Mezinárodní den rovnosti (MDR) 19. června byl i letos příležitostí upozornit na přetrvávající nerovnost žen a mužů v různých oblastech života a společnosti. Osvětové i zábavné akce u příležitosti tohoto dne probíhali v různých městech České republiky, například v Brně, Praze, Poděbradech či Olomouci. Více se dozvíte z krátkých reportáží níže.
Oslavy MDR v Praze - Kristýna Ciprová, Gender Studies, o.p.s.
Když letos připravuji tiskovou zprávu k mezinárodnímu dni rovnosti žen a mužů, skoro se sama nestačím divit. Opravdu slavíme již po šesté? Je to hezký pocit, vytvářet tradici, a přitom sledovat, jak se aktivity k tomuto dni neustále množí. Letos se kromě Prahy slaví v Brně, Poděbradech a Olomouci, slaví jiné organizace a slaví se dokonce i mimo ČR.
Nadšení nad těmito skutečnostmi trochu chladí komplikace, které se (ostatně jako každý rok) vyskytnou i přes pečlivé plánování. Vyřizování záboru pro informační stánek připomíná Kafkův Zámek, tematické noviny, které u příležitosti MDR vydáváme a posléze rozdáváme, doráží tentokrát opravdu na poslední chvíli a ani předpověď počasí není nikterak slibná.
Ale co je pár šedivých vlasů v porovnání s euforií, kterou zažívám, když se v den D pouštím do diskuze s postarší dámou, pánem středního věku nebo maminkou, která přišla dítěti pro balónek. K mému údivu ani jeden z nich není překvapen, že něco jako den rovnosti slavíme. Naopak. Ochotně se pouštějí do diskuze, slyším stížnosti i chválu na vlastní syny a vnuky, reflexi vlastního postavení i postavení žen a mužů obecně. Užívám si slova podpory, veselé tváře a nakonec i hřející slunce. Když mě střídá kolegyně, vlastně se mi nechce odcházet zpátky do kanceláře. Pozitivní dojmy evidentně přetrvávají i u ostatních. Noviny se nám letos snad poprvé podařilo rozdat úplně všechny, návštěvnost na stánku byla vysoká, tak mám radost a těším se zase na příští rok.
Oslavy Dne rovnosti žen a mužů v Brně - Kristýna Pešáková, NESEHNUTÍ
Jako každý rok se NESEHNUTÍ rozhodlo upozornit na 19. červen, Den rovnosti žen a mužů. Vzhledem k tomu, že tento den letos spadá na neděli, rozhodli jsme se akci uspořádat již v pátek, 17. června, abychom zvýšili šanci, že přijde co nejvíce lidí.
Letošní oslavy tohoto dne byly ale něčím výjimečné, pro veřejnost jsme totiž připravili bohatý celodenní program. Kromě tradičního informačního stánku, nabízejícího bohatý výběr publikací a informačních letáků k problematice rovných příležitostí žen a mužů a diskriminace v různých oblastech, včetně kontaktů na možnou pomoc a poradenství, byl letos připraven happening, který zabíral téměř polovinu Náměstí Svobody v centru Brna. Za účasti herců probíhal běh žen a mužů pod názvem Máme stejné šance? Kolemjdoucí se mohli podívat, či si sami vyzkoušet, jaké to je běžet životem jako muž či žena. Na trase bylo připraveno několik překážek formou stanovišť s názvem Mýtus krásy, Rodičovství, Vzdělání a trh práce a Sexuální obtěžování. Běžící žena tak byla neustále zdržována, nejdříve, aby se zvážila a upravila, poté, v roli matky, ji zdržely nákupní tašky a těžké dítě v náručí a následně si na dalším stanovišti vyslechla při pracovním pohovoru dotaz, zda má zařízené hlídání. Skoro u cíle si jí pak ještě stoupl do cesty muž hodnotící její zevnějšek. Když konečně dorazila do cíle, s podstatným zpožděním ve srovnání s mužem, kterého zdrželo pouze stanoviště rodičovství, rozhodl-li se zůstat na rodičovské dovolené, mohla se podívat, jakou výplatu by se svým vzděláním jako žena dostala. Netřeba asi zdůrazňovat, že minimálně o čtvrtinu nižší. V cíli nicméně soutěžící čekaly také sladké odměny.
V rámci oslav byl také na infostánku poprvé představen nový spot NESEHNUTÍ, upozorňující na dopady vládních reforem na různé skupiny žen.
Zájem o akci byl velký, během dne se na stánku vystřídaly desítky lidí, žen i mužů různého věku. Ti si nadšeně brali noviny "Půl na půl" či genderově senzitivní omalovánky. Na infostánku jsme si vyslechli také několik zážitků s diskriminací na základě pohlaví a poradili, jak je možné se proti ní v budoucnu bránit.
Fotky z akce naleznete na: http://zenskaprava.cz/fotogalerie/mezinarodni-den-rovnosti-zen-a-muzu-2011/.
Mezinárodní den rovných příležitostí v Poděbradech - Lucie Slauková, Mateřské centrum Poděbrady
19.6. a 20.6. 2011 proběhla již tradiční oslava Mezinárodního dne rovných příležitostí žen a mužů. V Praze, Brně, Olomouci a Poděbradech probíhaly různé osvětové akce, které měly veřejnost seznámit s tématem rovných příležitostí žen a mužů vůbec. Celou akci zaštiťovala pražská organizace Gender Studies.
