Partnerství pro stejnopohlavní páry

Bára Čermák

Začíná platit partnerství pro stejnopohlavní páry. Co se změní a co zůstává nevyřešeno?

 

Od ledna vstupuje v platnost úprava občanského zákoníku, která umožňuje stejnopohlavním párům uzavírat takzvané partnerství. I když jde o důležitý posun, nový zákon stále nenabízí možnost plnohodnotného manželství a omezuje některá rodičovská práva LGBTQ+ osob. Jednotlivé změny objasňuje Martin Bytčanek z advokátní kanceláře A&O Shearman.

 

Co se novým zákonem mění?

Český parlament schválil změnu občanského zákoníku, která zavádí nový právní institut zvaný „partnerství“. To je určené pro dvě osoby stejného pohlaví a partnerům či partnerkám zaručuje stejná práva jako manželům – s výjimkou možnosti společné adopce dítěte.

Jaká práva budou stejnopohlavní páry díky partnerství nově mít?

Na uzavření partnerství dostanou ze zákona dva dny pracovního volna, stejně jako je to u svatby heterosexuálních párů. Vstupem do partnerství partnerům vznikne společné jmění a rovněž mají právo zvolit si společné příjmení. V případě úmrtí jednoho z partnerů či partnerek bude ten druhý oprávněn čerpat vdovský nebo vdovecký důchod. Mezi další práva patří vznik nároku na mzdu či důchod, který se nestihl vyplatit zesnulému partnerovi či partnerce. Tato úprava přináší zásadní změny a posiluje právní rovnost stejnopohlavních párů.

Ale rozdíl mezi partnerstvím a manželstvím stále zůstává.

Přesně tak. Zákonodárci se rozhodli zavést nový, samostatný institut. Tím ale zůstávají dva různé právní režimy, tedy partnerství a manželství, což může přinášet zmatek, komplikace a další nerovnosti. Množství právních předpisů navíc s novým institutem partnerství vůbec nepočítá. Většinu práv a povinností partnerů tedy odvozujeme pouze výkladem příslušného ustanovení občanského zákoníku. Z hlediska právní jistoty by určitě bylo jednodušším řešením rozšíření definice manželství, jako právníci se však musíme vypořádat se zvoleným politicky průchodným řešením.

 

Práva, která stejnopohlavní páry partnerstvím získávají:
  • způsob uzavírání partnerství stejný jako u manželství,
  • dva dny pracovního volna k uzavření partnerství,
  • vznik společného jmění,
  • právo zvolit si společné příjmení,
  • vdovský nebo vdovecký důchod po smrti partnera či partnerky,
  • přechod nároku na mzdu či důchod, který se nestihl vyplatit před úmrtím  partnera či partnerky.

 

Co je největší problém?

Hlavní rozdíl mezi partnerstvím a manželstvím spočívá v osvojení dětí. Zákon nutí stejnopohlavní páry projít složitějším procesem „přiosvojení“, který má dvě fáze, místo aby to šlo jednoduše najednou. Kvůli tomu nemohou být oba partneři nebo partnerky zapsáni jako rodiče hned po narození dítěte jednoho z partnerů, ale až po dokončení formálního procesu, který může trvat řadu měsíců. Do té doby nemá faktický rodič, tedy ten z páru, který není biologický, rodičovská práva k dítěti, i když ho fakticky vychovává. U adopce dítěte, například z dětského domova, je to ještě složitější.

Jak?

U takovéto adopce musí složitým a zdlouhavým procesem projít oba partneři postupně. Před samotným osvojením musí být dítě nejméně na šest měsíců svěřeno do tzv. péče před osvojením jedním z partnerů. Po formálním osvojení musí stejným procesem projít i druhý z partnerů, i když ve většině případů o dítě již fakticky pečuje jako o vlastní. To znamená, že proces je časově ještě náročnější. Vzhledem k tomu, že existuje postup, jak dospět ke stejnému výsledku jako u společných adopcí manželů, dalo by se říct, že současná úprava vytváří pouze zbytečnou administrativní zátěž.

Může s tímhle stejnopohlavním rodičům někdo pomoct?

Zaměstnavatelé. Ti v takových případech mohou upravit své vnitřní předpisy a považovat faktického rodiče taky za právního rodiče, i když proces přiosvojení ještě není dokončen. Tím se výrazně usnadní život všem LGBTQ+ zaměstnancům a zaměstnankyním s dětmi. Když firma nebo organizace jasně uvede, že osoby v partnerství mají nárok na benefity typu rodičovské nebo otcovské, dá jim to právní jistotu. 

 

S vytvořením férového pracovního prostředí pro LGBTQ+ osoby pomáhá firmám a organizacím Pride Business Forum, k jehož hodnotám se od roku 2011 přihlásilo už přes 100 zaměstnavatelů, včetně korporací jako Škoda Auto či Vodafone nebo vzdělávacích a neziskových subjektů jako Univerzita Karlova a Člověk v tísni. 

 

Co se stane s registrovaným partnerstvím? 

Registrovaná partnerství, která byla uzavřena před touto změnou, budou platit i nadále. Nová registrovaná partnerství už ale nebude možné uzavírat, pro tyhle případy tu bude pouze partnerství. 

A co práva lidí, kteří v registrovaném partnerství už žijí?

Nová práva, která partneři a partnerky získají díky změně občanského zákoníku, se na ty, kteří zůstanou v registrovaném partnerství, nevztahují. Jinými slovy, pokud se páry rozhodnou zůstat v registrovaném partnerství, na výhody a ochrany bohužel nebudou mít nárok.

Aby tedy tyto páry získaly nová práva, musejí uzavřít partnerství znovu? 

Ano. Je důležité, aby si lidé v registrovaném partnerství promysleli, jestli by pro ně nebylo vhodné uzavřít partnerství v nové podobě. Pokud se rozhodnou, že ano, nemusejí své registrované partnerství rušit, ale rovnou uzavřít nové partnerství. To vypadá tak, že opět proběhne obřad se svědky a zápis do matriky. 

Jak pak vypadá tento rodinný stav na dokladech?

Od roku 2012 už není povinné uvádět rodinný stav v občanském průkazu. Pokud by si to ale některý ze stejnopohlavních párů přál, může mít v dokladech zapsán stav „v partnerství“.

 

Martin Bytčanek je seniorním advokátem advokátní kanceláře A&O Shearman. V rámci svých klientských i pro bono aktivit se dlouhodobě soustředí na otázky týkající se LGBTQ+ diverzity, inkluze na pracovišti a aktivního uplatňování principu rovnosti. V tomto směru spolupracuje s platformami Pride Business Forum, Prague Pride či Jsme fér.

 

Co na novou legislativu říkají firmy?

„Novou legislativu vítáme, protože posiluje právní rovnost stejnopohlavních párů. Nicméně přináší i řadu výzev, především v oblasti narovnávání benefitů pro stejnopohlavní páry. Jsme velmi rádi, že můžeme využít expertní konzultace a doporučení od Pride Business Fóra, jehož jsme členem, abychom mohli zavádět opatření, která vytváří férové pracovní prostředí pro všechny.“

Lucie Polívková, Head of Marketing and Communications v ING

 


Článek vychází ze zdrojů Pride Business Fora, v původním znění byl publikován v časopisu Ekonom.