Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
druhé letošní číslo našeho zpravodaje věnujeme nesmírně důležitému, i když často přehlíženému, tématu politik péče. Jako nezisková organizace bojujeme za rovné příležitosti žen a mužů ve společnosti a tomu odpovídá i úhel pohledu, ze kterého danou problematiku nahlížíme a analyzujeme. Výstižnější než mé jsou však tentokrát zcela jistě slova Jiřiny Šiklové, socioložky a mj. zakladatelky obecně prospěšné společnosti Gender Studies.
Ta v příspěvku „Staří členové rodiny – péče žen o ně je přece samozřejmostí !!!“ píše o nikdy nekončícím údělu (především) žen pečovat o své blízké a o malém, často nulovém, morálním i finančním ohodnocení této práce, která často jako práce není vůbec chápána. Doporučuji zároveň v tomto kontextu Šiklové knihu s názvem Matky po e‑mailu, která v roce 2009 vyšla v nakladatelství Kalich. Kromě nedostatečné materiální odměny čeká však na pečující ještě jedno významné riziko – a sice dopad pečovatelství na psychické a fyzické zdraví. O tzv. syndromu vyhoření pečovatelek a pečovatelů píše ve svém příspěvku Klára Cozlová ze Života 90.
Zajímavé informace k genderovému rozměru pečovatelství přináší také rozhovor Alexandry Jachanové Doleželové s Heather Roy ze Social Platform a anketa, ve které jsme se tentokrát tří odbornic ptali na důvody nedostatečného finančního ohodnocení pečovatelských povinností v ČR. Odpovědi nás oklikou přivádějí zpátky k na našich stránkách opakovaně diskutovanému problému horizontální segregace českého trhu práce, ve které s feminizací oboru klesá jak prestiž profese, tak mzda za ní typicky poskytovaná.
Zajímavé a užitečné čtení přeje
Nina Bosničová, šéfredaktorka.