03/2018 Téma tohoto čísla

Žena v krajině

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,


tématem tohoto čísla zpravodaje je Žena v krajině. Tato formulace je to výsledkem dlouhých debat v redakci, kdy jsme se nejprve chtěli zaměřit na pojetí genderu ve vztahu k lesu, či poli, aby se nám následně zdálo zajímavé téma genderovanosti  městského prostředí. Nic z toho se nám nechtělo opustit a zároveň nic nebylo natolik nosné, aby se tématem zaplnilo celé číslo. Krajina se tak stala zastřešujícím pojmem a žena ústřední postavou, na níž je vidět genderová dimenze vztahů a rolí, které zaujímá. V následujících článcích vás tedy provedeme lesem, polem i městem z genderové perspektivy a přidáme i pár úvah o tom, jak je to s tou ženskou „přirozeností“.

Osobně mě nejvíce zaujala oblast zemědělství. Samotnou mě překvapilo, jak zásadní roli hraje gender i v této oblasti a dost o tom v poslední době přemýšlím. Doporučím Vám proto hned tři články, které se jím zabývají. Velmi zajímavé je zjištění Aleny Wagnerové, o kterém píše v článku My jsme tu práci měly rády. Na násilnou kolektivizaci v poválečném období se lze dívat i očima žen, pro které pevná pracovní doba a mechanizace ve výrobě paradoxně znamenaly zlepšení poměrů. O tom, jakou roli hraje gender ve vlastnictví půdy, píše Peggy Petrzelka ve shrnutí svého výzkumu Jsem ženská a vlastním půdu. V dnešní době, kdy je celkem běžné, že na půdě hospodaří někdo jiný, než kdo půdu vlastní, je téma vyjednávání podmínek, za kterých je na ní hospodařeno, celkem významné. A světe div se, rozsáhlý výzkum potvrdil, že jestli jste žena nebo muž, je v tomto procesu velký rozdíl. Zemědělství se věnuje ještě článek Muži do lesa, ženy na meze, který mapuje rozdělení rolí v rámci hospodaření v jedné konkrétní oblasti východních Krkonoš. Velmi dobře je na něm ilustrováno, jak obtížné je číst historické prameny s genderovou perspektivou, pokud nám to znesnadňuje taková drobnost, jako je generické maskulinum.

Vedle zemědělství najdete ve zpravodaji např. rozhovor s revírnicí, který přiblíží samotnou práci v lese, poukáže ale i na to, jak je vnímána žena v profesi, kde muži stále hrají prim. Kibuc jako feministický experiment nahlíží na tento typ komunity převážně přes aspekt výchovy dětí a je tak zajímavou sondou do jednoho pokusu o nastolení rovného přístupu k dívkám a chlapcům již od narození.

Každé číslo zpravodaje se mi zdá báječné a díky jeho přípravě se dozvídám mnohé nové. Musím ale říct, že tentokrát mě téma inspirovalo snad k nejvíce hovorům s mými blízkými. Za každou takovou diskuzi jsem vděčná, protože mi otevírá nové obzory, sama si tříbím myšlenky a mám radost, že je mohu s někým sdílet.

Přeji si, ať i vám slouží přečtení následujících článků k dalšímu zamyšlení a společným debatám s přáteli.

Markéta Štěpánová

Obsah čísla

Žena v krajině

My jsme tu práci měly rády

V tradiční zemědělské usedlosti existovala dělba práce podle pohlaví a vhodnosti jednotlivých činností pro muže a ženu. Důležitými aspekty tu byly tělesná síla muže a mateřství ženy. Ženy měly na starosti drůbež, prodej vajec a drůbežího masa byl jejich výdělkem.
Žena v krajině

Jsem ženská a vlastním půdu

Profesorka Peggy Petrzelka absolvovala v roce 1984 bakalářské studium politických věd na College of St. Thomas ve městě St. Paul. Ve studiu pokračovala na Státní univerzitě v Iowě, kde v roce 1991 získala magisterský titul v oboru sociologie venkova a v roce 1999 titul Ph.D. v sociologii.
Žena v krajině

Muži do lesa, ženy na meze aneb genderové role v zemědělství v německých východních Krkonoších na počátku 20. století

