U příležitosti 15. výročí Pekingské akční platformy (dokumentu OSN, kterým se přistupující země zavazují zlepšit postavení žen) se odbornice a odborníci na problematiku rovnosti žen a mužů shodli, že Česká republika neplní své mezinárodní závazky. Vedle Pekingské akční platformy je závazným dokumentem pro Českou republiku také Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen, jejíž plnění česká vládní delegace letos před Výborem pro odstranění všech forem diskriminace žen OSN obhajovala. Z doporučení výboru OSN vyplývá, že vláda musí učinit mnoho kroků, aby prokázala, že o rovnost žen a mužů usiluje.
Výbor Českou republiku i pochválil a to za přijetí antidiskriminačního zákona, změny v zákoníku práce, legislativu v oblasti násilí na ženách, přístup k mezinárodnímu trestnímu soudu. Výtkami a doporučeními k vylepšení situace ale nešetří. Mezi dvě hlavní problematické oblasti výbor zahrnuje nedostatečné kroky pro zamezení, vyšetření a potrestání sterilizace romských žen, včetně jejich odškodnění. Výbor doporučuje vytvoření legislativního informovaného souhlasu, který zahrnuje období sedmi dnů mezi informováním pacientky o povaze sterilizace, trvalých následcích, možných rizicích a dostupných alternativách a pacientčiným vyslovením svobodného, předcházejícího a informovaného souhlasu. Výbor vyzval Českou republiku také k tomu, aby prodloužila zákonnou tříletou promlčecí lhůtu pro žádost o odškodnění a aby vyšetřila, potrestala a odškodnila oběti dřívějších sterilizací. Druhou závažnou problematikou je násilí na ženách, zde výbor vyjádřil své znepokojení nad nedostatečným počtem nahlášených případů domácího násilí a znásilnění, nedostatečnou bezplatnou právní pomocí, délkou soudního řízení, nedostatečnou spoluprací mezi relevantními aktéry apod. O postupu v těchto dvou oblastech má Česká republika reportovat za dva roky.
Nedostatečný zájem vlády České republiky o prosazování genderové rovnosti potvrdilo zrušení pozice ministra (ministryně) pro lidská práva a národnostní menšiny, který měl agendu rovných příležitostí pro ženy a muže na starosti. Vláda také stále nejmenovala nového zmocněnce (zmocněnkyni) pro lidská práva. Vedle vytvoření stálé pozice ministra (ministryně) pro lidská práva s relevantním rozpočtem, výbor doporučuje zvýšit finanční prostředky a mandát institucím, které mají genderovou rovnost ve své kompetenci.
Výbor upozorňuje na nízký počet případů diskriminace u českých soudů a to z důvodů dlouhého a finančně náročného soudního řízení a malé naděje na úspěch. „Výbor doporučuje, aby smluvní stát poskytoval bezplatnou právní pomoc ženám, které nemají dostatečné prostředky na zaplacení právního poradce při vedení antidiskriminačního sporu, v případech, kdy to vyžaduje zájem spravedlnosti. Rovněž doporučuje, aby smluvní stát poskytoval soudcům, právníkům, inspektorům práce, neziskovým organizacím a zaměstnavatelům systematickou výuku v oblasti aplikace legislativy zakazující diskriminaci z důvodu pohlaví, tak jak vyplývá z jeho povinností plynoucích z Úmluvy, včetně Antidiskriminačního zákona, Zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti.“
Již v minulých doporučeních v roce 2006 výbor vyjadřuje nesouhlas se situací nedostatečného zastoupení žen (a v podstatě žádného zastoupení pokud jde o migrantky a romské ženy) v politickém a veřejném životě a rozhodování a požaduje zlepšení. Situace se od té doby nezlepšila, proto výbor opakovaně vyjadřuje své znepokojení a doporučuje využít možnosti dočasných speciálních opatření pro vyrovnání počtu žen ve veřejném životě a zajištění účasti národnostních a etnických menšin.
V České republice má rodičovství nejvyšší vliv na zaměstnanost žen v celé Evropské unii. Na trhu práce je častá diskriminace a vícenásobná diskriminace a rozdíl ve mzdách je stále vysoký, za posledních deset let se v podstatě nesnížil. Výbor „doporučuje, aby smluvní strana zahrnula konkrétní postupy, cíle a indikátory ve vládních prioritách a postupech na zvýšení rovných příležitostí žen a mužů, aby snížila horizontální a vertikální rozdělení na trhu práce; přijala dlouhodobou strategii a zlepšila spolupráci s místními subjekty zodpovědnými za zařízení péče o děti; odstranila administrativní bariéry a zveřejnila pobídky na zřízení nekomerčních zařízení péče o děti a miniškolek; přezkoumala strukturu mezd v profesích s převahou žen; zvýšila mezi zaměstnavateli povědomí o důležitosti flexibilních podmínek práce pro návrat žen na trh práce; znovu zvážila zavedení zvláštní otcovské dovolené, aby podpořila otce v účasti na péči o děti; posílila oprávnění ústředních a krajských inspekcí práce; a ve své příští periodické zprávě poskytla informace o počtu případů mzdové diskriminace a jiných forem diskriminace na základě pohlaví odhalených inspektory práce.“
Účastnice a účastníci semináře Pekingská akční platforma a další dokumenty OSN: víme, co s nimi?, který proběhl 6. prosince 2010 v Evropském domě, vyzývají vládu, aby doporučení reflektovala a začala plnit své mezinárodní závazky.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).