Rodičovskou dovolenou a v současnosti i rodičovský příspěvek mohou rodiče v ČR čerpat do třetích narozenin dítěte. Většinu příjemců rodičovského příspěvku tvoří ženy a otcové se podílejí na příjemcích této dávky pouze 2 %. Na tomto nízkém podílu nedošlo ke změně již více než deset let (Český statistický úřad, 2023), protože ČR dosud nezavedla, navzdory požadavkům evropské směrnice o slaďování pracovního a soukromého života, žádné placené měsíce volna na péči o děti pro otce, které by byly zároveň nepřenositelné na jinou osobu.
Čeští otcové sice mohou čerpat rodičovskou dovolenou, a to až do tří let věku dítěte, ale není s ní spojena žádná na jinou osobu nepřenositelná finanční odměna. Rodičovský příspěvek je totiž nastaven jako jedna částka, kterou mohou rodiče vyčerpat rychleji či pomaleji do třetích narozenin dítěte, a to bez ohledu na to, jak si péči o dítě rozdělí. Takto koncipovaný rodičovský příspěvek otce k čerpání rodičovské dovolené nejenže nemotivuje, ale zpravidla od něho i odrazuje. Odrazuje od čerpání rodičovské dovolené totiž toho rodiče, který má v rodině vyšší příjmy, což je vzhledem k přetrvávajícím rozdílům v odměňování žen a mužů (a ještě větších rozdílů v případě matek a otců) zpravidla muž (např. Křížková a Pospíšilová, 2022; Penner et al., 2023; Zajíčková a Zajíček, 2021).
Otcové mají v ČR od roku 2018 možnost čerpat také placenou otcovskou dovolenou v období šestinedělí, a to od roku 2022 v délce dvou týdnů. Čerpat ji mohou pouze otcové, kteří byli účastni nemocenského pojištění. Výše otcovské činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Ze zaměstnaných otců využívalo tuto placenou otcovskou dovolenou v předchozích letech zhruba 58 % otců (Holub a kol., 2022), ale lze předpokládat, že jejich podíl do budoucna ještě naroste spolu s tím, jak se bude využívání dávky poporodní otcovské péče stávat mezi zaměstnanci i zaměstnavateli stále více známé.
Podíl dětí do tří let, které navštěvují v ČR zařízení péče o děti, patří k nejnižším v Evropě – 6 % (OECD Family Database, 2023). Účast dětí ve věku tří až pěti let je podstatně vyšší (86 %), ale stále pod evropským průměrem (ibid.). Nižší je zejména účast dětí z nízkopříjmových rodin (ibid.), což může přispívat k mezigenerační reprodukci nerovností (např. Gambaro, Stewart a Waldfogel, 2014).
Nízká dostupnost služeb péče o malé děti v kombinaci s nízkou účastí mužů na rodičovské dovolené se promítá do velmi nízké zaměstnanosti matek s alespoň jedním dítětem mladším tří let (OECD Family Database, 2023). V ČR je mezi takovými matkami výdělečně činná pouze pětina z nich, což je nejnižší podíl v Evropě (ibid.) Po dlouhodobém přerušení zaměstnání v důsledku péče o děti následuje v životním cyklu českých matek nezřídka období nezaměstnanosti, jelikož se potýkají s obtížemi při návratu na trh práce, a to zejména v případě matek s nižším vzděláním (Bičáková a Kalíšková, 2016) nebo období krátkodobých občasných prací (Hašková a Dudová, 2017). Obtíže při návratu matek na trh práce naznačuje také nízký podíl pracujících matek s dítětem do šesti let, které vykonávají práci u původního zaměstnavatele (Těhotenství a mateřství na pracovišti, 2023).
Je ale takto velké oddělení rolí matek a otců v souladu s názory české populace na to, jak by mělo zapojení matek a otců do péče o děti vypadat? Ze srovnání postojů české populace z mezinárodního výběrového šetření ISSP z let 2012 a 2022 vyplývá, že se česká společnost posunula v uplynulém desetiletí směrem k vyrovnanější dělbě péče mezi rodiči daleko více než ukazují data o reálném chování rodičů.
