Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
propojení fenoménů umění (či kultury) a genderu jsme se v našem zpravodaji v minulosti již věnovali. Je jasné, že obsahy uměleckých sdělení často reprodukují genderové stereotypy přítomné ve společnosti, ve které vznikají. Ale platí to i naopak – umění má v sobě velký a slibný potenciál burcovat publikum a usilovat o změnu ne vždy spravedlivého společenského statusu quo.
Argument výše je pravděpodobně tím prvním, co nás napadne, když se řekne gender a umění, toto číslo zpravodaje je však namířené trochu jiným směrem (i když pár genderově laděných obsahových analýz v něm naleznete také). Na umění jsme se tentokrát rozhodli podívat jako na zaměstnavatele, na zdroj obživy umělců a umělkyň, a na to, zda v tomto sektoru panují rovné příležitosti.
Výsledek posuďte sami. O tom, co v České republice znamená být ženou spisovatelkou se s námi v krátkém, ale výstižném příspěvku podělila Petra Hůlová, o genderových apektech filmařského „kumštu“ pojednává článek Elišky Děcké a o rock campu pro holky informuje text Jitky Kolářové. Genderová zákoutí architektonické profese reflektuje v interview s Kristýnou Ciprovou architektka Claudia Schmidt.
Na závěr vřele doporučuji otevřený rozhovor s odvážnou kreslířkou komiksů Toy_Box.
Ať Vás „umělecké“ číslo baví a ať je toto jaro pro Vás plné inspirací,
Nina Bosničová, šéfredaktorka.