Odkud získáváme představu o tom, jak hospodařili před více než sedmdesáti lety němečtí horalové a horalky? Hlavním zdrojem jsou původní obyvatelé sami. Po nuceném vysídlení se mnozí z nich v nové zemi, zejména ve Spolkové republice Německo (v tzv. západním Německu) organizovali, v psaných vzpomínkách se vraceli ke svým rodištím.
Žena v krajině

Dievčata do parkov

V porovnaní s chlapcami, dievčatá vo veku 9 - 12 rokov vo verejnom priestore netrávia veľa času. Zatiaľ čo si na ihriskách vybavíte chlapčenské skupinky hrajúce sa futbal, dievčatá skutočne absentujú. Niektorí vysvetľujú, že dievčatá v tomto veku sa radšej rozprávajú a čas trávia vnútri. Necítite však, že by toto bolo úplne dostačujúce vysvetlenie.
Žena v krajině

Kibuc jako feministický experiment

Židovské kibucy v Palestině a posléze Izraeli jako zemědělské komunity vznikly přibližně před sto lety. Jejich hlavním cílem bylo spojit skupinové síly v chudobě a nepříznivém prostředí na začátku jejich existence, protože skupina lépe zvládla těžkosti, než kdyby hospodařil jednotlivec nebo jedna rodina.
Žena v krajině

Žena ve městě z pohledu bezdomovectví

Když se lidé dostanou do situace, kdy přijdou o tu nejzákladnější věc jako je bydlení a musí se stěhovat na ulici, je to často do větších krajských měst jako je Plzeň, České Budějovice, Brno, anebo rovnou do Prahy. Na začátku je třeba napsat, že ženské bezdomovectví je jiné než to mužské. Ať je to na jakémkoli místě.
Žena v krajině

Gruzie: Pomoc hendikepovaným ženám

Ženy s hendikepem jsou v Gruzii často odsunuty na okraj společnosti. Nevědí o svých právech a leckdy je jim znemožněno pracovat. Česká pobočka mezinárodní organizace CARE, zaměřující se na boj s chudobou, podporuje jejich vzdělávání a zaměstnávání.
Žena v krajině

Mají ženy k přírodě blíže?

Když jsme se na redakční schůzce k tomuto číslu Zpravodaje shodli na tom, že jeho tématem bude vztah genderu ke krajině, půdě, či městu, asociovalo mi to jednu z feministických teorií výkladu patriarchátu. Tato teorie vychází z přirovnání vztahu ženy a muže k hierarchickému vztahu přírody a kultury, přičemž ženy jsou asociovány s přírodou.
Žena v krajině

Svoboda, tlak či povinnost vlastní reprodukce

Nedávno jsem znovu, a s gustem, sledoval český seriál Sňatky z rozumu, kde v jednom z dílů soudní rada Vácha říká na adresu svých dvou neprovdaných dcer, které oslovuje pejorativně „přeslice“, toto: „Je na světě něco zbytečnějšího než stará panna? I tahle rozvrzaná židle je k něčemu dobrá, člověk si na ni sedne a odpočine si.
Rozhovor

Přátelé mi závidí, že jsem pořád venku, říká revírnice

V lesích na území po celé České republice pracují stovky revírníků a pro někoho možná překvapivě jsou mezi nimi i ženy. O tom, co toto povolání obnáší, jaká mohou být specifika práce revírnic v této profesi s tradičně vysokou převahou mužů i o sexismu v lesnictví, je následující rozhovor s revírnicí Marií (26 let).

Rovné příležitosti v praxi

Dívky věří, že schopnost vyniknout je mužskou vlastností

Americká studie poukazuje na skutečnost, že již šestileté děti mohou být ovlivněny stereotypy tak, že například věří, že vynikající výsledky nebo nadání jsou častější u mužů. Dívky už ve věku šesti let věří, že schopnost vyniknout je mužským atributem, jak ukázal citovaný výzkum genderových stereotypů.
Rovné příležitosti v praxi

Nucené sterilizace v České republice a ve Švédsku

Pražské fórum pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR uspořádalo v polovině června celodenní workshop pro odbornou i laickou veřejnost k jednomu z nejvážnějších případů porušování lidských práv v Evropě v novodobé historii: "Nucené sterilizace romských žen v českém (československém) a evropském kontextu: minulost a současnost".
Kultura

Dej mi své jméno – film, kniha a mnohem víc

O filmu „Dej mi své jméno“ jsem slyšel již někdy na jaře letošního roku, kdy vstoupil do našich kin, ale viděl jsem ho teprve během parných červencových dnů, když se mi dostalo do rukou DVD – a krátce nato jsem neodolal a objednal si i knihu. Původně jsem očekával příjemnou letní oddechovku, ale film i kniha nabízejí daleko víc.

