Uprostřed července (17.7.) uspořádal ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas spolu s prezidentkou Sítě mateřských center Rút Kolínskou kulatý stůl na téma Bát se či nebát různých rychlostí rodičovské dovolené. K diskusi, která byla jakousi platformou názorů k připravované reformě, přizvali odborníky a odbornice ze státní správy, výzkumného ústavu práce a sociálních věcí a neziskových organizací.
Konkrétně v diskusi vystoupili: náměstek ministra práce a sociálních věcí Marián Hošek, zastupující ředitelka odboru rodinné politiky MPSV Kateřina Příhodová, ředitelka odboru sociální politiky MPSV Marie Kudlová, vedoucí oddělení sociálních dávkových systémů MPSV Michaela Kepková, Martin Jára z Ligy otevřených mužů, předsedkyně Klubu dvojčat a vícerčat Klára Rulíková, předsedkyně sdružení Nová trojka Martina Pojarová, ex-ředitelka Gender Studies Alena Králíková, Olga Nešporová a Sylva Ettlerová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, a psycholožka Ilona Špaňhelová a Marcela Šubrová z organizace Aperio.
Na úvod představil Petr Nečas celý koncept třírychlostní rodičovské dovolené a zdůraznil, že "představovaný návrh je součástí reformy veřejných financí, není ale koncipován jen s cílem snížení výdajů státního rozpočtu, nýbrž sleduje jeden z podstatných cílů reformy veřejných financí, a to podporu rodin s dětmi ve smyslu moderní flexibilní rodinné politiky, která výrazněji umožní rodičům zvolit vlastní strategii při harmonizaci péče o dítě a výkonu povolání."
Ministr mj. podtrhl, že zvažuje návrh otcovské dovolené v délce alespoň 5 dní, které by bylo možné čerpat v průběhu prvních dvou měsíců po narození dítěte. Uvedl, že si je vědom, že otcové čerpají v tomto období část své standardní dovolené ze zaměstnání, a proto je hodlá tímto způsobem dále podpořit v zapojení do péče o dítě od jeho raného věku. Naznačil také, že do budoucna by rád viděl tuto otcovskou dovolenou ještě delší.
Tři rychlosti a jejich konkrétní podoba
Čerpání rodičovského příspěvku (RoP) bude i nadále předcházet peněžitá pomoc v mateřství (PPM) v délce 28 týdnů vdaným i osamělým matkám a 37 týdnů pouze po porodu vícerčat. V případě volby rychlejší varianty (do dvou let věku dítěte) bude měsíční příspěvek dosahovat 11 400 korun, klasické (trvající do 3 let věku dítěte) 7 600 korun a pomalejší, tedy do 4 let věku dítěte, 3 800 korun.
K pomalejšímu čerpání je nutno ještě dodat, že po PPM nebo od narození dítěte náleží rodiči příspěvek v základní (neboli klasické) výměře do 18 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře do 48 měsíců věku dítěte. Převedeno do dalších čísel to znamená, že ženě náleží po porodu PPM za cca 5 měsíců (22 týdnů) plus celková výše čerpání RoP 212 800 Kč (za 13 měsíců ve výši 7 600 Kč a 30 měsíců ve výši 3 800 Kč), nebo celková výše RoP od narození 250 800 Kč (za 18 měsíců ve výši 7 600 Kč a 30 měsíců ve výši 3 800 Kč).
U zdravotně postižených dětí je zachován nárok na RoP do 7 let věku dítěte v základní výměře.
Ministr ve své prezentaci zdůraznil dva rozhodovací momenty: po ukončení čerpání PPM pro volbu rychlejší rodičovské dovolené, a v 18. měsíci věku dítěte pro klasickou či pomalejší rychlost. Zároveň přiznal, že v konečném součtu celkových částek na tři rychlosti čerpání RoP je mírná preference dána tzv. klasickému modelu, tedy RoP trvajícímu do 3 let věku dítěte.
