kolínské v tom, že ženy jsou často znevýhodňovány v souvislosti s mateřstvím ať už matkami ve skutečnosti jsou, nebo zaměstnavatel pouze předpokládá, že by se jimi v dohledné době mohly stát. Jako riziková pracovní síla jsou ženy vnímány především proto, že jsou předpokládanými pečovatelkami o děti v raném věku nebo v nemoci. Možné řešení této situace vidí Kateřina Dvořáková z MC Dobříš ve větším zapojení mužů do péče. Vyrovnají-li se rodičovské role žen a mužů, nebude (potenciální) matka pro zaměstnavatele méně hodnotným přínosem než (potenciální) otec. Do souvislosti se stereotypním rozdělením rolí klade Dvořáková i existující platovou nerovnost: společnost, která hlavní roli ženy vidí v péči o rodinu s tím, že práce je pro ni pouze dobrovolným nadstandardem, opravňuje zaměstnavatele k tomu, aby ženě nabídl nižší plat.
Pracovat flexibilně a ne jen z kanceláře?
Flexibilní uspořádání pracovní doby je jednou z možností, jak pracovní trh více otevřít ženám a reagovat na současné potřeby trhu. Je však třeba mít na zřeteli, že každá mince má dvě strany: nové formy práce sice přinášejí mnoho pozitivního, ale také mají své limity. Tento fenomén mj. nemůže existovat ve vzduchoprázdnu: zásadní je legislativní vymezení a konkrétní participace státu – např. propracovaný a efektivní systém péče o děti. Jako příklad lze uvést Polsko, kde z výsledku průzkumu vyplynulo, že fungující systém jeslí a školek je pro ženy prioritou, flexibilní formy práce jsou až na druhém místě.
Čeští zaměstnanci a zaměstnankyně zatím v mezinárodním srovnání nemají stejné možnosti pracovat flexibilně: není zde příliš zvykem využívat částečných úvazků a zároveň efektivně ovlivňovat pracovní dobu a její rozvržení. Částečné pracovní úvazky mají také spousty negativ: i dnes ještě dochází k tomu, že počet odpracovaných hodin se sice sníží, nikoli však objem práce. Obtíže nastávají také v případě zájmu vrátit se zpět k celému úvazku, souvisejí i s dopravní dostupností apod. Podle aktuálních údajů využívá alespoň částečně možnost pracovat z domova v ČR 7-15 % zaměstnaných.
Informační a komunikační technologie jako nástroj…
Jedním z předpokladů fungování netradičních forem práce – např. teleworkingu – jsou vyspělé informační a komunikační technologie (IT, ICT). Z hlediska flexibility jsou skutečně nepostradatelným pomocníkem, ale kladou také zvýšené nároky na etiku firemní kultury, neboť mohou svádět k pocitu, že zaměstnanec či zaměstnankyně je dostupnější a to kdykoli a kdekoli. Důležitá je vlastní disciplinovanost, vymezení času pro rodinu a práci a respekt mezi zaměstnanými a zaměstnavatelem, který stojí na jasné komunikaci a nastavení pravidel, aby nedocházelo k narušení soukromí.
Nezbytné je, aby opatření pro sladění práce a rodiny nebyla v případě jejich uvádění v život určena výhradně ženám. Z německé zkušenosti vyplývá, že pokud jsou flexibilní pracovní trendy prezentovány jako specificky pro-ženské, stereotypně potvrzují primárně pečovatelskou roli žen. Všechna opatření by proto měla být nastavena tak, aby jich mohli - a v ideálním případě i chtěli - využívat také muži, protože jedině tak je v dlouhodobé perspektivě možné vyrovnat pracovní a soukromé role obou pohlaví.
…i obor otevřený ženám
Informační a komunikační technologie mohou představovat prostor pro ženy nejen v přeneseném slova smyslu, ale i jako konkrétní oblast pracovních příležitostí. V tomto perspektivním, dobře placeném a neustále se rozvíjejícím oboru je stále velká poptávka po kvalifikovaných odbornících a odbornicích. I proto se v poslední době personalisté velkých IT firem začali zabývat ženami jako skupinou, o níž mají ve svých řadách zájem. Snaží se působit osvětově, hlavně na středních školách s převahou dívek a také na ženy nezaměstnané nebo na mateřské a rodičovské dovolené - vyvíjí pro ně např. e-learningové programy.
Zároveň motivují své stávající zaměstnankyně a zaměstnance ke zkrácení klasické rodičovské dovolené, či ke kombinaci péče o dítě a zaměstnání. Kromě již zmíněných e-learningových programů pořádají akce pro rodiče na rodičovské dovolené, komunikují s nimi a nabízejí různé možnosti pro využití zkrácených úvazků. Jak uvedl Petr Draxler, ředitel oddělení lidských zdrojů IBM ČR, pracuje v této firmě z domova 40 % lidí. IBM v Praze také podporuje soukromou školku v blízkosti sídla firmy a získává tak výhody při využití jejích služeb pro vlastní zaměstnance a zaměstnankyně. Všechna tato opatření považuje firma za investici do znalostního kapitálu svých lidí, který je v oboru informačních a komunikačních technologií nejcennější.
Ženy na trhu práce: realita a perspektivy
Skutečná podoba perspektivy žen na trhu práce tedy záleží nejen na spolupráci politických, ekonomických, sociálních, vzdělávacích a nevládních subjektů ve spojení s efektivním využíváním vyspělých technologií, ale také na osobní angažovanosti jednotlivců.
Říjnová konference otevřela téma, o němž se můžete dozvědět více v publikaci Ženy na trhu práce: realita a perspektivy, jejíž vydání chystá Gender Studies na leden 2008. Objednat si ji můžete na emailu: office@genderstudies.cz.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).