Zatímco v roce 2012 zastávala více než polovina Čechů a Češek názor, že by rodičovskou dovolenou měla čerpat pouze matka, o deset let později poklesl souhlas s tímto názorem v české populaci o 22 procentních bodů. Výrazným způsobem narostl naopak podíl lidí, kteří se domnívají, že by rodičovskou dovolenou měli čerpat oba rodiče. Zatímco v roce 2012 tento názor zastávala necelá pětina české populace, o deset let později to byla již více než polovina Čechů a Češek. Podíl lidí, kteří věří, že ideální by byla zcela egalitární dělba rodičovské dovolené mezi rodiči, se přitom za stejné období více než zdvojnásobil z necelé pětiny na necelé dvě pětiny (viz tabulku 1). Důležité také je, že s ohledem na tyto postoje nebyly mezi muži a ženami nalezeny významné rozdíly.
Tabulka 1: Ideální dělba rodičovské dovolené dle názoru české populace v letech 2012 a 2022 (v %)
| Rok | 2012 | 2022 |
|---|---|---|
| Pouze matka | 64 | 42 |
| Matka většinu, otec menší část | 20 | 36 |
| Matka a otec napůl | 8 | 18 |
| Otec většinu, matka malou část | 0 | 0 |
| Pouze otec | 0 | 0 |
| Neví | 8 | 4 |
| Celkem | 100 | 100 |
Zdroj: ISSP 2012 a 2022.
Kromě názorů na to, kdo z rodičů by měl rodičovskou dovolenou čerpat, se postupně mění i pohled na to, jak dlouho by měla placená rodičovská dovolená trvat. Nejčastěji jmenovanou délkou bylo v obou sledovaných letech 36 měsíců, což reflektuje v ČR dlouholetou tradici, ale i fakt, že zařízení péče o děti mladší tří let jsou zpravidla nedostupná a rodiče a jejich děti nemají na místo v nich nárok. Zatímco se však v roce 2012 třetina lidí domnívala, že nárok na placenou rodičovskou dovolenou by měl být delší než do tří let dítěte, o deset let později klesla podpora takto dlouhé placené rodičovské dovolené pod pětinu (viz tabulku 2).
Tabulka 2: Názory české populace z let 2012 a 2022 na délku placené rodičovské dovolené (v %)
| Rok | 2012 | 2022 |
|---|---|---|
| Žádná placená rodičovská dovolená by být neměla | 2 | 7 |
| Do 1 roku | 6 | 11 |
| Delší než 1 rok, ale maximálně 2 roky | 17 | 16 |
| Delší než 2 roky, ale maximálně 3 roky | 42 | 47 |
| Delší než 3 roky | 33 | 19 |
| Celkem | 100 | 100 |
Zdroj: ISSP 2012 a 2022.
Odklon od podpory dlouhé rodičovské dovolené se odráží i ve změně názorů na to, jestli by měla být matka s předškolními dětmi zaměstnána. Zatímco v roce 2012 si to nemyslela více než třetina české populace, o deset let později významně narostl naopak podíl těch, kteří by považovali za ideální, aby matka byla v této době zaměstnána, a to na částečný (častěji), ale i plný úvazek. Je možné, že za těmito posuny stojí i rozšiřující se povědomí o výhodách docházky dětí do kvalitních center předškolní péče a vzdělávání pro jejich budoucí úspěch, genderovou rovnost, fungující ekonomiku, udržitelnost sociálních států a zvyšování společenské soudržnosti skrze snižování chudoby a reprodukce sociálních nerovností (viz např. Heckman, 2012; Melhuish, 2015; Melhuis, Gardiner a Morris, 2017; v ČR např. Bičáková a Kalíšková 2024; Hašková a Saxonberg, 2012).
Jestliže se česká společnost v pohledu na účast otců na rodičovské dovolené v posledním desetiletí významně názorově posunula, v případě názorů na zapojení otců do každodenní péče o děti je česká společnost ještě dále. Téměř polovina populace považuje za ideální, aby se na každodenní péči o děti podíleli matky a otcové napůl a další třetina se domnívá, že by se měl otec zapojovat do péče také každodenně, i když o něco méně než matka. Pouze méně než pětina si myslí, že by měla každodenní péče zůstávat zejména na bedrech matek. V případě hraní si s dětmi, výchovy dětí a věnování času k jejich naslouchání a pomoci pak již většina lidí považuje za ideální zcela vyrovnanou účast matek a otců. Tyto činnosti tak přestávají být v oblasti postojů genderované (viz tabulku 3).
