Ještě nedávno jsem byla přesvědčená, že brněnští NESEHNUTÍ jsou "ti co se jen tak nesehnou". Ten název mi byl sympatický a po setkání s koordinátorkami Katkou Pleskovou a Lenkou Formánkovou ještě víc, protože jsou to ženy, které působí, že se opravdu hned tak před ničím nesehnou. Po autorizaci tohoto rozhovoru mě však Katka s energií sobě vlastní poněkud usměrnila - "Nesehnutí" nejsou TI, nýbrž TO - a sice Nezávislé Sociálně Ekologické HNUTÍ… Nemůžu si pomoct, ale pro mne nějak stále zůstává hnutím těch, kteří se hned tak nesehnou.
NESEHNUTÍ je v současné době zapojeno do projektu "Půl na půl - rovné příležitosti žen a mužů", se kterými dalšími projekty se zabýváte?
Kateřina:
NESEHNUTÍ, vedle řady jiných lidskoprávních a ekologických aktivit, funguje jako dlouhodobá kampaň Ženská práva jsou lidská práva. Zaměřuje se na stereotypní náhled na ženy a muže a na ty negativní věci jako je diskriminace či násilí, které se s oněmi zdánlivě nevinnými stereotypy bohužel nesou.
Snažíme se jak tyto stereotypy bořit, tak se podílet i na řešení následných problémů. Naší hlavní linií je informační a vzdělávací činnost a zacílení na širokou veřejnost a ono tzv. veřejné povědomí. Jednou ze základních vizí NESEHNUTÍ je to, že každý/každá z nás může významně přispět ke zlepšení situace svým vlastním chováním, změnou přístupu. Pořádáme besedy, přednášky, promítání apod. zaměřené na poskytnutí informací o tom, proč se to které téma řeší, proč je to problém a jak je možno k němu přistupovat, kde získat radu či pomoc. Konkrétně jmenuji třeba týdenní sérii akcí proti násilí na ženách, přednášky na školách či cyklus vzdělávacích seminářů pro širokou veřejnost poskytující poměrně obšírný přehled o problematice ženských práv a rovnosti žen a mužů, sérii besed na téma proč podporovat ženy v politice, putovní foto-informační výstavu Ženská práva jsou lidská práva aneb kampak panenko ad. Působíme hlavně v Brně a jsme moc rádi, že se nám poměrně dobře daří navazovat a udržovat dobrou spolupráci jak s jednotlivými odborníky a odbornicemi na různá témata z této oblasti, tak s řadou neziskových organizací. Zejména v posledním roce se snažíme tuto spolupráci prohlubovat. Z naší iniciativy vzešla brněnská tzv. ženská platforma, kterou tvoří místní neziskové organizace nějakým způsobem zaměřené na ženy. Naším cílem je ovlivňovat situaci v Brně a teď se snažíme hlavně zasáhnout do komunitního plánování sociálních služeb města.
Jaké jsou vaše osobní důvody, proč se angažujete v neziskové sféře? Co vás osobně zajímá na tématu mužů - otců, kterým se NESEHNUTÍ mimo jiné zabývá?
Kateřina:
Připadá mi důležité podílet se na řešení otázek, které považuji za problematické a hlavně neřešené či scestně pojímané. Jen si nestěžovat, ale přistupovat k nim tak, že já sama můžu svojí vlastní aktivitou leccos ovlivnit. Zajímá mě ochrana životního prostředí, obrana práv zvířat i lidí. Nejen proto, že jsem feministka, si myslím, že do široké oblasti řešení lidských práv jednoznačně patří velká a pro leckoho stále velmi ožehavá otázka ženských práv - postavení a role žen ve světě, která se teď podle mne ne úplně šťastně smršťuje hlavně na řešení rovných příležitostí žen a mužů v zaměstnání.
