V pondělí 16. ledna pořádal CEFRES (Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách) konferenci Gender a politika v rozšířené Evropě. V dnešní době, kdy stále více rozšířené téma rovné příležitosti na trhu práce pokrývá většinu aktivit týkajících se genderu a rovnosti, je velmi příjemné "odskočit" si také k jinému tématu. Participace žen v politice je stále velmi důležitým tématem rovnosti, hlavně z toho důvodu, že žen v politice je pořád nedostatek. Na přípravě konference se podílel Sociologický ústav Akademie věd, Francouzská asociace politických věd a Ministerstvo zahraničí Švýcarska. Dopolední program se věnoval Vlivu europanizace na veřejné politiky a reprezentaci genderových zájmů, odpolední pak Mechanismům vyloučení a začlenění žen v politice.
Kritický pohled na vznik konceptu Gender mainstreaming* v rámci EU
Úvodní příspěvek byl Kritický pohled na vznik konceptu Gender mainstreaming v rámci Evropské unie. Sophie Jacquot z Pařížského institutu politických věd se zaměřila na dva aspekty - vznik gender mainstreamingu a realizaci gender mainstreamingu v Evropské unii. Vznik gender mainstreamingu na počátku 90. let navázal na selhání evropských politik, které nezohledňovaly rovné příležitosti žen a mužů. Gender mainstreaming je výhodný tím, že pro něj nebylo nutné zavést novou položku v rozpočtu, protože není samotnou společnou politikou, ale prolíná se politikami všemi. Na přelomu roku 2000 a 2001 se dostal gender mainstreaming do nové dimenze díky lisabonské strategii a politice zaměstnanosti, kde je jedním z hlavních cílů zvýšení zaměstnanosti žen. Gender mainstreaming může sloužit jako prostředek ke splnění tohoto cíle. Gender mainstreaming je tedy novým konceptem v Evropské politice, který původně sloužil k napravení nefungujících politik a v dnešní době ke zvýšení zaměstnanosti a ekonomické zdatnosti žen.
Vliv Evropské unie na české ženské NNO
Hana Hašková ze Sociologického ústavu AV ČR mluvila o Vlivu Evropské unie na české ženské NNO. Hlavním odkazem tohoto příspěvku bylo, že požadavky z Evropské unie přispěly k profesionalizaci ženských občanských skupin."Profesionalizace znamená, že se ženská NNO stává expertní, formálně registrovanou entitou s kanceláří vybavenou počítači, faxy apod., a se zaměstnanci s dovednostmi, které od nich požadují její potenciální sponzoři." Profesionalizace jde ruku v ruce s projektovou a reformní orientací. Projektová orientace znamená, "že se ženská NNO orientuje na aktivity s předem definovanými cíly, rozpočty a časovým, plánem, které jsou ustanovovány v nerovné interakci mezi ní a jejími sponzory." A nakonec reformní orientace znamená, "že se ženská NNO soustředí na postupné vylepšování existujícího legislativního a institucionálního rámce a poskytování služeb, a to sice v mantinelech, které vymezuje stát a EU, tedy v současnosti hlavní poskytovatelé finančních prostředků ženským NNO v ČR."
Vliv začlenění České republiky do Evropské unie na roli ženských NNO: interakce s politicko-administrativní úrovní
Prezentace Aleny Křížkové, také ze Sociologického ústavu AV ČR se jmenoval Vliv začlenění České republiky do Evropské unie na roli ženských NNO: interakce s politicko-administrativní úrovní. Alena Křížková hovořila o tématu genderové rovnosti a politiky rovných příležitostí žen a mužů jako agendy ženských nevládních neziskových organizací v procesu vstupu České republiky do Evropské unie a o aspektech postoje českého státu k tomuto tématu. Alena Křížková zdůraznila, že "až Evropská unie legitimizovala pro českou politickou sféru nutnost zabývat se problematikou genderové rovnosti a postavením žen v naší společnosti, na kterou představitelky a představitelé českého ženského hnutí upozorňovali v průběhu celých 90. let a posunula tuto problematiku mezi zásadní otázky transformace, kam dříve nikdy nepatřila." Je tedy jasné, že genderová problematika by nikdy nedosáhla takové politické pozornosti, nebýt vlivu Evropské unie. Harmonizace českého práva s právem unijním nás také posunula o hodně dál. Je vidět, že v České republice ještě nenastal čas, kdy se budou naši politici a političky zabývat rovnými příležitostmi pro ženy a muže z vlastní vůle, třeba proto, že ženy tvoří více než 50% našeho obyvatelstva.
Na tyto dva příspěvky navázala v diskuzi Alena Králíková, ředitelka Gender Studies, o.p.s, která upozornila na fakt, že i když v dnešní době existuje alespoň základní institucionální zabezpečení rovných příležitostí žen a mužů na státní úrovni, politika gender mainstreamingu se ale vůbec nedotkla krajů. Ty jsou problematikou rovných příležitostí naprosto netknuti. Alena Králíková doporučuje, aby v každém kraji vznikla pozice genderového koordinátora/-ky, který/-á by měl/a agendu rovných příležitostí pro ženu a muže na starosti. Tato pozice musí ovšem obsahovat dostatečné pravomoci, jak tomu zatím není ani v rámci genderových koordinátorů na ministerstvech.
Otázka feminizace veřejného prostoru jako metafora politického rozčarování v postkomunistické éře
O České republice mluvil také Maxime Forest z Institutu politických věd v Paříži, jehož prezentace byla o Otázce feminizace veřejného prostoru jako metafory politického rozčarování v postkomunistické éře. Forest zdůrazňuje, že když v 90. letech začal proces transformace, zaměřil se pouze na ekonomiku jako jediný faktor, a proto byly ženy v mnoha případech diskriminovány. Doporučuje vytvoření analýzy, která by se zaměřila na důvody nedostatku žen v politice. Jedním z důvodů může také být, že ženy upřednostňují spíše osobní než nepersonální vztahy v politice.
Na konferenci bylo předneseno ještě mnoho dalších příspěvků se zaměřením na politickou participaci žen ve Francii, Švýcarsku, Litvě a Německu. Marie Čermáková, ředitelka Sociologického ústavu Akademie věd, konferenci shrnula. Vyhlídky žen do parlamentních voleb v České republice nevidí příliš optimisticky, bude jich méně a budou kandidovat na nižších postech než jejich kolegové. Musíme tedy doufat, že konference tohoto typu jednou zaujmou naše spoluobčany a spoluobčanky natolik, že začnou ženy v politice podporovat.
* Gender mainstreaming je systematické prosazování priorit a potřeb žen a mužů ve všech druzích politik a opatření s cílem dosáhnout rovnosti žen a mužů. (např. při plánování spojů hromadné dopravy by se mělo posoudit, jakým způsobem ji využívají muži a jakým ženy, neboť tento způsob bývá velmi rozdílný. Teprve po takovém posouzení lze rozhodnout tak, že není poškozeno ani jedno pohlaví.).
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).