Gender studiesRovné příležitosti v souvislostech

03/2018

Téma Zpravodaje: Žena v krajině

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,


tématem tohoto čísla zpravodaje je Žena v krajině. Tato formulace je to výsledkem dlouhých debat v redakci, kdy jsme se nejprve chtěli zaměřit na pojetí genderu ve vztahu k lesu, či poli, aby se nám následně zdálo zajímavé téma genderovanosti  městského prostředí. Nic z toho se nám nechtělo opustit a zároveň nic nebylo natolik nosné, aby se tématem zaplnilo celé číslo. Krajina se tak stala zastřešujícím pojmem a žena ústřední postavou, na níž je vidět genderová dimenze vztahů a rolí, které zaujímá. V následujících článcích vás tedy provedeme lesem, polem i městem z genderové perspektivy a přidáme i pár úvah o tom, jak je to s tou ženskou „přirozeností“.

Osobně mě nejvíce zaujala oblast zemědělství. Samotnou mě překvapilo, jak zásadní roli hraje gender i v této oblasti a dost o tom v poslední době přemýšlím. Doporučím Vám proto hned tři články, které se jím zabývají. Velmi zajímavé je zjištění Aleny Wagnerové, o kterém píše v článku My jsme tu práci měly rády. Na násilnou kolektivizaci v poválečném období se lze dívat i očima žen, pro které pevná pracovní doba a mechanizace ve výrobě paradoxně znamenaly zlepšení poměrů. O tom, jakou roli hraje gender ve vlastnictví půdy, píše Peggy Petrzelka ve shrnutí svého výzkumu Jsem ženská a vlastním půdu. V dnešní době, kdy je celkem běžné, že na půdě hospodaří někdo jiný, než kdo půdu vlastní, je téma vyjednávání podmínek, za kterých je na ní hospodařeno, celkem významné. A světe div se, rozsáhlý výzkum potvrdil, že jestli jste žena nebo muž, je v tomto procesu velký rozdíl. Zemědělství se věnuje ještě článek Muži do lesa, ženy na meze, který mapuje rozdělení rolí v rámci hospodaření v jedné konkrétní oblasti východních Krkonoš. Velmi dobře je na něm ilustrováno, jak obtížné je číst historické prameny s genderovou perspektivou, pokud nám to znesnadňuje taková drobnost, jako je generické maskulinum.

Vedle zemědělství najdete ve zpravodaji např. rozhovor s revírnicí, který přiblíží samotnou práci v lese, poukáže ale i na to, jak je vnímána žena v profesi, kde muži stále hrají prim. Kibuc jako feministický experiment nahlíží na tento typ komunity převážně přes aspekt výchovy dětí a je tak zajímavou sondou do jednoho pokusu o nastolení rovného přístupu k dívkám a chlapcům již od narození.

Každé číslo zpravodaje se mi zdá báječné a díky jeho přípravě se dozvídám mnohé nové. Musím ale říct, že tentokrát mě téma inspirovalo snad k nejvíce hovorům s mými blízkými. Za každou takovou diskuzi jsem vděčná, protože mi otevírá nové obzory, sama si tříbím myšlenky a mám radost, že je mohu s někým sdílet.

Přeji si, ať i vám slouží přečtení následujících článků k dalšímu zamyšlení a společným debatám s přáteli.

Markéta Štěpánová

zpět na obsah



„Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.“

Projekt je financován Evropským sociálním fondem a magistrátem hl.m. Prahy. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti.

OD 1.ČERVENCE 2008 DO 1.ŘÍJNA 2008 BYL ZPRAVODAJ FINANCOVÁN ZASTOUPENÍM EVROSPKÉ KOMISE V ČR V RÁMCI PROJEKTU "FIT PRO ZMĚNU: FLEXIJISTOTA A GENDEROVÁ ROVNOST NA TRHU PRÁCE"
Obsah tohoto zpravodaje vyjadřuje postoj Gender Studies, o.p.s., a proto nemůže být v žádném případě považován za oficiální postoj Evropského společenství.

esf TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Úřad vlády ČR Projekt je realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů.