Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
březnové číslo našeho zpravodaje si bere na mušku českou veřejností relativně málo diskutovanou problematiku genderového rozměru rozvojové spolupráce. Je bohaté na příspěvky a těm z vás, kteří toho o genderu a rozvoji zatím moc neví, ale rádi by, by mohlo posloužit jako užitečný úvodní balíček informací. Pro mě osobně přinesla příprava tohoto čísla významné – leč ne příliš pozitivní – uvědomění, že se důležitost genderového rozměru v rámci nějakého jevu nemusí nevyhnutelně odrazit v tom, jak s tímto jevem dále pracujeme. I když se již dlouho ví, že jsou v rozvojových zemích chudobou ohroženy a postihnuty zejména ženy a dívky a že je tedy potřeba zkusit v rámci pomoci podpořit právě je, oficiální rozvojové politiky a programy tento fakt až příliš často ignorují.
Spíše teoretického rázu jsou texty Tomáše Tožičky – o rozvojových cílech tisíciletí – a Blanky Šimůnkové – o oficiální rozvojové politice České republiky. Naopak, o praktické rozvojové spolupráci a jejích genderových dopadech se dozvíte ze dvou zajímavých rozhovorů. Jeden je (nejen) o pomoci Čečensku s Janou Hradilkovou ze sdružení Berkat a druhý s Barborou Mrázkovou ze Společnosti pro fair trade o férovém obchodu s rozvojovými zeměmi. O výsledcích auditu „Rovné příležitosti“ v síti kaváren Mamacoffee informuje článek redaktorky Kristýny Ciprové. Na důležitost propojení genderu a rozvojové pomoci jsme se tentokrát ptali také v anketě.
Zajímavé a užitečné počtení přeje
Nina Bosničová, šéfredaktorka.