K druhé otázce: Rovnost žen a mužů je důležitým faktorem, který je potřeba reflektovat ve všech sférách a líbí se mi heslo, které jsem slyšela na jedné debatě o ženách v politice - Ženám půl světa, mužům půl rodiny. Mluví se hlavně o nutnosti, aby muži byli aktivnějšími otci a tak umožnili lepší slaďování rodinného a pracovního života svým ženám. Ne méně podstatnými pro mě jsou i důležitost role aktivních otců pro dobrý vývoj jejich dětí a též nedílná role muže jako rovného spoluudržovatele onoho symbolického rodinného krbu či prostě chodu domácnosti.
Lenka:
Podobně jako Katka jsem považovala za logické aktivně se zapojit do řešení problémů, které jsem vnímala jako palčivé a zároveň se mi zdálo, že jsou mnohými opomíjené. Takovým ústředním tématem pro mě byla dlouho otázka rovnosti mužů a žen. Měla jsem pocit, že je tématu genderové ne-rovnosti věnovaná malá pozornost a že je pro mnohé "neviditelné". Hledala jsem cestu, jak nerovnováhu mezi pohlavími změnit nebo se o to alespoň pokusit a zároveň "spřízněné duše", které by problém vnímaly podobně. Nezisková sféra mi připadala jako svobodný prostor, který poskytuje možnost občansky se angažovat v otázkách, které vládní instituce zatím nevnímají nebo nechtějí vnímat jako téma.
Jaké aktivity / případně účast v dalších projektech Nesehnutí plánuje do výhledu příštího roku?
Kateřina:
Rádi bychom realizovali další ročník cyklu vzdělávacích seminářů pro širokou veřejnost i pro možné speciální skupiny jako jsou např. učitelé a učitelky; snažíme se, aby i nadále žila aktivním životem naše foto-informační výstava a pokračovalo i nadále její turné po České republice a tak oslovování a informování lidí z různých měst a obcí, kde toto téma zrovna není na pořadu dne; určitě proběhne už tradiční série akcí u významných mezinárodních dnů jako je 8. březen (Mezinárodní den žen) či třeba 25. listopad (Mezinárodní den proti násilí na ženách). Chceme naše aktivity do budoucna pojímat hodně různorodě a ukazovat, jak široké je téma rovného postavení žen a mužů.
Lenka:
V rámci projektu "Půl na půl - rovné příležitosti žen a mužů" jsme se rozhodli zabývat více problematikou mužů - otců. V následujících měsících budeme pracovat na publikaci o aktivním otcovství, kterou bychom vydali před koncem kalendářního roku. Představení nové knihy bychom rády spojili s menší konferencí na téma aktivního otcovství. Konference by měla sloužit jako prostor pro setkání odborníků, kteří se tématem zabývají teoreticky s pracovnicemi a pracovníky mateřských center a dalšími experty.
Účastníte se projektu "Půl na půl - rovné příležitosti žen a mužů", můžete uvést výsledky, kterých jste na tomto poli dosáhli?
Kateřina:
To je těžké z naší strany nějak měřit. Podílíme se na nových webových stránkách www.rovneprilezitosti.cz, uspořádali jsme či jsme spolupracovali na několika vzdělávacích seminářích. Zajímavé třeba bylo setkání s lidmi z úřadů práce z několika míst Jihomoravského kraje, kdy se podařilo některé z nich na téma minimálně naladit a možná i nadchnout a jsme zvědaví, zda se nám podaří rozvinout nějakou užší spolupráci. V rámci projektu se knihovna NESEHNUTÍ proměňuje na určité informační centrum pro rovné příležitosti žen a mužů. Rozšiřujeme knižní fond i služby. Snažíme se mít neustále aktuální nabídku zajímavých publikací, odborných časopisů apod. k dispozici k pročtení i k širší distribuci. Bude u nás k využití PC a internet, chceme určitě nabízet i právní služby. V rámci projektu se zabýváme problematikou aktivního otcovství a tam nějaké výsledky teprve plánujeme.
Proč je pro společnost důležité zabývat se tématikou otců na rodičovské dovolené?