Právní poradna Gender Studies

Čerpání mateřské a rodičovské dovolené

V této rubrice zpravodaje vám představujeme, s jakými případy se v právní poradně Gender Studies nejčastěji setkáváme. Vybrali jsme témata, která se mezi jednotlivými dotazy objevují opakovaně. Příkladové dotazy doprovází i přehledně zpracované odpovědi. Následující dotaz se týká čerpání mateřské a rodičovské dovolené.

Tipy z knihovny

Gender a urbanismus

Obě představované knihy se tentokrát týkají urbanismu a prostředí města. První z nich je odbornou publikací, která na základě výzkumné činnosti přináší zprávu o souvislostech genderu a urbanismu.

Co si myslíte o ... ?

Co Vám dává a bere práce v zemědělství? Vnímáte nějaký rozdíl oproti mužům?
Na otázku odpovídají:

Dagmar Hrušková, agronomka

Práce v zemědělství mi dává pocit, že vytvářím potřebné věci, vyrábím základní suroviny pro výrobu potravin. Ale jde jen o vlastní představu a vnímání tohoto povolání. Také naplňuje mou potřebu vzdělávat se. Zemědělství je ovlivněno okolní krajinou, podnebím, měnícím se klimatem, se kterým se musím každodenně nějak vypořádat. Nevím o ničem, co by mi bralo, naopak je to pro mě výzva. V zemědělství jsou zaměstnaní zejména muži, a to na profesích: traktoristi, mechanizátoři, agronomové, opraváři aj. a ženy na pozicích účetní, sekretářky, agronomky nebo brigádnice při sezónních pracích. Je to výzva být agronomkou. V 50. letech byli agronomové převážně muži. Letos jsem vystudovala Českou zemědělskou univerzitu a vystudovaných agronomek byla zhruba polovina. Na druhou stranu je náročné ustát tlak ze strany mužů. Stále hledám, jak se s tímto tlakem vypořádat. Protože jsme jen lidi, je potřeba ke každému přistupovat individuálně. Pokud je na mě zaměstnanec hrubý jen proto, že jsem žena, těžko ho přesvědčím odvedenou prací a zkušenostmi. I s takovými zaměstnanci mám zkušenosti.

Alena Karafiátová, zemědělkyně

Práce v zemědělství je spojená s životem na venkově, který jsem zvolila, abych si kompenzovala určitý deficit způsobený dětstvím prožitém v malém panelákovém bytě. Je mi příjemné pracovat venku, mít možnost ovlivňovat a přetvářet krajinu kolem sebe a zblízka sledovat podivuhodný a všudypřítomný řád, který je vlastní všem rostlinám a zvířatům a který je dán zákony přírody. Sama si organizuji svůj čas, což mi dává větší svobodu, ale zpravidla pracuji více hodin, což mi zase část svobody bere. Má práce je někdy jednotvárná, protože nemůžete nechat na půlce pole nesebrané brambory, když vás přestane bavit je sbírat. Má práce je ale také velmi různorodá, protože je jiná na jaře, jiná v létě a jiná na podzim, jiná v dešti a blátě a jiná v krajině rozpálené sluncem. Když si na podzim při sklizni úrody vzpomenu na pár hrstí malých semínek, z nichž obsah těch velkých a těžkých beden vyrostl, připadá mi, že se kromě země, vody a vzduchu i já podílím na zázraku, který se každým rokem – pokaždé trochu jinak, a přitom stále stejně – opakuje. Přináší mi to radost a pocit štěstí.

Já pracuji v ekologickém režimu a rozhodně dávám přednost fyzické práci před pobytem ve fitcentru. Přesto ale na některé práce nestačím. Mužská síla je  nezbytná a nedá se nahradit ani zvířetem ani strojem. Rodinnou biofarmu, kde se mužský a ženský prvek vzájemně doplňují, považuji za ideální model.

 

Kalendář akcí

Přehled nejbližších akcí s tematikou rovných příležitostí