Na otázku odpovídají:
Iva Šmídová, vedoucí oboru generových studií, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita
Podle mě je důležité podporovat spolupráci státních a nestátních subjektů. Nestátní neziskvé organizace odvedly obrovský kus práce a je vhodné se zamyslet, jak jejich produkty „diseminovat“ či „mainstreamingem“ dosáhnout co nejširší působnosti. Řada spoluprací (např. v rámci projektu EQUAL) již zahrnovala vzájemnou provázanost s úřady práce či místními knihovnami – tady vidím obrovské další možnosti.
Na úrovni státní správy pak vidím nutnost orientovat se na posilování zpětné vazby v hodnocení realizovaných projektů tak, aby ty kvalitní – tedy ty efektivní a opravdu genderově zacílené a podložené produkty – byly realizovány v co nejširší míře. A zároveň, aby organizace, jež tyto dobré produkty vytvořily, byly přizvány k dalším produktům. A ty, jež se neosvědčily, budou prostě muset zkoušet štěstí na jiném poli. Mechanismus takové zpětné vazby je velmi komplexní a zatím podle mých zkušeností podhodnocený a nevyužitý.
.
Michal Uhl, poradce pro oblast rovných příležitostí žen a mužů, kabinet ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny
Klíčová oblast, na kterou by se měly projekty na podporu rovných příležitostí zaměřit, je podle mého názoru podpora slaďování rodinného a profesního života. Má totiž zcela zásadní dopady na demografický vývoj populace, diskriminaci žen na pracovním trhu i ekonomickou efektivitu státu. Stavět ženu před volbu mezi dítětem a pracovním trhem je neetické a nepřípustné. Navíc zkušenosti ukazují, že v takto složité situaci jsou ženy nezřídka nuceny volit pracovní trh. Proto je nutné podporovat veškeré nástroje, které umožní rodičům zároveň pracovat a vychovávat děti. Účinných mechanizmů je celá řada, od nabídky jeslí po podporu aktivního otcovství. Např. podpora aktivního otcovství ve svých důsledcích rovnoměrně rozprostírá „rodinné povinnosti“, což se příznivě projeví na pracovním trhu, kdy dochází k menší diskriminaci žen kvůli „neflexibilitě“, „neperspektivnosti“ a „neochotě pracovat přes čas“, tak i v ekonomické efektivitě státu, kdy mohou ženy využít potenciál, který je v každém rozvinut během studií.
Marta Wallenfelsová, HR specialistka, Francouzsko-česká obchodní komora
Podpora rovných příležitostí má své limity dané přirozenými rozdíly mezi muži a ženami. Rezervy v této oblasti jsou stejné u nás jako ve Francii, tj. slabší zastoupení žen v manažerských pozicích, mzdy pokulhavající za mzdou mužských kolegů. Francie může možná být inspirativní v tom, že Francouzi jsou obecně více asociativní, takže ženy se asi více než u nás sdružují v ženských organizacích. Pozornost bychom měli spíše zaměřit na podporu odpovědného rodičovství a harmonizace rodinného a pracovního života bez ohledu na pohlaví.