Tabulka 3: Názory české populace na to, jak by se měli rodiče podílet na péči o děti, hraní si s nimi, výchově, naslouchání a pomoci dětem (v %)
| Kdo by měl o dítě každodenně pečovat? | Kdo by si měl s dítětem hrát a věnovat se s ním volnočasovým aktivitám? | Kdo by měl dítě učit, jak se má chovat? | Kdo by měl dítěti věnovat čas k naslouchání a pomoci, když je potřeba? | |
|---|---|---|---|---|
| Zejména matka | 19 | 2 | 1 | 1 |
| Matka více než otec | 33 | 11 | 5 | 8 |
| Matka a otec napůl | 47 | 85 | 93 | 90 |
| Otec více než matka | 1 | 2 | 1 | 1 |
| Zejména otec | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Neví | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Celkem | 100 | 100 | 100 | 100 |
Zdroj: ISSP 2022.
Zůstává tedy péče o malé děti v české společnosti doménou žen? Z hlediska dosavadního čerpání rodičovské dovolené ano, jelikož systém nastavení rodičovského příspěvku a rodičovské dovolené stále ještě (navzdory evropské směrnici o slaďování pracovního a soukromého života) reálnou podporu otcům k využívání rodičovské dovolené nedává, a naopak je od ní odrazuje. Názorově se však česká společnost zřetelně posunula k akceptaci otců jakožto pečovatelů o malé děti a lze předpokládat, že tento trend bude posilovat i do budoucna. Pro vyrovnanější zapojení otců do péče o malé děti však pouze názorový posun nestačí. Důležité jsou i změny institucionální, především změny systému rodičovského příspěvku a dovolené tak, aby otce v reálném využívání jejich práva na plnohodnotné čerpání placeného volna na péči o děti podpořily.
Literatura
Bičáková, A., Kalíšková, K. (2016) Výskyt a vznik nezaměstnanosti u žen s předškolními dětmi: případ České republiky. Politická ekonomie 64(6): 695–712.
Bičáková, A., Kalíšková, K. (2024) Is longer maternal care always beneficial? The impact of a 4‑year paid parental leave. Journal of Population Economics 37(36).
Český statistický úřad. (2023). Vybrané statistické údaje. Počet příjemců rodičovského příspěvku podle pohlaví. Dostupné z https://www.mpsv.cz/vybrane-statisticke-udaje.
Gambaro, L., Stewart, K., Waldfogel, J. (2014) An Equal Start? Providing Quality Early Education and Care for Disadvantaged Children. Policy Press.
Hašková, H., Dudová, R. (2017) Precarious work and care responsibilities in the economic crisis. European Journal of Industrial Relations 23(1): 47–63.
Heckman, J. J. (2012). Invest in early childhood development: Reduce deficits, strengthen the economy. The Heckman Equation 7 (1–2).
Holub, M., Šlapák, M., Stupnytskyy, O., Horňáková, R., Kočvarová, I. (2022) Dávka otcovské poporodní péče jako relativně nový instrument nemocenského pojištění – četnost využívání dávky a posouzení měřitelnosti efektů zavedení. Praha: VÚPSV.
Křížková, A., Pospíšilová, K. (2022). Rodičovství a genderové mzdové rozdíly ve vybraných kontextech trhu práce před pandemií covidu-19 a na jejím začátku. Fórum sociální politiky. 16 (4): 2–11.
Melhuish, E. et al. (2015). A Review of Research on the Effects of Early Chlidhood Education and Care (ECEC) on Child Development, CARE Project. Dostupné z https://ecec-care.org/fileadmin/careproject/Publications/reports/CARE_WP4_D4__1_review_of_effects_of_ecec.pdf.
Melhuish, E., Gardiner J., Morris S. (2017) Study of Early Education and Development (SEED): Impact Study on Early Education Use and Child Outcomes up to Age Three. University of Oxford.
OECD Family Database (2023). Dostupné z https://www.oecd.org/els/family/database.htm.
Těhotenství a mateřství na pracovišti. (2023). Dostupné z https://www.ochrance.cz/dokument/tehotenstvi_a_materstvi_na_pracovisti/.
Penner, A. M. et al. (2023) Within-job gender pay inequality in 15 countries. Nature Human Behavior 7(2): 291.
Zajíčková, D., Zajíček, M. (2021). Gender Pay Gap in the Czech Republic – Its Evolution and Main Drivers. Prague Economic Papers 30(6): 675–723.
Hana Hašková, Sociologický ústav AV ČR