Náklady a zisky uplatňování rovných příležitostní pro ženy a muže

Alexandra Doleželová

Květnové číslo zpravodaje jsme zaměřili na náklady a zisky uplatňování politik rovných příležitostí. Toto téma jsme si vybrali proto, že v rámci projektu Půl na půl – rovné příležitosti žen a mužů se o něm chystá studie a my vás o ni nechceme připravit. Proč se na toto téma zaměřil samotný projekt Půl na půl, na to je jednoduchá odpověď. Gender Studies, o.p.s. rovné příležitosti podporuje, je to naším posláním. Chceme ale zjistit, jestli se uplatňování rovných příležitostí firmám opravdu vyplatí. Netvrdíme, že rovné příležitosti jsou zadarmo, ale říkáme, že přinášejí firmám zisk a to převážně na základě spokojenosti svých zaměstnanců a využití všech možných talentů různých skupin.

Mnoho zahraničních studií tuto naši teorii podporuje. Velmi renomovaná americká výzkumná a poradenská organizace Catalyst potvrzuje, že genderově diverzitní řídící týmy úzce souvisí se ziskovostí firem. Také rovné odměňování žen a mužů je pro firmy přínosem, hlavně proto, že si udrží schopné zaměstnankyně, které si nebudou hledat práci jinde, kde nebudou platově diskriminovány.

V březnu byly naše finanční úřady zavaleny daňovými přiznáními. Novým trendem je společné zdanění manželů. Je ale tento systém opravdu výhodný pro společnost? Já si to nemyslím. Společné zdanění negativně ovlivňuje zaměstnanost žen. Tento problém jsem diskutovala s ekonomem Danielem Münichem z CERGE-EI. Jsem ráda, že mi můj názor potvrdil, protože, když jsem volala na Ministerstvo práce a sociálních věcí a ptala se na společné zdanění, slyšela jsem jenom samé chvály. „Společné zdanění manželů nemá žádné negativní aspekty, protože je dobrovolné. Pokud ho manželé nechtějí uplatňovat, tak je k tomu nikdo nenutí,“ řekla mi paní z MPSV do telefonu. Zapomněla ale dodat, že společné zdanění zvyšuje příjem primárního nositele příjmu (u nás je to takřka vždy muž) a snižuje ho sekundárnímu nositeli, tedy převážně ženě. Ale dále už v rozhovoru.

O čem se ve zpravodaji nedočtete? O velmi stereotypní reklamě firmy Vodafone. Proto se s vámi o ni podělím na závěr úvodníku. Nejenom mě, ale spoustu dalších žen uráží, jak tatínek vyzívá nápadníka své dcery, ať si ji „vyzkouší“ – jak vaří, uklízí, pere, atp. Moc mě mrzí, že pro některé jsou ženy pouze služkami svých mužů. Pokud měla být reklama vtipem, tak pardon, vtipná vůbec není!

Snad vás náš zpravodaj přivede do lepší nálady!

Alexandra Jachanová Doleželová
šéfredaktorka