V souvislosti s možností zapojení obou rodičů do péče zmínil, že volba typu rychlosti se vztahuje vždy k nejmladšímu dítěti v rodině a je nezměnitelná (a to ani při změně oprávněné osoby). Michaela Kepková poté v diskusi dodala, že do návrhu zákona je zavedena tzv. fikce umožňující i otci čerpat nejrychlejší rodičovskou dovolenou.
Zákonné právo neomezeně si přivydělávat při pobírání rodičovského příspěvku je nadále zachováno.
Co na to diskutující?
Ačkoli se většina z nich shodla na tom, že nový model rodičovské dovolené je příležitostí větší svobody volby pro rodiče, jak nejlépe sladit péči o dítě a rodinu se zaměstnáním a posílit jejich zodpovědnost, zmínili i problematické rysy konceptu. Irena Špaňhelová za mínus návrhu považuje nutnost rozhodovat se o volbě mezi rychlejším (tj. do dvou let věku dítěte) a klasickým čerpáním (tedy do 3 let věku dítěte) po ukončení pobíraní peněžité podpory v mateřství, což je zhruba v 6 měsících věku dítěte.
Další překážkou, jíž se dostává pozornosti již dnes v souvislosti s tzv. baby-boomem, je nedostatek zařízení péče o děti. To bude ještě akutnější v případě rodičů, kteří zvolí rychlejší verzi rodičovské dovolené.
Pozornosti se dostalo i možnosti neomezeného přivýdělku a částečným či flexibilním úvazkům, které jsou v České republice využívány jen ve velmi omezené míře, ač jsou - při jejich správném nastavení - jednou z možností, jak efektivně slaďovat rodinné povinnosti s prací.
Řada zástupkyň a zástupců nevládního sektoru se shodla také na potřebě realizace informační kampaně, která by současným i budoucím rodičům osvětlila novou podobu čerpání rodičovské dovolené a zároveň by motivovala otce k jejímu využívání.
"Zajištění" péče o děti
Ministr v této souvislosti představil alternativní varianty k současným mateřským školkám a jeslím, přičemž jesle vidí - ve shodě s Rút Kolínskou - pouze jako krajní řešení. Zmínil například tzv. vzájemnou rodičovskou výpomoc, možnost hlídání dětí v mateřských centrech nebo hlídání dětí zajištěné zaměstnavatelem. Co se týká výpomoci mezi rodiči, která je známá i dnes, avšak bez jejího právního zakotvení, připravuje MPSV revizi živnostenského zákona (ve smyslu úpravy kvalifikačních podmínek nutných pro zabezpečení živnosti) a dále zavedení speciální služby rodičovské výpomoci mimo rámec živnostenského podnikání. Zároveň Petr Nečas zdůraznil, že "stát nemá šanci zakládat mateřské školy: tato iniciativa je na obcích."
Naopak reálně vidí hlídání dětí na pracovišti formou nasmlouvání externího subjektu zajišťujícího péči v prostorech zaměstnavatele, a to v podobě mikrojeslí, dětského koutku nebo firemní školky. Ministr také přislíbil, že "MPSV bude v rámci dalších návrhů usilovat o zavedení daňové podpory pro zaměstnavatele poskytující nebo jinak podporující služby péče o děti."
Další diskuse?
Ministr Petr Nečas závěrem uvedl: "Podobná setkání považuji za velmi důležitá při formování našich záměrů co nejúčinněji pomoci rodinám s dětmi. Jejich ověřování zpětnou vazbou s odborníky směřuje k dosažení společného cíle: zlepšit postavení rodin s dětmi a nabídnout jim mnohem širší vějíř možností skloubit péči o děti s prací než doposud. Proto budu podporovat konání dalších podobných kulatých stolů."
Ideální by bylo k takovým diskusím přizvat nejen již účastné nevládní organizace, ale i zaměstnavatele - v České republice působí již řada těch, kteří jistou formu podpory péče o děti zvažují či realizují - a v neposlední řadě také odbory…
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).