Právě vyšla publikace shrnující výsledky výzkumů zaměřených na postavení žen a mužů na trhu práce v ČR. Jednotlivé výzkumy se zaměřují na témata, která nebyla dosud v českém prostředí pokryta nebo jen částečně. První text, Slaďování rodičovské péče, se zaměřil na možnosti rodičů sladit péči o děti s uplatněním v zaměstnání. Výzkum Postavení žen na trhu práce se soustředil na odlišné postavení žen a mužů na trhu práce a co jej způsobuje. Třetí příspěvek shrnuje výzkum, který zjišťoval potřeby personalistů, limitů a možností pro rozvoj rovných příležitostí pro ženy a muže.
Analýzy byly provedeny v rámci projektu EU EQUAL "Půl na půl - rovné příležitosti žen a mužů", který koordinuje Gender Studies,o.p.s. a který je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem ČR.
Slaďování rodičovské péče
První text shrnuje výzkumy týmu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí pod vedením PhDr. Věry Kuchařové. Ty se zaměřovaly na zjišťování možností rodičů sladit péči o děti s uplatněním v zaměstnání a na případné limity či diskriminace, které jsou vůči rodičům malých dětí uplatňovány. Zkoumán byl jak pohled matek na danou problematiku, tak i přístup zaměstnavatelů. Ohniskem zájmu byl především paragraf na ošetřování člena/členky rodiny a jeho využívání a nárok na mateřskou/rodičovskou dovolenou, tedy obecné možnosti rodičů při slaďování osobního a profesního života.
Jedním z hlavních zjištění je, že možnosti harmonizace rodiny a zaměstnání jsou v ČR z hlediska netradičních pracovních režimů využívány méně než v naprosté většině západních zemí. Spektrum využívaných forem flexibilního pracovního uspořádání je užší a koncentruje se do tří forem: zkrácená pracovní doba, zkrácený pracovní úvazek a pohyblivá (posunutá) pracovní doba. Charakteristické také je, že neexistuje systém v poskytování těchto forem pro slaďování osobního a pracovního života. To však není způsobeno pouze malou nabídkou ze strany zaměstnavatelů, ale i nezájmem či malou informovaností ze strany zaměstnanců.
Péči o děti v průběhu rodičovské dovolené i dalších forem celodenní péče o děti se v ČR stále věnují především ženy. Otcové na rodičovské dovolené jsou výjimečným jevem a tvoří zhruba 1% osob, které pobírají rodičovský příspěvek. Jako možné důvody se jeví finanční situace, ale také nevstřícný přístup ze strany zaměstnavatelů, kteří předpokládají, že možnosti upravené pracovní doby budou využívat především ženy.
Postavení žen na trhu práce
Výzkum Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium UK (CERGE)vedený Štěpánem Jurajdou a Danielem Münichem se soustřeďoval na otázky, jak se projevuje odlišné postavení žen a mužů na trhu práce a co je ovlivňuje, v kterých oblastech trhu práce existují největší možnosti snižovat rozdíly v platech mužů a žen a zda je v tomto ohledu Česká republika výjimečnou zemí v kontextu EU. Oproti dvěma ostatním výzkumům, se kterými se v publikaci seznámíte, se nejedná o sociologickou, ale o ekonomickou analýzu. Ekonomové využívají dat o výsledcích interakce pracujících a zaměstnavatelů (tj. o struktuře zaměstnanosti a platech) a z nich pak odvozují zdroje rozdílů mezi muži a ženami. Většina ekonomických studií tak neumožňuje odpovědět na otázku, do jaké míry je možné platové znevýhodnění žen související se segregací zaměstnání označit za vliv diskriminačních praktik při vstupu do zaměstnání a kariérním postupu a do jaké míry jde o výsledek svobodné volby mužů a žen. Tyto analýzy se ani nezabývají otázkou, do jaké míry jde skutečně o svobodnou volbu a do jaké působení např. genderových stereotypů.
Výzkum CERGE ukazuje, že míra segregace v ČR během období 1994 až 2004 mírně klesá. Tento mírný pokles je způsoben převážně změnami v zastoupení žen v jednotlivých zaměstnáních. Nejdůležitějším poznatkem je však fakt, že segregace zaměstnání podle pohlaví v České republice klesá pouze u populace mladší 35 let a tento pokles je poměrně prudký - za deset let poklesl rozsah segregace o více než 10%. Při srovnání platů v detailním zaměstnání ve stejné firmě zjistíme, že průměr rozdílů v hodinových platech žen a mužů činí 11 - 12%.
Rozvoj rovných příležitostí
Třetí text je potom shrnutím výzkumu vedeném Kateřinou Machovcovou z Gender Studies, o.p.s., který si kladl za cíl zjistit potřeby personalistů, limitů a možností pro rozvoj rovných příležitostí pro ženy a muže. Hlavní metodou sběru dat byly ohniskové skupiny, tzv. focus groups, doplněné o polo-strukturované rozhovory. Zúčastnily se jich osoby pracující na pozicích spojených s řízením lidských zdrojů, případně na jiných manažerských pozicích, které s danou problematikou souvisejí. Středem zájmu byly především osobní zkušenosti a postoje k zavádění principů rovných příležitostí žen a mužů do praxe. Většina respondentů a respondentek měla zkušenosti s uplatňováním rovných příležitostí žen a mužů, a výzkum tak poskytl zajímavé praktické informace o tom, jak je možné problematiku propojit s dalšími tématy, která jsou v rámci managementu lidských zdrojů řešena.
Všechny tři analýzy přinesly výsledky, které poukazují na nerovné postavení žen a mužů na současném trhu práce v ČR, a umožňují tak navrhovat a zavádět opatření, která tyto nerovnosti pomohou odstraňovat a snižovat. Do budoucna je důležité zavádět programy podporující rovné příležitosti žen a mužů a narovnávající stávající nerovnosti mezi muži a ženami (při náboru nových pracovníků a pracovnic, při kariérním postupu apod.) a také různé formy pro slaďování osobního a pracovního života nejen ve fázi rodičovství.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).