Informační balíčky, které publikuje Gender Studies, o.p.s., mají za cíl přehledně prezentovat téma v co nejširší a nejpřehlednější formě. Zaměřujeme se na nejpalčivější problémy žen a mužů na trhu práce v České republice jako je sexuální obtěžování, vyšší míra nezaměstnanosti, zejména dlouhodobé, nižší kariérové šance, příjmová nerovnost a segregace ženské a mužské pracovní síly do různých odvětví národního hospodářství. Sexuální obtěžování je téma informačního balíčku, který si jako první v plném znění můžete stáhnout z webových stránek www.rovneprilezitosti.cz.
Sexuální obtěžování
Ačkoliv sexuální obtěžování není obecně v České republice vnímáno jako problém, výzkum Sociologického ústavu dokládá, že celá čtvrtina z těch, kteří pracují nebo někdy pracovali, se v práci setkala se sexuálním obtěžováním, které podle svého vlastního vyjádření považovali za problematického chování. Jde častěji o ženy, žen se sexuálním obtěžováním setkalo téměř 28 %, z toho 13 % osobně a v 15 % šlo o zprostředkovanou zkušenost. Z dotazovaných mužů se se sexuálním obtěžováním setkalo 22 %, z toho 4 % osobně a v 18 % šlo podle jejich vyjádření o někoho jiného.
Tedy, nejde o téma okrajové, které se nás netýká.
Sexuální obtěžování můžeme rozdělit do dvou skupin, jako obtěžování pro něco - ve smyslu poskytnutí nebo naopak zabránění postupu v zaměstnání, přístupu k zaměstnání samotnému nebo udržení zaměstnání nebo určité pozice. Do druhé skupiny bychom mohli zařadit všechny typy chování a jednání sexuální nebo jiné povahy, které znepříjemňují a znesnadňují pracovní výkon nebo vytvářejí zastrašující, nepřátelské nebo ofenzivní pracovní prostředí.
Problematiku jsme v našem informačním balíčku zpracovali z pohledu zaměstnavatele, stejně jako z úhlu zaměstnance/-kyně, který/á se může s obtěžováním setkat a navrhli jsme, jak se zachovat a jak postupovat.
Zaměstnanec/-kyně může žádat o pomoc na úřadu práce, je možné podat písemnou
žádost přes webové stránky MPSV, může vyzvat nadřízeného ke zjednání nápravy,
může požádat odborovou organizaci nebo podat žalobu.
Zaměstnavatelům doporučujeme především zaměřit se na prevenci a vytvořit
směrnici, která by stanovila vzorce chování a formální postup pro případné
stížnosti.
Uvádíme příklady dobré praxe jak z českého prostředí, tak i z prostředí Evropy
nebo Spojených států.
V závěru jsme zařadili článek Petry Jedličkové, která se zaměřuje na obtěžování
v kybernetickém prostoru a odhaluje v něm úskalí, která nás mohou potkat jakožto
uživatele informačních a komunikačních technologií.
Věříme, že informační balíčky poslouží nejen k šíření informací, ale i k širšímu povědomí o problematice nerovností na trhu práce a tedy i k posílení uvědomění si našich práv a povinností obecně ve veřejném životě.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).