Pokud se na zaměstnance a zaměstnankyně podíváme z pohledu současných trendů konkurenčního managementu a znalostního managementu, zjistíme, že jsou zdrojem znalostí, které jsou konkurenční výhodou firem na trhu. Konkurenční prostředí na trzích je definováno přístupem k informacím a uměním dávat informace do souvislostí. Málokterá firma si ovšem uvědomuje, že většina potřebných informačních zdrojů nebo oborových znalostí jsou již zpracovány uvnitř firmy. Zdrojem těchto znalostí jsou sami zaměstnanci. Ke znalostem firmy je možné se dostat přes zaměstnanecké účty.
Konkurenční zpravodajství - CI
Konkurenční zpravodajství, nebo-li Competitive Intelligence (CI) je moderním trendem v řízení firem a prosazování firmy na trhu. Implementace CI v České republice je prozatím v plenkách a používá se především u velkých nadnárodních firem. CI obsahuje aktivity od zjišťování, sledování a vyhodnocování konkurenčního prostředí a to s cílem odhalit slabé a silné stránky konkurujících si firem a rozpoznání jejich strategických cílů. Všechny kroky CI vedou k udržení si strategických výhod oproti konkurenci. Jednou z konkurenčních výhod firmy jsou již získané znalosti. Nositeli a nositelkami strategických znalostí jsou zaměstnanci a zaměstnankyně firem, kteří důvěrně znají pracovní prostředí a trhy v kterých se pohybují, firemní experti a expertky, kteří umí definovat současné potřeby zákazníků a současnou situaci v oboru. Proto je o zaměstnancích a zaměstnankyních běžně uvažováno jako o intelektuálním bohatství firmy.
Strategické znalosti firmy
Strategické znalosti vznikají na základě užité informace porovnané ve zkušenosti trhu, prověřené a začleněné například do marketingové strategie firmy. Sdílením znalostí zaměstnanců a zaměstnankyň (nebo lépe sdílením intelektuálního bohatství firmy) je jeden z kroků k zvládnutí schopnosti konkurovat na trhu.
Znalostní management (knowledge management - KM) je disciplínou, která zajišťuje rozšíření individuálních znalostí skrze celou organizaci a tím je umožněno vytvářet znalost vyšší úrovně - znalost organizace.
Jak na to?
Mezi jednotlivé kroky nastavení procesů a využívání znalostí patří záznam znalostí (znalost může být řízena, sdílena, opakovaně použita) a ověření kvality znalostního managementu. Znalost musí být správná, odpovídající realitě, nesmí být zbytečná nebo zavádějící. Většina znalostí též vykazuje dynamiku v čase. Vyvarování se chybných rozhodnutí zvládnou spíše zaměstnanci než celé organizace, proto je nutné sdílet v rámci firmy nejen metodiky, ale i budovat konsistentní procesy a pracovní postupy a umožnit předávání znalostí v rámci firmy a mezi jednotlivými zaměstnanci a zaměstnankyněmi.
Ze znalostního managementu vyplývá i snížení rizik spojených s migrací zaměstnankyň. Jakmile zaměstnanec či zaměstnankyně opustí firmu, odchází s ní i zkušenost a znalost získaná po dobu jejího působení ve firmě. Migrace zaměstnankyň (zaměstnanců) je jedním z hlavních důvodů snižování intelektuálního kapitálu firmy. Tento jev je typický zejména pro firmy, které neudržují s rodiči na mateřské či rodičovské dovolené žádný kontakt. V případě odchodu matky na rodičovskou dovolenou bez dalšího kontaktu tak dochází ke ztrátě znalostí, kterých by se dalo využít pro nové zaměstnankyně (zaměstnance) například formou koučování nebo supervize. Aplikování procesu znalostního managementu může působit u zaměstnankyň (zaměstnanců) motivační tím, že i nadále sdílí znalosti a je nepostradatelná pro svoji firmu. Zaměstnankyně (zaměstnanec) pak vnímá pozitivně, že ona sama přispívá k rozvoji firmy (například během rodičovské dovolené) a může se podílet na spolupráci. Zároveň je motivována k osobnímu rozvoji a sledování trendů v oboru i během rodičovské dovolené. Zároveň využívání jejích znalostí zvyšuje i její loajalitu k firmě a potvrzuje její identifikaci s firmou.
Znalostní účty zaměstnankyň a zaměstnanců
Znalostní účty nám umožní sledovat pracovní rozvoj znalostí a vzdělání zaměstnankyň (zaměstnanců). Tím se rozumí veškeré informace o dosaženém vzdělání zaměstnankyň (zaměstnanců) před a v průběhu zaměstnání u firmy. Do znalostních účtů by měly být zaznamenávány všechny samostatné úkoly, které zaměstnankyně (zaměstnanec) řešila a kterými byla pověřena. Do účtů by měla být zaznamenávána všechna školení a zařazení do pracovních týmů v rámci firmy.
Pokud již máme vytvořené účty a máme tak zmapované všechny potencionálně získané znalosti firmy, je pro nás daleko snazší využít tyto poznatky pro potřeby firmy. V případě, že nastane přizpůsobení procesů ve firmě pro ušetření finančních nákladů nebo se firma rozhodne inovovat některý z produktů, vybírá tým již ze zaměstnankyň (zaměstnanců), které získaly nejvíce poznatků pro potřeby řešeného úkolu a jsou dostatečně proškoleny. Ušetří tak náklady za zaučování a školení nové zaměstnankyně (zaměstnance). Finanční dopad na firmu, po zavedení a zpracování znalostních účtů, může být hodnocen následovně: dochází nejenom k úsporám času, který zaměstnanci věnují práci s informacemi, ale také k úsporám finančních prostředků na akvizici informačních zdrojů a informací obecně. Další oblastí jsou i úspory pramenící z efektivnějšího zpracování, předávání a prezentace informací-znalostí.
Jak lze využít znalostní účty z pohledu rovných příležitostí?
Znalostní účty je možné využít při sestavování všech pracovních týmů z pohledu genderově senzitivní personalistiky, kdy firma je schopna plně a funkčně vybrat (i anonymně) ze svých vlastních zaměstnanců a zaměstnankyň specialisty a specialistky na řešenou problematiku. Takto sestavené týmy mohou, při pečlivém definování zadání požadavků, vybrat tým podle požadavků moderní personalistiky, a to i s ohledem na již získané znalosti jednotlivých členů a členek týmu. Záleží pouze na množství získaných informací o zaměstnancích.
Znalostní účty definují také ideální heterogenní tým s ideálními týmovými rolemi a stupni poznání dané problematiky. Výhodou takto sestaveného týmu je schopnost zahájit práce na řešení problému již v poměrně krátké době a podat maximální výkon. Takto sestavený tým není zatížen opětovným vyhledáváním a analýzou informací potřebných pro řešení úkolu.
Znalostní účty je možné použít i jako nástroj pro nastavení rovného odměňování ve firmě na základě vzdělání v oboru, absolvovaných seminářích a školeních, účast v pracovních týmech a pracovních zkušenostech jednotlivých zaměstnanců a zaměstnankyň.
Literatura:
Konjunktura.cz (on-line). LAAR, a.s., Tábor, 22.1.2007 [cit. 22-1-07]. www.konjunktura.cz. ISSN 1213-3884.
Straka, Libor, Mach, Jan. VERSO jako nástroj pro správu znalostí v rámci instituce (on-line). c2002 [cit. 22-1-07]. www.inforum.cz/inforum2002/prednaska16.htm.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).