O platech se v českých firmách a institucích nemluví. Není to vhodné téma na debatu, kolegové a kolegyně by se mohli urazit, kdybyste se jich na to zeptali. Tak by se dala shrnout zkušenost, kterou získal náš auditní tým Gender Studies během genderových auditů, které jsme prováděli mezi 11 českými zaměstnavateli. Z šetření, do kterého se zapojilo 3.822 osob, vyplynulo, že otázka stejného výdělku za stejnou práci patří mezi témata, která nejvíce rozdělují zaměstnané ženy a muže. Zatímco žen, které si myslí, že jejich zaměstnavatel odměňuje obě pohlaví za stejnou práci různě, je přes 12 %, muži zastávají tento názor pouze ve třech procentech případů.
O rovnosti v odměňování jsou přesvědčenější ženy pracující ve státní správě, než ty, které zaměstnává soukromý sektor. Souvisí to bezesporu s tabulkově danými pozicemi a na ně navázanými platy, které vzbuzují pocit, že státní správa odměňuje spravedlivěji. Soukromá sféra je na tom pohledem svých zaměstnankyň o poznání hůře. 28 % žen si myslí, že jejich zaměstnavatel neodměňuje ženy a muže stejně (v případě mužů se takto vyjádřilo 8 % z nich).
O tom, že se na českých pracovištích o výši platů moc nemluví, svědčí další výsledek z šetření: téměř jedna třetina všech zaměstnaných nebyla schopna na otázku ohledně rovnosti v odměňování odpovědět.
Během skupinových a individuálních rozhovorů jsme často slýchaly, že není dobré, aby zaměstnaní jedné firmy nebo instituce věděli, kolik berou kolegové, protože by to přece dělalo zlou krev. Zatímco první reakce na dotaz ohledně transparentnosti platů a mezd byly veskrze zamítavé, další debata ukázala, že by lidé ocenili větší otevřenost ohledně toho, jak je jejich plat či mzda stanovována. Pokrokovější vedoucí, kteří a které ovlivňují výši mzdy nebo platu, uznávali, že by si byli schopni obhájit si způsob stanovení odměny a že v tom nevidí nic problematického.
Minimum, co mohou zaměstnavatelé v oblasti transparentního odměňování udělat, je zpracovávat a průběžné zveřejňovat statistiky odměňování dle pohlaví a typu pozic. Hrubým pohledem tak zjistí, jestli opravdu v oblasti platů a mezd své zaměstnance a zaměstnankyně nediskriminují a dají všem zaměstnaným zároveň najevo, že je tato problematika zajímá a jsou si vědomi její závažnosti.
Genderové audity proběhly v roce 2017 a 2018 a zahrnovaly technologické, farmaceutické, energetické a výrobní firmy a společnosti poskytující poradenství. V rámci státní správy byly audity provedeny na jednom ministerstvu a ve třech úřadech plnících roli organizačních složek státu. Do kvantitativního šetření se zapojilo celkem 974 zaměstnanců a 967 zaměstnankyň soukromých firem a 1183 žen a 698 mužů pracujících pro státní správu. Šetření zahrnovalo osoby na vedoucích pozicích i řadové zaměstnané, zastoupeny byly všechny věkové kategorie, zjišťovali jsme také, zda respondenti a respondentky pečují o děti či jiné závislé osoby v rodině a zda jde o samoživitele či samoživitelky.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).