Lenka:
Participace otců na rodičovské dovolené a na péči o děti není jenom otázka rozvíjení vzájemného vztahu otce a dítěte. Pokud muž pomáhá v péči o dítě a o domácnost, přináší to větší harmonii do partnerského vztahu. Podle švédské studie participace otců na výchově snižuje rozvodovost a celkově přispívá ke zdraví a nižší stresovanosti obou partnerů. Vědomí, že žena není ve výchově dítěte a péči o domácnost osamocena, zvyšuje její ochotu mít další dítě. Otcovská dovolená tedy v dlouhodobé perspektivě podporuje zvyšování porodnosti. Nechuť mladých žen pořizovat si rodinu, která je patrná na drastickém poklesu porodnosti v posledních letech, je mimo jiné způsobena nechutí mužů-otců s péčí o dítě a domácnost pomáhat. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že společná péče o dítě významně ovlivňuje rozdělení rolí v rodině. Matka, která odejde na mateřskou dovolenou, se ve většině případů stává plně zodpovědnou za péči o domácnost a děti a tato role jí zůstane i v budoucnosti, po návratu do práce. Oproti tomu partneři, kteří se o péči o dítě dělí již od začátku, prožívají obvykle i později rovnoprávnější rodinný i partnerský vztah.
Mužů - otců na rodičovské dovolené není v České republice příliš. Máte představu, kolik jich procentuelně je? Jak jsme na tom v porovnání například s Rakouskem?
Lenka:
Procento otců, kteří v České republice pobírají rodičovský příspěvek, je opravdu mizivé. Na druhou stranu je třeba vyzdvihnout, že se počet mužů, kteří celodenně pečují o své malé dítě, pomalu zvyšuje. V roce 2001 bylo mezi osobami pobírajícími rodičovský příspěvek méně než jedno procento mužů, zatímco v lednu tohoto roku tvořili muži již 1,39 % všech osob pobírajících rodičovský příspěvek! To je sice stále velice málo, na druhou stranu se jedná o padesátiprocentní nárůst pečujících mužů.
V porovnání s Rakouskem je podíl českých mužů rodičovské dovolené nižší. Celkově tvoří muži v Rakousku 3 % rodičů na rodičovské dovolené. Vzrůst zájmu mezi muži byl zaznamenán v souvislosti s legislativní úpravou, díky které byla rodičovská dovolená rodinám, ve kterých otec využije její část, prodloužena ze 30 na 36 měsíců.
Spolupracujete s dalšími organizacemi zabývajícími se otcovstvím? Se kterými? Jak?
Kateřina:
Zatím ne úplně úzce. Využíváme zatím hlavně našich místních kontaktů z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Jsme moc rádi, že může spolupracovat a využívat odbornosti Ivy Šmídové, která je vedoucí oboru Genderová studia a zabývá se tzv. mužskými studiemi, a Lukáše Sedláčka, který studuje psychologii a tématu aktivního otcovství se hodně věnuje. Rádi bychom do budoucna více spolupracovali a podporovali spolupráci neziskových organizací, které se tomuto tématu nějakým způsobem věnují jako je např. Aperio či nový LOM - Liga otevřených mužů.
Máte za sebou oslavy prvního Mezinárodního dne rovnosti žen a mužů - jak tyto oslavy v Brně probíhaly?
Kateřina:
Na brněnských oslavách se vedle NESEHNUTÍ podílela též Knihovna Jiřího Mahena v Brně a Asociace pro rovné příležitosti. NESEHNUTÍ zorganizovalo celodenní pouliční informační stánek, který obsahoval opravdu širokou nabídku informačních materiálů o rovnosti žen a mužů v různých sférách. Dobrovolnice NESEHNUTÍ rozdávaly kolemjdoucím letáčky o tom, co je diskriminace a reklamní balónky, ze kterých neměly radost pouze děti. Během odpoledne pak několikrát proběhlo divadelní performance studujících Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně zaměřené na stereotypy nalepené na roli ženy či muže v našem každodenním životě. V pozdním odpoledni se uskutečnil seminář či spíš prezentace výsledků výzkumu Asociace o postavení žen na trhu práce. Během celého dne měli lidé možnost navštívit informační centrum projektu "Půl na půl - rovné příležitosti žen a mužů" v Knihovně Jiřího Mahena. Akce to byla veselá jen trošku poznamenaná tím, že to byl jeden z prvních opravdu teplých letních dnů.
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).