Tématem aktuálního čísla zpravodaje Rovné příležitosti v souvislostech je gender ve vzdělávání, téma široké a komplexní, které se dá nahlížet z mnoha různých směrů. Genderové stereotypy a nerovnosti se objevují jak v realizaci výchovy a vzdělávání, tak ale i v obsazích vyučovacích materiálů. V zrcadle dvou vln koronavirové epidemie pak snad ještě výrazněji než dříve vystupuje genderovanost samotné učitelské profese.
Z fondu knihovny Gender Studies jsme pro vás tentokrát vybrali převážně prakticky zaměřené publikace: dvě metodické příručky z vlastní tvorby Gender Studies určené (nejen) pro základní školy. Praktický pohled pak doplňujeme o studii českého školství a vzdělávání dívek v 19. století, která přináší vhled do části historického kontextu a ukazuje, jak genderové stereotypy a nerovnosti ve vzdělávání přetrvávají.
BABANOVÁ, Anna. Dvanáct ověřených metod pro rozvoj kolegiální spolupráce: podpora rovnosti a rozmanitosti ve vzdělávání. V Praze: Gender Studies, 2019. ISBN 978-80-86520-53-7.
Tato metodická příručka pro vyučující na prvním stupni základních škol přináší, jak už samotný název napovídá, dvanáct metod pro rozvoj spolupráce, rovnosti a diverzity ve vzdělávání. Vychází z projektové spolupráce obecně prospěšných společností Gender Studies a Step by step přímo s vyučujícími a z jejich zkušeností z praxe. Najdeme v ní praktické přístupy k různým aspektům vzdělávání a výchovy ve škole: jak vyučující přemýšlejí o dětech, jaké učební obsahy dětem nabízejí, jak komunikují s dětmi a jak děti komunikují mezi sebou. Cílem je odkrývat stereotypy a nerovnosti ve výuce a vypořádat se s nimi, posilovat komunikační kompetence a budovat férové, respektující a rozmanité prostředí.
Příručka získala letos v létě 2. místo v ocenění Nejkrásnější česká kniha roku v kategorii Učebnice pro školy všech stupňů a ostatní didaktické pomůcky. Kromě fondu knihovny je pro pedagožky a pedagogy, ale i širokou veřejnost k dispozici také online.
BABANOVÁ, Anna, Jitka HAUSENBLASOVÁ, Jitka KOLÁŘOVÁ, Tereza KROBOVÁ a Irena SMETÁČKOVÁ. Volba povolání bez předsudků: metodika projektového dne pro základní školy. V Praze: Gender Studies, 2014. ISBN 978-80-86520-48-3.
Druhá publikace, kterou ve výběru z knihovny nabízíme, je také z dílny Gender Studies, i když o něco staršího data. Problematika genderových aspektů volby povolání a obecně genderových stereotypů souvisejících s prací a kariérou ale neztratila na aktuálnosti.
Metodická příručka je vhodná nejen pro základní školy a nabízí aktivity do vyučování, jejichž prostřednictvím si žákyně a žáci uvědomí existenci genderových stereotypů a nerovností, odhalí jejich vliv a naučí se jim efektivně čelit. Vyučujícím pak nabídne systematické podklady k uchopení pojmu „gender“ a vybaví je potřebnými daty z oblasti trhu práce, které jim poslouží jako pevné zázemí pro realizaci aktivit ve výuce.
Příručka nabízí mnoho různých cvičení s konkrétními příklady a texty. Umožňuje také vyučujícím snadnou orientaci pomocí piktogramů, přehledného členění a přímého napojení aktivit na jednotlivé cíle.
STRÁNÍKOVÁ, Jana. Výchova a vzdělávání dívek na cestě k moderní občanské společnosti: genderové a sociální aspekty procesu socializace mládeže v období 1774-1868. Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická, 2013. ISBN 978-80-7395-511-3.
S poslední knihou vztahující se k tématu genderu ve vzdělávání se posuneme do historie. V průběhu 19. století došlo v mnoha evropských zemích ke zvýšení gramotnosti a celkové úrovně vzdělanosti, i zde ale hrály velkou roli genderové aspekty a přístup ke vzdělání nebyl distribuován rovnoměrně. Přesto můžeme zaznamenat výraznou změnu po zavedení povinné základní školní docházky v roce 1774. Od tohoto momentu se také odvíjí práce Jany Stráníkové, ve které najdeme odpověď na otázky o výchově a vzdělávání dětí v 19. století, proměnách úrovně vzdělanosti s ohledem na společenskou příslušnost a gender, roli náboženství a rodiny ve vzdělávání nebo změnách rodinných vztahů.
Primárním pramenem studie byla dobová korespondence (zejména žen) získaná z pozůstalostí, regionálních muzejních sbírek a fondů Památníku národního písemnictví a Národního muzea. Ta tvořila základ pro komparativní analýzu a autorka z ní získávala představu o obsahu a úrovni individuálního psaného projevu osob z různých společenských vrstev a s různou úrovní vzdělání. Mezi další prameny patří tištěné prameny – příručky, beletrie a pedagogická literatura.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).