Gender, rasa, etnicita

Nina Bosničová

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
i když je fenomén mnohonásobné diskriminace v praxi velmi častým jevem, v české společnosti zatím toho o něm mnoho nevíme. Toto číslo zpravodaje „Rovné příležitosti do firem“ se proto snaží tuto problematiku trochu pootevřít a osvětlit. S využitím několika lokálních i mezinárodních perspektiv příspěvky ukazují, co se může stát, když jednotliví lidé, ale i celé komunity, žijí svoje životy na křižovatkách rasy nebo etnicity a genderu. V českém kontextu, pravděpodobně, jako nejzřejmější příklad této existence na křižovatce napadnou každého romské ženy. Ty se často potýkají nejen s rasismem většinové bílé společnosti, ale i patriarchálním nastavením vlastní menšinové komunity.

O nucených sterilizacích romských žen v ČR pro nás napsala článek lidskoprávní aktivistka Gwendolyn Albert. Naopak, o dobrých firemních praxích oceněných v rámci soutěže Ethnic Friendly zaměstnavatel je text Anny Meixnerové z brněnské neziskové organizace IQ Roma servis. Na specifické postavení Romek v české společnosti jsme se tentokrát navíc ptali i v anketě.

Pohled na americkou hip hopovou scénu, nebo přesněji její feministický proud, který cestou umění bojuje za genderovou a rasovou rovnost v rámci afroamerické komunity a ve vztahu k bílé majoritě, přináší rozhovor s Danielou Hamm-Kalmanovou. Organizace La Strada se s námi podělila o výsledky svého výzkumu mapujícího proces agenturního zaměstnávání Vietnamců a Vietnamek v České republice. Z globální perspektivy se na problematiku dívá také článek Jitky Kolářové o genderovém rozměru migrace, ohlédnutí se za genderově laděnými dokumenty festivalu „Jeden svět“nebo příspěvek Alexandry Jachanové Doleželové o americkém etnicko-rasovo-genderovém ocenění časopisu Working Mother.

Přeji zajímavé čtení a hlavně, abyste případné životní křižovatky zvládli ve zdraví a spokojenosti,

Nina Bosničová, šéfredaktorka.