Eva Ferrarová je pro Gender Studies velmi cennou kolegyní. Má obrovské zkušenosti v oblasti rovných příležitostí, zná různé genderové projekty na úrovni veřejné správy nejen v České republice, ale i v Rakousku či Finsku, a byla po několik let zodpovědná za princip rovných příležitostí na Magistrátu hlavního města Prahy. Má neustále nové nápady, jak koncept rovnosti žen a mužů udělat zajímavějším a čitelnějším. Eva Ferrarová se velmi intenzivně podílela na přípravě a realizaci nultého ročníku ocenění Úřad roku "Půl na půl" - respekt k rovným příležitostem, a proto mé otázky směřovaly právě na ni.
Proč jste se rozhodla iniciovat ocenění Úřad roku "Půl na půl"- respekt k rovným příležitostem?
V první řadě toto rozhodnutí přímo souviselo s katastrofálními výsledky ankety mezi řediteli a ředitelkami krajských úřadů, která zkoumala genderovou citlivost těchto úřadů. Ještě jako zaměstnankyně Magistrátu hl.m. Prahy jsem to sama zažila: byla jsem odpovědná za rovné příležitosti na úřadě a tuto část pracovní náplně jsem vykonávala zdarma a ve volném čase. Ředitel mi úřední cestou poslal dotazník s příkazem ho vyplnit. To jsem učinila, ale vyplynulo z něj, že náš úřad by pro rovné příležitosti žen a mužů mohl dělat více na politické úrovni. Jenže tento závěr se nesměl v dotazníku zmínit a proto zůstal někde u pana ředitele v šuplíku.
Nedělám si iluze, že na jiných úřadech byla situace o moc rozdílná. Uvědomila jsem si, že nelze spoléhat na jednotlivé osoby na vedoucích místech na úřadech, a že je třeba, aby se rovné příležitosti propagovaly ve veřejné správě formou nějaké "celonárodní" akce. Vzhledem k tomu, že Gender Studies realizuje již čtvrtým rokem Soutěž o nejlepší firmu s rovnými příležitostmi, myslela jsem, že analogicky by totéž mohlo být dobré ve veřejné správě.
Veřejná správa celkově a samospráva zvlášť by totiž měly být právě tím, kdo rovné příležitosti žen a mužů propaguje a kdo realizuje opatření na vyrovnání šancí. U nás zatím veřejná správa dělá mrtvého brouka a to přesto, že před naším vstupem do EU byly podepsány dokumenty, které nás k ledasčemu zavazují a jejichž ustanovení Česká republika neplní.
Letos proběhlo první kolo - jak jej hodnotíte a co vnímáte jako největší klad tohoto ročníku?
První kolo soutěže bylo jejím nultým ročníkem a to právě proto, že jsme si potřebovali vyzkoušet, jak bude všechno fungovat, a chtěli jsme "vychytat" eventuální problémy.
Za největší klad tohoto ročníku považuji fakt, že se soutěže zúčastnilo 39 úřadů. To svědčí o tom, že ačkoli po úřadech v České republice nikdo nežádá, aby prováděly politiku rovných příležitostí žen a mužů, či aby se úředníci a úřednice v této problematice školili - dokonce bych si troufla říci, že hodně úředníků a úřednic má o problematice rovnosti žen a mužů minimální nebo žádné povědomí - přesto přese všechno úřady veřejné správy v praxi rovnost žen a mužů prosazují.
Podařilo se vám získat pozornost a podporu Ministerstva vnitra …
Podpora Ministerstva vnitra je zásadní. Zkoušeli jsme již v loňském roce oslovit ředitele a ředitelky krajských úřadů s prosbou o jmenování kontaktní osoby v oblasti rovných příležitostí, ale ozvaly se nám pouze 3 úřady. Na tutéž žádost, kterou jsme zaslali již v rámci soutěže spolu s ministerstvem, odpověděly všechny krajské úřady. Ministerstvo vnitra je tím státním orgánem, který má úřady veřejné správy na starosti a metodicky je vede. Proto je jeho podpora soutěži pro nás tak důležitá.
V porotě zasedly také zajímavé osobnosti - můžete je představit?
Mezi jinými osobnostmi zasedla v porotě paní Dagmar Zelenková, vedoucí oddělení, které se na Ministerstvu práce a sociálních věcí zabývá rovnými příležitostmi žen a mužů. Paní Zelenkovou jsme pozvali do komise, protože má obrovské zkušenosti v oblasti genderové problematiky. Druhou velmi zajímavou osobností je paní Zdenka Pikešová, ředitelka personálního odboru Ministerstva vnitra. Paní Pikešová je mou bývalou kolegyní z Magistrátu, s níž jsme v roce 2001 společně zakládaly první komisi a pracovní skupinu pro rovné příležitosti na úřadě.
Dalšími členy a členkami poroty byli lidé působící v nevládních organizacích a na úřadech veřejné správy, kteří mají s principy rovných příležitostí dlouhodobé zkušenosti.
Co všechno musely úřady, které se chtěly do soutěže přihlásit, splnit? A jak se jim to dařilo?
Úřady vyplnily elektronický dotazník. Je jasné, že pokud se úřad rozhodl dotazník vyplnit, musel se věnovat sběru dat a statistik.
Je možné říci, že princip rovných příležitostí se pro úřady stává přitažlivým?
"Přitažlivý" je pravděpodobně příliš silné slovo, spíše bych řekla, že si úřady začínají zvykat na myšlenku, že se rovnými příležitostmi žen a mužů budou zabývat.
Kdy bylo zahájeno regulérní první kolo soutěže?
První kolo soutěže bylo vyhlášeno 6. září 2007 na konferenci, kterou odbor lidských zdrojů Ministerstva vnitra pořádá každoročně v Olomouci.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).