Přestože ženy v průměru v celé Evropské unii tvoří okolo 50 % absolvujících vysokých škol, nepoměrně nižší počet se jich vydá na akademickou a výzkumnou profesní dráhu. Například v roce 2003 získaly ženy v EU (25) 43 % ze všech doktorských titulů. Mezi jednotlivými státy jsou však rozdíly: v Lotyšsku se jednalo o 67 %, v Polsku 45 %, a v České republice o pouhých 35 %.
Jedním ze způsobů, jak pomoci vyvážené reprezentaci žen ve všech vědních oborech je tzv. síťování (networking). Na evropské úrovni působí Evropská platforma žen ve vědě, jejímž cílem je především vytvoření struktury spojující již existující lokální platformy vědkyň a osoby vytvářející výzkumné politiky na úrovni EU.
Na činnost této instituce jsme se zeptali Adeliny Huminic-Orzu, projektové manažerky organizace Evropská platforma žen ve vědě (EPWS).
Jaké jsou hlavní cíle vaší organizace?
EPWS byla založena v roce 2005 s cílem řešit nízké zastoupení žen ve vědě prostřednictvím ovlivňování politické výzkumné agendy tak, aby zohledňovala potřeby, cíle a zájmy vědkyň. Usilujeme o vyšší zapojení žen v procesech plánovaní politik EU a klademe důraz na genderovou perspektivu v kontextu evropského výzkumu. EPWS propojuje a podporuje existující národní, regionální a mezinárodní sítě vědkyň ve všech disciplínách – od přírodních věd přes humanitní obory až po oblast uměleckou. Také chceme aktivně přispět k vytváření sítí mezi vědkyněmi ve střední a východní Evropě a v privátním sektoru. Za dva roky existence jsme velmi úspěšní v dosahování stanovených cílů: naše organizace je známá a uznávaná mezi vědkyněmi i mezi politiky a úředníky na úrovni EU.
Jaké aktivity plánujete v nejbližší době?
Aktuálně je nejvyšší prioritou první výroční konference ve Vilniusu (Litva), která proběhne ve dnech 5.-7. června 2008. Nese název Ženy mění vědu a bude zkoumat současný i budoucí vliv žen na vědeckou komunitu a v oblasti vytváření politik; cílem je též reflexe sociálních aspektů vědy. Speciální pozornost věnujeme situaci ve východní Evropě a pobaltských státech. Pracujeme i na dalších projektech: chystáme například tréninky pro vědkyně a spolupráci s privátním sektorem, která se zaměřuje na situaci žen v průmyslovém výzkumu.
Jaké hlavní překážky podle vás komplikují ženám rozvoj vědecké a akademické kariéry?
Faktory, které vedou k nízké reprezentaci žen ve vědě a v rozhodování o výzkumných strategiích, jsou mnohotvárné. Souvisí s tím například nedostatek genderové citlivosti a přetrvávající stereotypy, vyšší zastoupení mužů v rozhodovacích orgánech, nedostatečné síťování a podpora s ohledem na rozvoj vědkyň. Velkou roli hraje také nedostatečná transparentnost náborových procesů, ovlivňování toku informací důležitých pro rozhodování a fungování „pánských klubů“, do nichž často nemají ženy přístup a nemohou tak ovlivnit rozhodování na nejvyšších úrovních.
Platové rozdíly podle genderu jsou v EU stále vážným tématem a týkají se i takových oblastí trhu práce jako je školství a výzkum, zejména pak výzkum v průmyslové oblasti. Často se setkáváme s nezamýšleným genderovým zkreslením definic a hodnocení vědeckého výkonu, které může znevýhodňovat ženy. Dále hraje roli všeobecná nejistota a otevřenost vědeckých kariér. Ta má spolu s nedostatečnou infrastrukturou zajišťující udržitelnost slaďování osobního a pracovního života a s tradiční dělbou práce v rodině stále velký vliv na rozvoj kariéry žen. Negativní vliv na zájem žen o rozvoj vlastní vědecké kariéry může mít také nedostatek žen v seniorských pozicích a ve výzkumných komisích ve většině členských států EU.
Jak podle vás může soukromý sektor napomoci přílivu žen do vědy?
Podle posledních EU statistik jsou ženy mezi evropskými výzkumníky a inženýry zastoupeny pouze z 29 %, ačkoliv tvoří 50 % studujících. Situace je problematičtější v soukromém sektoru, kde ženy tvoří pouze 18 % vědců. Vzhledem k tomu, že mnoho žen vnímá jako své potenciální pracoviště pouze akademickou oblast, měl by se soukromý sektor výrazněji prezentovat jako alternativa pro zaměstnání vědkyň. Různé studie publikované Evropskou komisí poukazují na opatření, která může soukromý sektor zavést, aby přilákal a udržel více žen ve vědě. Jedná se například o stipendia a ceny pro dívky a mladé ženy, mentoringové programy, pracovní podmínky umožňující slaďování osobního a rodinného života či podniková zařízení péče o děti.
V roce 2007 byla na úrovni Evropské komise ustanovena druhá expertní pracovní skupina Ženy ve vědě a technologiích. Jejím cílem je objevovat dobré praxe v Evropě a hodnotit opatření optimalizující slaďování osobního a pracovního života. Ve spolupráci s institucemi vyššího vzdělávání budou identifikovány iniciativy, které napomohou předcházet vysoké míře odchodů žen z oblasti inženýrství a technologií.
Více informací: European Platform of Scientists
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).