Co Vám dává a bere práce v zemědělství? Vnímáte nějaký rozdíl oproti mužům?

Viktorie Voříšková

Na otázku odpovídají: 

DAGMAR HRUŠKOVÁ, AGRONOMKA

Práce v zemědělství mi dává pocit, že vytvářím potřebné věci, vyrábím základní suroviny pro výrobu potravin. Ale jde jen o vlastní představu a vnímání tohoto povolání. Také naplňuje mou potřebu vzdělávat se. Zemědělství je ovlivněno okolní krajinou, podnebím, měnícím se klimatem, se kterým se musím každodenně nějak vypořádat. Nevím o ničem, co by mi bralo, naopak je to pro mě výzva. V zemědělství jsou zaměstnaní zejména muži, a to na profesích: traktoristi, mechanizátoři, agronomové, opraváři aj. a ženy na pozicích účetní, sekretářky, agronomky nebo brigádnice při sezónních pracích. Je to výzva být agronomkou. V 50. letech byli agronomové převážně muži. Letos jsem vystudovala Českou zemědělskou univerzitu a vystudovaných agronomek byla zhruba polovina. Na druhou stranu je náročné ustát tlak ze strany mužů. Stále hledám, jak se s tímto tlakem vypořádat. Protože jsme jen lidi, je potřeba ke každému přistupovat individuálně. Pokud je na mě zaměstnanec hrubý jen proto, že jsem žena, těžko ho přesvědčím odvedenou prací a zkušenostmi. I s takovými zaměstnanci mám zkušenosti.

 


ALENA KARAFIÁTOVÁ, ZEMĚDĚLKYNĚ

Práce v zemědělství je spojená s životem na venkově, který jsem zvolila, abych si kompenzovala určitý deficit způsobený dětstvím prožitém v malém panelákovém bytě. Je mi příjemné pracovat venku, mít možnost ovlivňovat a přetvářet krajinu kolem sebe a zblízka sledovat podivuhodný a všudypřítomný řád, který je vlastní všem rostlinám a zvířatům a který je dán zákony přírody. Sama si organizuji svůj čas, což mi dává větší svobodu, ale zpravidla pracuji více hodin, což mi zase část svobody bere. Má práce je někdy jednotvárná, protože nemůžete nechat na půlce pole nesebrané brambory, když vás přestane bavit je sbírat. Má práce je ale také velmi různorodá, protože je jiná na jaře, jiná v létě a jiná na podzim, jiná v dešti a blátě a jiná v krajině rozpálené sluncem. Když si na podzim při sklizni úrody vzpomenu na pár hrstí malých semínek, z nichž obsah těch velkých a těžkých beden vyrostl, připadá mi, že se kromě země, vody a vzduchu i já podílím na zázraku, který se každým rokem – pokaždé trochu jinak, a přitom stále stejně – opakuje. Přináší mi to radost a pocit štěstí.

Já pracuji v ekologickém režimu a rozhodně dávám přednost fyzické práci před pobytem ve fitcentru. Přesto ale na některé práce nestačím. Mužská síla je  nezbytná a nedá se nahradit ani zvířetem ani strojem. Rodinnou biofarmu, kde se mužský a ženský prvek vzájemně doplňují, považuji za ideální model.