V Poděbradech jsme měli informační stánek na lázeňské kolonádě, ve kterém jsme nabízeli veřejnosti zbrusu nové vydání novin "Půl na půl", informační letáky, seznamující s problematikou rovných příležitostí žen a mužů a drobné dárkové předměty. Pro děti jsme měli připravené křídy na kreslení na kolonádě, bonbonky a nafukovací balonky. Na kreslení křídami vzhledem k počasí nakonec nedošlo, zpočátku byla velká zima, silný vítr, který nám velice komplikoval život, a odpoledne dokonce i pršelo.
Zpočátku jsem se trochu obávali reakcí veřejnosti, protože jsme s takovýmto typem akce dosud neměli zkušenosti, ale přiznám se, že jsme byli velice mile překvapeni. Ihned po postavení stánku, které provázely zvědavé pohledy kolemjdoucích, se zde shluklo velké množství lidí, především naší „cílové skupiny“ – rodičů s dětmi, které jsme nalákali nafukovacími balónky. Samozřejmě, že mnohé přitáhla zvědavost, jiné přivedly děti, které se dožadovaly balonků. To byla i naše taktika, balonky vzbuzovaly pozornost a byly viditelné z velké dálky. Kromě stánku ještě dvě naše brigádnice stály na nádraží nebo chodily městem a aktivně nabízely lidem noviny a květinové origami. Veřejnosti jsme vysvětlovali, jakou akci pořádáme, čeho se týká, proč si myslíme, že by měli o MDR vědět. Často se nás lidé ptali, zda je tato akce zaměřena také na Den otců, který tento rok vycházel na stejné datum.
Bylo zajímavé sledovat reakce příchozích. Zatímco některé ženy naši aktivitu chválily- „No konečně, už bylo na čase!“ nebo „O to se snažíme celý život, ale stále se nic neděje.“ Jiné se pousmály, vzaly si materiály, ale dodaly „Já si to ráda přečtu, ale nesmím to ukázat doma manželovi.“ Naopak další žena hrdě tvrdila: „My rovné příležitosti máme i doma!“
Muži (ne všichni) se často usmívali, téma zlehčovali a naznačovali, že je to moc nezajímá: „Nás to moc nezajímá, my už rovné příležitosti máme.“ Nebo „My už zrovnoprávněni jsme“ a nebo vcelku úsměvná reakce „Já se cítím být diskriminován ženami.“ Jeden muž dokonce vykřikl: „Tak vy jste ty feministky?!!!“ To nás vedlo k delší diskusi o významu slova feminismus.
Příchozí se podepisovali na monitorovací listy projektu a velice často se zajímali, kdo akci pořádá, co je Gender Studies a co dělá mateřské centrum. Nesetkali jsme se s žádnou opravdu negativní reakcí.
Závěrem bych chtěla velice poděkovat svým kolegyním v Praze, které sepsaly noviny "Půl na půl", a kolegyním v Poděbradech, které neúnavně rozdávaly noviny, vysvětlovaly smysl akce a přispěly tak ke zvýšení povědomí o rovných příležitostech v těchto lázních. Doufám, že jsme trochu přispěli k rozvíření stojatých maloměstských vod poděbradských.
Mezinárodní den rovnosti žen a mužů v Olomouci - Lucie Opletalová, Rodinné centrum Heřmánek
Soutěžemi pro děti, poradenstvím a rozdáváním tematických novin a letáků oslavilo olomoucké rodinné centrum (RC) Heřmánek ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Gender Studies Mezinárodní den rovnosti žen a mužů. Devatenáctý červen, tedy den, kdy se každoročně již několik let rovnost obou pohlaví připomíná, letos připadl na neděli.
„V nákupním centru Olympia Olomouc jsme na frekventovaném místě postavili informační stánek a návštěvníkům jsme rozdávali propagační materiály týkající se tématu - letáky a noviny "Půl na půl", vydané přímo k příležitosti oslav Mezinárodního dne rovnosti mužů a žen,“ informuje Petra Tenglerová, manažerka Rodinného centra Heřmánek. „Okolo stánku jsme pro děti postavili soutěžní stanoviště - a zatímco překonávaly nejrůznější překážky a házely balónky na cíl, povídali jsme si s jejich rodiči o problematice rovnosti žen a mužů, převážně v České republice. Zkušenosti jsme si však vyměnili i se dvěma slovenskými a dvěma vietnamskými rodinami.“
U stánku se od 14 do 17 hodin zastavila téměř stovka mužů a žen a na stanovištích si pohrálo 80 dětí. Rozdány byly dva balíky novin "Půl na půl" a bezpočet infoletáků a drobných odměn pro děti. Většina žen přiznala určitou diskriminaci, nejčastěji v zaměstnání. Ale málokterá z dotázaných by byla ochotná například platovou nerovnost se svým nadřízeným řešit - většina je s daným stavem smířená. Bohužel velká část oslovených mužů brala MDR s nadsázkou a velice často se nechali slyšet, že tedy možná dnes doma uvaří manželce večeři. Všem bylo nabídnuto poradenství na danou problematiku - jak na místě, tak i v prostorách RC.
„Osvětu jsme šířili i s předstihem - tři týdny před MDR jsme v naší městské části Olomouci-Holici pořádali Den dětí, na který dorazilo přes 300 dospělých návštěvníků a 200 dětí. Již zde jsme je zvali na soutěže pro děti a k našemu stánku do nákupního centra Olympia,“ říká Tenglerová. Rodinné centrum Heřmánek také zaslalo rozsáhlý infomail o MDR do všech adres ve své databázi - a o tomto dni si tak přečetlo více než 300 rodin. Informace byly zveřejněny i na webových stránkách RC Heřmánek.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).