Jak genderově rozpočtovat?

Genderové rozpočtování je jedinečný nástroj k prosazování genderové rovnosti. Na tom se shodly všechny účastnice česko-rakouského semináře k genderovému rozpočtování, který byl organizován Gender Studies, o.p.s., Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Netzwerk österreichischer Frauen- und Mädchenberatungssphonelen.

Seminář uvedla ředitelka Odboru rovných příležitostí na MŠMT, Michaela Marksová-Tominová. Zdůraznila, že genderové rozpočtování je politiky a političkami často mylně identifikováno jako rozdělování rozpočtu na tzv. „ženský“ a „mužský“. Skutečnost, že genderové rozpočtování se musí vždy dotýkat celého rozpočtu (i včetně zdánlivě neutrálních kapitol) potvrdila ve své prezentaci i ředitelka Gender Studies, o.p.s., Linda Sokačová. Uvedla příklad fotbalového hřiště, jež se v rámci rozpočtu může jevit jako výdaj orientovaný primárně na muže. Je ovšem zapotřebí analyzovat, kdo a kdy může hřiště využívat. I fotbalové hřiště může být využito širokou veřejností (např. rodinami s dětmi, ale i seniory/seniorkami atd.), či naopak jeho dotace mohou mít dopad pouze na úzkou skupinu lidí – např. zvětšení kanceláří fotbalových manažerů – zde tedy nelze ani mluvit o prospěchu mužů z řad veřejnosti. Podobný – ačkoli opačný případ – uvedla Ulrike Faltin z Netzwerk österreichischer Frauen- und Mädchenberatungssphonelen. Výdaje ve zdravotnictví jsou v Rakousku na první pohled směřovány více k ženám (57% celkových výdajů). Při podrobnějším pohledu ale zjistíme, že tato skutečnost odráží sociální stratifikaci. Žen je v první řadě více než mužů (tvoří 52% celkové populace) a jednak se dožívají vyššího věku.

Při vytváření genderově citlivého rozpočtu je zapotřebí analyzovat dostupné statistiky a údaje, a poté efektivně a především transparentně zhodnotit, jaký vliv bude mít rozpočet na ženy i muže: a to nejen v oblasti výdajů, ale také v oblasti příjmů (např. dopad přímých a nepřímých daní). V České republice zatím k podobným analýzám nedochází. Jak zmínila Eva Ferrarová z Ministerstva vnitra ČR, genderové rozpočtování je především politickou záležitostí: pokud chybí politická vůle, tak je velice obtížné genderové rozpočtování prosadit. V Rakousku se situace zásadně změnila v okamžiku, kdy se genderové rozpočtování stalo povinným na základě Ústavy. Nicméně, jak podotkla Ulrike Faltin, ani vynikající analýza rozpočtu nezaručuje následnou akci. V Rakousku je podle Faltin genderové rozpočtování často příliš „technické“ a chybí mu podpora veřejnosti.

Větší podporu veřejnosti je podle Evy Hejzlarové z občanského sdružení Fórum 50 % možné zajistit tzv. komunitním rozpočtováním. Komunitní rozpočtování podle ní přináší do rozpočtové praxe měst a obcí nový úhel pohledu na sestavování obecních a městských rozpočtů a nový způsob hodnocení efektivity a „spravedlivosti“ vynakládání veřejných zdrojů. Komunitní rozpočtování se totiž zaměřuje na rozpočty z hlediska toho, zda jsou veřejné peníze využívány na financování potřeb všech skupin obyvatel žijících v příslušné komunitě (ženy, mládež, senioři, národnostní menšiny, hendikepovaní atd.) a to i v případě, že mají ztížený přístup k rozhodování o podobě rozpočtu.

Vzhledem k tomu, že je genderové rozpočtování řadou mezinárodních institucí (např. OSN, EU) považováno za nezbytnou podmínku k prosazování demokracie, doufejme, že se stane klíčovým a nezbytným nástrojem při vytváření rozpočtů i v českém kontextu.

Prezentace ze semináře v pdf:

Linda Sokačová, Gender Studies – Genderové rozpočtování

Eva Ferrarová, Ministerstvo vnitra ČR – Genderové rozpočtování v České republice: kdo, kdy, kde, jak?

Ulrike Faltin, Netzwerk österreichischer Frauen- und Mädchenberatungssphonelen – Genderové rozpočtování: aplikace v Rakousku

Eva Hejzlarová, Fórum 50% - Komunitní rozpočtování

Článek vyšel na webových stránkách České ženské lobby.

Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).