Problematika genderové rovnosti v podnikatelské sféře se nejvýrazněji projevuje v oblasti individuálně smluvních vyjednávání o zaměstnání a výdělku, tj. v segmentu manažerského trhu práce, kterého se účastní vysoce kvalifikované pracovní síly.
Na pozicích zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků se ženy podílejí 28%, což jsou 4% všech zaměstnaných žen. V rámci mužské zaměstnanecké populace tvoří muži v řídících pozicích 8% (ČSÚ 2004).
Podíl žen v podnikatelské sféře (37%) je mnohem nižší než v nepodnikatelské sféře (57%). To je dáno tím, že velkou část podnikatelské sféry tvoří odvětví průmyslu, výroby energií a stavebnictví, což jsou typicky mužská odvětví. Naopak, velkou část nepodnikatelské sféry tvoří odvětví školství, zdravotnictví a sociálních služeb, kde jsou zaměstnány převážně ženy. Současně ve státních organizacích je práce zpravidla méně časově náročná (pevná pracovní doba), v některých případech i méně intenzivní než v soukromé sféře, což ve větší míře vyhovuje spíše ženám.
V podnikatelské sféře ve všech odvětvích najdeme velmi málo žen na nejvyšší úrovni řízení velkých organizací. Počet úrovní řízení je vyšší, a v důsledku toho, je i delší kariérový žebřík, který musí žena překonat, než se dostane na vrchol. Ženy často neprojevují tak silný zájem o pozice ve vyšším managementu. Mají obavy, že by to zvládly, ale také z toho, že vrcholové řídící pozice vyžadují mnohem vyšší pracovní nasazení, vypětí a více času. To se obtížně slaďuje s osobním životem, zejména se zajištěním rodiny a domácnosti.
V rámci jednotlivých odvětví, ženy obsazují pracovní pozice spíše na nižší úrovni managementung. Na střední a nižší úrovni řízení velkých organizací jejich podíl činí 40%. V horizontu let 2000 - 2004 však účast žen na řízení podnikatelských organizací vykazuje stoupající tendenci. Ženy se lépe prosazují ve společnostech, kde majitelé či top-management mají více příležitostí být v kontaktu s potenciálními kandidáty nebo kandidátkami na vyšší manažerské pozice a lépe je poznat a hodnotit V nepodnikatelské sféře podíl žen na nejvyšší úrovni řízení velkých organizací je 50%, ale ve srovnání se střední a nižší úrovní managementu je tento podíl podprůměrný.
Pracovní příjmy manažerů se odvíjí nejen od složitosti a odpovědnosti práce. Na jejich utváření, se podílí řada dalších faktorů. Významná je souvislost s výdělkovou hladinou řízené organizace, do které se promítají vlivy velikosti organizace, odvětvové příslušnosti a postavení na trhu, které jsou někdy velmi obtížně postižitelné.
V důsledku pevně stanovených pravidel odměňování (tabulkové platy) je mzdový rozdíl mezi vedoucími a řídícími pracovníky vyšší v podnikatelské sféře (54%) než nepodnikatelské (78%). Proto další analýzu soustřeďujeme pouze na podnikatelskou sféru. V členění podle velikosti firmy jsou největší platové rozdíly ve středně velkých firmách 250-1000 pracovníku, kde platy žen dosahují jen 49% platu mužů. Naopak nejnižší rozdíly jsou v malých firmách, do 250 pracovníku, kde platy žen dosahují 59% platu mužů.
Velikost mzdových rozdílu koreluje s podílem žen ve firmě. V odvětvích s převahou mužské pracovní síly se v úrovni mezd menšinové ženské pracovní síly prosazuje určité "mzdové vyrovnání". Ve firmách s podílem žen do 33% dosahují platy žen 75% platu mužů pro management, zatímco ve firmách s více než 66% žen, platy žen manažerek dosahují jen 48% platu mužů.
Rozdíl ve mzdách je nejmarkantnější na nejvyšší úrovni řízení (vedoucí organizací), kde se uplatňují vysoce specifické formy odměňování a vyjednávací síla uchazečů a uchazeček. V této skupině platy dosahují jen 45% platu mužů. Nejmenší platové rozdíly jsou na nejnižší úrovni řízení (vedoucí útvarů), kde mzdy žen dosahují 60% mezd mužů.
Převážná část manažerek se koncentruje, jak v podnikatelské tak nepodnikatelské sféře, do organizací s nižším průměrným výdělkem - do 20 000Kč měsíčně, tj. mimo špičkové organizace s nadprůměrným výdělkem.
Zdroje:
Dudová, R.; Křížková, A.; Fischlová, D.: Gender v managementu: kvalitativní výzkum podmínek a nerovností v ČR, Praha, VÚPSV 2006, 120s., lit., tab., příl. ISBN 80-87007-32-8, k dispozici na www.vupsv.cz
Gazdagová, M.; Fischlová, D.: Sondáž postojů zaměstnavatelů k uplatnění žen v managementu a zkušeností s nimi (kvalitativní šetření s vybranými reprezentanty zaměstnavatelů), Praha, VÚPSV 2006. 39 s., lit., tab., příl., k dispozici na www.vupsv.cz
Stupnytskyy O.; Fischlová D.: Struktura rozdílů v platech mužů a žen. Jsou rozhodující náplň práce, místo práce, a personální charakteristiky pracovníků?, interní studie
Vlach, J.: Šetření výdělkové nerovnosti žen a mužů v managementu, Praha, VÚPSV 2005, 53s., lit., obr., tab., příl., k dispozici na www.vupsv.cz
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).