Mezinárodní den žen má za sebou dlouhou historii, která se neváže jen k vyprázdněnému obsahu oslav MDŽ před rokem 89. Symbolika tohoto dne byla (a leckde stále je) v českém kontextu devalvována pompézními oslavami, které diktoval tehdejší politický režim. Mezinárodní den žen ale není vynálezem komunistických pohlavárů, jak je často mylně referováno. Je to den, který má všem především připomínat, že ženy mají právo na rovné zacházení a sebeurčení. Proto je Mezinárodní den žen každoročně výrazně připomínán i v Evropské unii. Letos Evropský parlament (EP) zorganizoval při této příležitosti semináře, které se týkaly žen a voleb do EP.
Mezinárodní den žen má za sebou dlouhou historii, která se neváže jen k vyprázdněnému obsahu oslav MDŽ před rokem 89. Symbolika tohoto dne byla (a leckde stále je) v českém kontextu devalvována pompézními oslavami, které diktoval tehdejší politický režim. Mezinárodní den žen ale není vynálezem komunistických pohlavárů, jak je často mylně referováno. Je to den, který má všem především připomínat, že ženy mají právo na rovné zacházení a sebeurčení. Proto je Mezinárodní den žen každoročně výrazně připomínán i v Evropské unii. Letos Evropský parlament (EP) zorganizoval při této příležitosti semináře, které se týkaly žen a voleb do EP.
Program semináře, který proběhl 4. března 2009, se soustředil především na tyto otázky: jaké je volební chování žen, jejich zájmy a očekávání a jak prosadit rovné příležitosti v nadcházejících evropských volbách. Víceprezidentky Evropského parlamentu a Evropské komise, Rodi Kratsa-Tsagaropoloua a Margot Wallström, se shodly, že vyšší zastoupení žen v rozhodovacích pozicích je z hlediska demokratické společnosti klíčovým prvkem.
Podle srovnávací studie, kterou na semináři prezentovala profesorka Exeterské univerzity, Susan Banducci, se z hlediska zastoupení žen v rozhodovacích pozicích jevila EU jako šance pro ženy, neboť byly svého času v evropských institucích lépe reprezentovány než na národní úrovni. Ačkoli toto dnes všude neplatí, lze nepochybně potvrdit, že díky evropským politikám se postavení žen v mnohých zemích zlepšilo a nadále i zlepšuje. Přesto je stále mnoho oblastí, ve kterých dochází k diskriminaci – ať už se jedná o platovou diskriminaci, diskriminaci ve školství, na trhu práce atd. Ženy se také v podstatně větší míře než muži setkávají s násilím, jsou na ně uplatňovány jiné normy apod. Vzhledem ke specifickým životním zkušenostem žen jako sociální skupiny by tedy bylo jen logické, kdyby jejich zastoupení v rozhodovacích pozicích odpovídalo i jejich zastoupení v populaci (52%). Když ale pomineme skandinávské země, ve většině případů ženy nedosahují ani hranice 30%, která je podle výzkumů nutná k prosazování jejich zájmů.
Větší zastoupení žen si přejí i občané a občanky jednotlivých zemí EU (i kandidátských zemí), jak vyplynulo z výzkumu veřejného mínění na téma politické participace žen (Eurobarometru). 48 % žen a 38 % mužů si myslí, že v Evropském parlamentu by mělo být minimálně polovina žen. 22 % žen a 21 % mužů by bylo spokojeno se 40-49% zastoupením žen. Politickou participaci žen podporuje Evropská ženská lobby kampaní „50/50 Kampaň pro demokracii“. Tu zmínila a podpořila ve svém projevu i Margot Wallström. Podle Wallström je povinností politických stran nominovat ženy na kandidátní listiny (tzv. zipový systém). Pokud toto nefunguje, nebrání se ani kvótám: „Kvóty jsou praktický nástroj, jak opravit stávající nerovnosti.“ Mezi dalšími nástroji, které mohou podpořit politickou reprezentaci žen, byly zmíněny např. viditelnost žen – političek v médiích, vůle uvnitř politických stran, ale i vysoká angažovanost voliček a voličů. Instituce Evropské unie si všechny tyto klíčové aspekty uvědomují a snaží se je prakticky naplňovat - nejen na Mezinárodní den žen.
