Možná máte při čtení dojem, že jste podobný příběh sami zažili nebo ho minimálně už někdy slyšeli. Martinina situace není výjimečná – mnoho žen ale i mužů čelí po návratu z rodičovské pauzy nerovnostem, které jim brání se dále posouvat jak v kariérním růstu, tak osobním rozvoji. Pokud jejich zaměstnavatel nemyslí na to, že je dobré vytvořit podmínky pro slaďování práce a osobního života, je veškerá tíže každodennosti work – life balance naložena na bedra zaměstnaných, kteří mají pečující závazky.
ESG koncept a jeho význam
V praxi českého trhu práce je patrné, že si už řada firem uvědomuje, že jejich největším bohatstvím jsou právě lidé – jejich zaměstnanci a zaměstnankyně. Možná k tomu přispívá i velmi nízká nezaměstnanost v ČR, možná právě zahraniční mateřské firmy, pro které je takový přístup už dlouhá léta samozřejmostí. Někteří ze zaměstnavatelů chápou, že úspěch a dlouhodobá prosperita závisí na tom, jak ke svým zaměstnaným přistupují, jak o ně pečují a jak rozvíjejí jejich potenciál. Rozhodně k tomto pochopení může přispět i koncept ESG (Environmental, Social, and Governance), který se v překladu zaměřuje na životní prostředí, společenskou odpovědnost a správu a řízení společnosti. V podstatě jde o soubor faktorů, podle kterých se hodnotí, jak udržitelně a odpovědně se firma chová vůči svému okolí, zaměstnaným a jak je řízena. Zatímco environmentální (E) a řídící (G) aspekty ESG jsou již poměrně známé, sociální rozměr (S) stál dosud trochu stranou zájmu. Jak vyplývá z úvodního příběhu, jde o zásadní otázky společenské odpovědnosti:
Jak firma přistupuje ke svým zaměstnancům a zaměstnankyním?
Podporuje diverzitu a rovné příležitosti?
Přispívá k rozvoji místní komunity?
Sociální aspekt ESG se zaměřuje na diverzitu, rovné příležitosti, pracovní podmínky, ale i na témata jako je podpora vzdělávání, zdraví a bezpečnosti.
Co má s ESG společného Gender Studies?
A proč vlastně píše o tomto tématu právě organizace Gender Studies? Je to z toho důvodu, že má bohatou zkušenost s genderovými audity, které mohou sehrát v naplňování „eSka“ klíčovou roli.
Genderový audit pomáhá firmám, a organizacím obecně, zjistit, jak si vedou v oblasti genderové rovnosti a diverzity. Zkoumá, jestli mají ženy a muži stejné šance na povýšení a rozvoj, jestli jsou spravedlivě odměňováni/y a jestli firma nabízí flexibilní podmínky pro slaďování práce a osobního života. Výsledky auditu ukážou, co může firma zlepšit. Třeba v Martinině případě by audit odhalil, že firma nemá jasná pravidla pro návrat z rodičovské a pro kariérní postup. Mohla by pak zavést třeba adaptační proces, kdy by zaměstnaní po delší pauze dostali kolegu nebo kolegyni, kteří by jim pomohli s opětovným zapracováním.
Genderové audity ale nejsou jen o ženách a mužích. Mohou se zaměřit i na další aspekty diverzity, jako je věk, etnicita nebo zdravotní stav/postižení.
A to nás přivádí zpět k ESG. Firmy, které berou vážně sociální aspekt ESG, chápou, že genderová rovnost a diverzita nejsou jen prázdné fráze, ale klíčové faktory úspěchu. Příběhy, jako je ten Martinin, nám připomínají, že za každou statistikou jsou skuteční lidé s reálnými problémy. Různorodé týmy jsou prokazatelně kreativnější, inovativnější a lépe se rozhodují. Inkluzivní firemní kultura přitahuje talentované lidi a zvyšuje jejich loajalitu. A v neposlední řadě, zákazníci a investoři stále více oceňují firmy, které se chovají odpovědně a eticky.