Tohle místo mám v poslední době moc ráda. Jmenuje se Káva u modrého moře a nalézá se na pražském Žižkově. Jeden z důvodů, proč mám tuto kavárnu tak ráda, je fakt, který majitele asi netěší tolik jako mě – je tu vždy místo pro mě, mé dítě i naši případnou společnost. Když jsem šla jednou od kamarádky, která bydlí na Žižkově, k pověstnému tunelu spojujícímu Žižkov s Karlínem – který mimochodem vyvolává obavy dle mého soudu naprosto neoprávněně – narazila jsem na Kostnickém náměstí na novou rohovou kavárnu s příjemným názvem Káva u modrého moře...
Co se mi zdálo ještě příjemnější, byl nápis na okně: Dětský koutek. Ačkoli jsem zrovna neměla životně důležitou potřebu kávy, nedalo mi to a musela se jít podívat dovnitř.
Kavárna není moc velká, všeho všudy asi šest stolků s pohodlnými křesílky, kde se i dětem moc dobře sedí. V zadní části je onen dětský koutek, který je stylizovaný do mořského prostředí. Je v něm řada ryb a rybiček plyšových, látkových i nafukovacích, chobotnic, dřevěná hra na vkládání a chytání ryb (pro vegetariánské dítě poměrně nepříjemná záležitost k vysvětlování, nicméně mám, co jsem chtěla), a nějaké hračky netématické jako panenka, puzzle s krtečkem, pár dřevěných skládaček. Jsou zde molitanová sedátka a koberec, stoličky a dětská židlička. Z mého pohledu se ale ještě podstatnější než dětský koutek jeví velice příjemná obsluha, která je naprosto tolerantní a vstřícná k dětem pobíhajícím po celé kavárně.
V době kolem Vánoc u vchodu stál vánoční stromek s řadou třpytivých ozdob, které Matyáše i jeho kamarádku zajímaly o poznání více než všechny rybičky a mořští koníci dohromady. Zpočátku jsem se pokoušela odpoutávat pozornost a motivovat je ke hrám v dětském koutku, ale po chvíli jsem zjistila, že nemám šanci. Sundávat a nandávat hvězdičky a zvonečky je přesně to, co teď budou dělat, ať se mi to líbí nebo ne. Obsluhující paní mě vlastně dost šokovala, když mi místo káravého pohledu, který už beru jako součást života s dítětem, řekla, ať si nějakou ozdobu klidně nechají.
Ceny jsou v kavárně standardní, káva stojí kolem třiceti korun, vždy je k zakoupení nějaká sladká nebo slaná dobrota, většinou tradičního řeckého charakteru. Je sice trošku dražší, ale vzhledem k tomu, že se na vás nikdo nekouká divně, když sedíte hodinu u jednoho kafíčka, stojí za to si k němu koupit za třicet korun třeba výbornou baklavu.
V kavárně se potkávám s jejím řeckým majitelem, který dá Matyášovi pokaždé nějaký dáreček a chvíli si s ním pohraje, vesele se s ním zdraví i loučí a já mám pocit, že tady opravdu hlasitým výskotem neobtěžujeme. A málem bych zapomněla na mé oblíbené téma – na záchodě (byť jen na dámském) je jak nočník, tak dětské prkénko.
Kavárna u modrého moře, Kostnické náměstí 3, Praha 3 obdržela od Gender Studies nálepku Místo přátelské rodině. Více o iniciativě Místo přátelské rodině včetně seznamu oceněných míst naleznete zde.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).