Když se řekne „péče“, většině z nás se pravděpodobně vybaví obrázek matky starající se o malé děti. Nachytáme sami sebe, že myslíme v zažitých stereotypech. Tím však zásadně opomíjíme skutečnost, že péče je mnohem širší koncept, který se dotýká každé*ho z nás bez ohledu na pohlaví či věk. Péče zahrnuje nejen výchovu dětí, ale i podporu nemocných, lidí s postižením či starších členů a členek rodiny a společnosti.
Přestože jsou to stále převážně ženy, kdo tuto nezbytnou a náročnou práci vykonává, je na čase začít vnímat péči jako společnou odpovědnost nás všech. V dnešní době, kdy se očekávaná doba dožití prodlužuje a tradiční rodinné struktury se zásadně proměnily, je téma rovnocenné distribuce péče aktuálnější než kdy dříve. Je třeba přehodnotit zažité představy o genderových rolích a nastavit podmínky, které umožní zapojení každé*ho podle vlastních možností a schopností. Jen tak dokážeme ocenit a podpořit ty, kteří pečují o naše blízké nebo kteří budou do budoucna pečovat o nás. Ať už jsou to ženy, muži, odborníci a odbornice či dobrovolnictvo.
Začarovaný kruh genderových nerovností
Péče je bezpochyby zásadním dílem skládačky genderových nerovností složené z několika vzájemně propojených prvků, jako je nízké zastoupení žen na rozhodovacích pozicích, 17% rozdíl v odměňování mezi muži a ženami a nízký podíl mužů zapojených do péče. Očekávání spojená s péčí často vedou ženy k volbě méně lukrativních a prestižních zaměstnání na zkrácený úvazek. Tato rozhodnutí mají dalekosáhlé důsledky – ženy následně čelí nižším výdělkům, omezeným možnostem kariérního postupu a v konečném důsledku i nižším důchodům. Tím, že matky tráví více času doma než otcové, získávají automaticky větší praxi v pečovatelských činnostech. Stereotypní kruh se tak uzavírá, protože přece „máma se stará od přírody“. Tento zdánlivě nevinný proces však mimochodem prohlubuje genderové stereotypy, které ženy drží u pečovatelských povinností a brání jim v plném profesním rozvoji.
Ačkoliv v českém kontextu chybí přesná data o rozdílech v péči mezi muži a ženami, můžeme se inspirovat zahraničními výzkumy. Například německé ministerstvo pro rodinu pravidelně zveřejňuje statistiky, podle kterých ženy v roce 2022 věnovaly péči 4,21 hodiny denně, zatímco muži 2,91 hodiny. V roce 2023 to bylo v celkovém týdenním plánu 29,47 hodin neplacené pečovatelské práce žen ku 20,43 práce mužů.
Equal Care Day
Právě v Německu funguje od roku 2015 iniciativa Equal Care Day, kterou bychom mohli přeložit jako Den rovnosti v péči nebo Den rovnocenné péče. Jejím cílem je zviditelnit a ocenit význam péče a práce s ní spojené. Prostřednictvím nejrůznějších akcí a mediálních výstupů se snaží upozornit na výše popsané nerovnoměrné rozdělení pečovatelských rolí mezi muži a ženami a podnítit diskuzi o možných řešeních tohoto problému. Není náhodou, že tento den připadá na 29. únor, tedy na datum, které najdeme v kalendáři pouze jednou za čtyři roky.
Samotná iniciativa Equal Care Day však probíhá každoročně, ať již 29. února nebo 1. března. Během přednášek a diskuzí bývá jako jeden z klíčových kroků tematizována podpora aktivního zapojení mužů do péče. Představovány jsou cílené kampaně vyvracející zažité představy o genderových rolích a zaměstnavatelé prezentují své pojetí flexibilních pracovních úvazků a konkrétní opatření k podpoře zaměstnaných otců. Equal Care Day tak není jen symbolem, ale i výzvou k akci.
Inspirace pro změnu každodennosti
Je zřejmé, že všechny zmíněné faktory se navzájem ovlivňují a vytvářejí začarovaný kruh, který je třeba prolomit. Cesta k rovnosti vede skrze sdílenou odpovědnost za péči. Je na každé*m z nás, abychom svým dílem přispěli k proměně společnosti, ve které nebude péče břemenem jedněch, ale společným úkolem všech.
Nenechme se přitom symbolikou přestupného roku zmást – stejně jako 29. únor přichází jen jednou za čtyři roky, i naše úsilí o rovnocenné rozdělení péče se může zdát jako ojedinělá událost. Skutečná změna však vyžaduje každodenní pozornost a drobné činy, které povedou k postupné proměně zažitých stereotypů. Equal Care Day může posloužit jako každodenní inspirace, jak vytvářet společnost, ve kterém budou mít všichni stejnou možnost pečovat i být opečováváni*y.