V souvislosti se stárnutím populace je čím dál závažnějším tématem sendvičová generace, tedy lidé, kteří slaďují práci a péči o ještě nesamostatné děti a zároveň o blízké závislé osoby. Zhruba tři čtvrtiny pečovatelských povinností[1] padají stále ještě na ženy. Jaké jsou genderové aspekty tohoto fenoménu? A jak je možné situaci ženám ulehčit?
Mezi muži a ženami v sendvičové generaci jsou rozdíly nejen v procentu pečujících, ale také v tom, jakou péči závislým osobám poskytují. Ženy se starají častěji, více a navícprůběžně. Obstarávají také více běžné potřeby typu každodenní hygiena. Muži spíše fungují stylem “přivezu, odvezu, opravím, zařídím”.[2] Vypadá to, že se i do této životní situace přenášejí vzorce z typického rozdělení rolí v péči o malé děti. Ženy zůstávají primárními pečovatelkami. Jak říká Radka Dudová ze Sociologického ústavu AV, muži přebírají péči o rodiče také v situacích, když jsou jedináčci nebo prostě žádná žena v rodině není. A dodává, že péče se od žen očekává tak nějak celoživotně, mají tomu často i přizpůsobenou životní dráhu, nejsou primárními živitelkami, v práci se tolik nerealizují a očekává se, že je pro ně celkově snazší práci opustit a že i pečovat je pro ně snazší. [3]
V zaměstnání se přitom příslušníci a příslušnice sendvičové generace často rekrutují ze skupiny lidí, kteří jsou zároveň ohroženi diskriminací na trhu práce (ženy jsou považované za ohroženou skupinu na trhu práce již od věku 45 let). Je to pro ně pak citlivé téma. Povinnosti péče, jako je třeba doprovázení blízkých na lékařská vyšetření v pracovní době, mohou pak mít potřebu tajit a brát si (neplacené) volno, i když na doprovod mají zákonem dané právo.
Pokud pečovatelské povinnosti výrazně zasahují do pracovního života, je dobré vědět, že zákoník práce uvádí, že ten, kdo převážně sám pečuje o člověka v II., III. nebo IV. stupni závislosti, může požádat zaměstnavatele o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby. Zaměstnavatel je povinen vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody.[4] Tento institut je stejný jako u rodičů pečujících o děti do 15 let. Některých příslušnic a příslušníků sendvičové generace se mohou týkat obě situace. Zaměstnavatele je potřeba požádat písemně a zaměstnavatel musí v případě odmítnutí své vážné provozní důvody specifikovat. Za závažné důvody se považuje v zásadě to, když by v důsledku úpravy pracovní doby byl negativně ohrožen,znemožněn nebo narušen řádný provoz (plnění závazků a úkolů). Zaměstnavatelé naopak nemohou argumentovat tím, že pokud by vyhověli jednomu zaměstnanci či jedné zaměstnankyni, dojde k vytvoření precedentu a vzroste poptávka po takové úpravě mezi ostatními zaměstnanými.
Jaké jsou tedy možnosti, jak ulehčit a zjednodušit toto náročné životní období?
Na úrovni rodiny a jednotlivců svítá naděje. Role v rodině a související očekávání se čím dál více stírají, je více aktivních otců, kteří pečují o děti od narození takzvaně se vším všudy včetně krmení, přebalování či koupání. Tento charakter péče se normalizuje, muži už nepomáhají, muži prostě také pečují. Je tu naděje, že se tento typ péče usadí i v jejich pojetí “synovství”, “zeťovství” či “vnukovství” a v přístupu k péči o seniory a seniorky v rodině a ve změně očekávání společnosti. Jak uvádí Lenka Špaková z projektu www.sendvicovagenerace.cz, , pro některé ženy je zároveň výzvou odhodlat se pečovatelské povinnosti delegovat, když tu možnost mají, případně si vůbec říct o pomoc.[5]
Projekty typu www.sendvicovagenerace.cz pečujícím přináší právě konkrétní tipy na pečovatelské služby, poradenství, terapeutické služby apod., ale i osvětové materiály a články k tématu.
V zaměstnání a na úrovni zaměstnavatelů je potřeba tematizovat a především detabuizovat existenci sendvičové generace a jejích potřeb na pracovišti a vytvořit opravdu bezpečné prostředí pro pečující s cílem motivovat je využívat možnosti dané zákonem, ale i například nabídnout více možností flexibilních forem práce. Také je třeba mluvit o tom, že povinnosti péče o stárnoucí rodiče a příbuzné mohou mít i muži-zaměstnanci a že mají nárok na stejnou podporu ze strany zaměstnavatele jako pečujícíženy.
Na nejvyšší, systémové úrovni je podle socioložky Radky Dudové stále velkou výzvou dostupné propojení formální a neformální péče, aby se mohlo pečovat doma (což je stále nejrozšířenější forma péče), a dostupné odlehčovací a pečovatelské služby.
Sendvičová generace a její podpora ale může mít i své místo na komunitní úrovni, v plánech zdraví jednotlivých měst či městských částí. Město Brno například si podporu sendvičové generace vložilo do svého plánu zdraví.[6]
Základem pak zůstává osvěta. Pojem “sendvičová generace” zná ještě stále poměrně málo lidí, v protikladu k tomu každodenní starosti “sendvičových” pečujících zažívají dle odhadů v ČR minimálně stovky tisíc lidí a další znají tyto strasti ze zkušeností svého okolí.
Zdroje a související odkazy:
https://socialnipolitika.eu/2021/05/sendvicova-generace-v-teto-zivotni-fazi-je-vseho-moc/
https://www.sendvicovagenerace.cz/domaci-pece-rozdily-mezi-muzi-a-zenami/
https://www.feminismus.cz/cz/clanky/firma-roku-rovne-prilezitosti-2020-reportaz-z-konference
https://talk.youradio.cz/porady/dobro-skladem/sendvicova-generace-novy-fenomen-dnesni-doby
https://zdravi.brno.cz/wp-content/uploads/2021/09/Plan_zdravi_mesta_Brna_2018-2030.pdf
[1] https://www.sendvicovagenerace.cz/domaci-pece-rozdily-mezi-muzi-a-zenami/
[2] https://www.sendvicovagenerace.cz/domaci-pece-rozdily-mezi-muzi-a-zenami/
[3] https://talk.youradio.cz/porady/dobro-skladem/sendvicova-generace-novy-fenomen-dnesni-doby
[4] https://www.neztratitsevestari.cz/poradna/zdravi-rodina-vztahy-poradna/chci-pecovat-o-blizkeho-musim-se-vzdat-prace/
[5] https://talk.youradio.cz/porady/dobro-skladem/sendvicova-generace-novy-fenomen-dnesni-doby
[6] https://zdravi.brno.cz/wp-content/uploads/2021/09/Plan_zdravi_mesta_Brna_2018-2030.pdf