Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
je mi ctí uvést Vás do únorového čísla Zpravodaje. Jedním slovem lze číslo nazvat jako kritické. Zabývá se sociální prací, především tím, proč je takovým problémem v teorii i praxi sociální práce neexistence či nedostatek genderové perspektivy a proč je genderová optika v této oblasti tak důležitým předpokladem ke kvalitním výsledkům a lepším mezilidským vztahům, které jsou středobodem fungování každé společnosti.
Další část Zpravodaje se věnuje rodinné politice. Přináší srovnání situace v České republice se zahraničím, reflexi nejnovějších trendů vývoje rodinné politiky – tedy té zúžené oblasti, která se věnuje situaci rodičů s malými dětmi, jak si trefně povzdychá Jana Fajtová Krausová vanketě. I texty zaměřené na rodinnou politiku vyznívají kriticky. Ale přesto přinášejí řadu inspirativních podnětů. Situace v těchto dvou oblastech není v ČR, zdá se, příliš dobrá.
Přesto však jsem přesvědčená, že kritickými hlasy můžeme přispět k její nápravě, protože k tomu, aby se věci začaly obracet k lepšímu, je potřeba vědomostí, znalostí a kritického uvažování, zjištěné závěry je potřeba šířit na správná místa a usilovat o jejich nápravu. O to se tým Gender Studies, o.p.s. pokouší svou každodenní prací. Slova Martina Beréše o učení se chybám spíše než pokroku a progresivním řešením a cestám, beru jako provokativní výstrahu, a podnět k tomu být ještě kritičtější.
Přeji všem přínosné čtení,
Lada Wichterlová, projektová manažerka.