Mluvíme-li o
nemocech z povolání, obvykle se nám především vybaví pracoviště, která jsou
zjevně nebezpečná naší tělesné schránce. Zvedání těžkých břemen, práce s
jedovatými chemikáliemi nebo přílišná hlučnost. V ekonomice, kde čím dál tím
více pracovních pozic patří do sektoru služeb, je však stále větším rizikem
dlouhodobý stres.
Nadace Eurofound realizovala v roce 2005 již čtvrtý průzkum pracovních podmínek. Alarmující výsledky poukazují na to, že stres je jedním z nejčastějších negativních zdravotních symptomů postihujících 22% zaměstnaných v EU, navíc prokazatelně vede k rozvoji řady dalších onemocnění. Odhaduje se, že celkové náklady na následnou zdravotní péči představují až 20 miliard eur ročně.
Hlavní faktory spojené se zvýšeným stresem v zaměstnání jsou podle výzkumů britské organizace HSE následující:
Nároky - pracovní zátěž, pracovní způsoby, pracovní tempo, pracovní prostředí, zejména monotónní činnosti, směnné provozy
Kontrola - nakolik mohou zaměstnanci a zaměstnankyně ovlivnit práci, kterou vykonávají
Podpora - zahrnuje například povzbuzení, ale i další zdroje poskytované organizací, managementem i kolegy a kolegyněmi
Vztahy - včetně předcházení konfliktům a nepřijatelnému chování
Role - porozumění vlastní roli v organizaci, nastavení organizačních podmínek tak, aby nedocházelo ke konfliktům rolí
Změna - jak jsou zvládány malé i velké organizační změny, jaká komunikace je provází
Kultura - způsoby jakými je demonstrován závazek managementu, férovost a otevřenost procesů
Ačkoliv se na zvýšené míře stresu a jeho negativních následcích nepodílí pouze pracovní prostředí, ale i životní styl konkrétní osoby, řada zaměstnavatelů se rozhodla systematicky tomuto tématu věnovat a preventivními programy přispět k snížení nepříjemných následků.
Inspirace z firemního prostředí
Z českých firem, které se zabývají zejména zdravotními následky stresu, můžeme jmenovat například Olho-Technik Czech. Ve výrobních dílnách nainstalovala žebřiny na protažení zad, zaměstnanci a zaměstnankyně mají v rámci benefitů k dispozici vitamíny nebo poukázky na wellness, organizovány jsou dny pro zdraví i komplexní vyšetření u lékaře.
Firma Air Products se nechala k antistresovému programu inspirovat na základě průzkumu spokojenosti zaměstnaných, kde se ukázalo, že jich téměř polovina následky přílišného stresu trpí. Nabídnuta byla lékařská vyšetření, ale i kurzy zvládání náročných situací a techniky snížení stresové zátěže.
Obdobnou cestou se vydala i firma T-Mobile, která v rámci projektu Zdravá firma nabídla svým zaměstnancům a zaměstnankyním měření cholesterolu a s radostí zjistila, že výsledky jsou lepší než u běžné populace. Práci u této společnosti navíc zpestří cvičení přímo v kanceláři, speciální cviky vytvořil pro firmu uznávaný odborník. Takové iniciativy se hodí v podstatě do jakéhokoliv pracovního prostředí.
Řada oblastí podnikání
přináší specifická rizika
Jedním z nich je i častější výskyt agrese či obtěžování ze strany klientely, k čemuž může docházet v různých typech služeb, na úřadech aj. Příkladem dobré praxe v této oblasti může být postup španělské společnosti EuskoTren, která se rozhodla řešit zdravotní následky, které pociťovali její zaměstnanci a zaměstnankyně. Iniciativa začala dotazníkovým průzkumem zaměřeným na otázky jako stres, psychické zdraví, spokojenost v zaměstnání, zranitelnost a sociální podpora. Uskutečnily se též individuální rozhovory s osobami v zodpovědných pozicích, tito lidé mohli podat informace o situaci v jejich oblasti působnosti. Dobrovolná účast zaměstnanců a zaměstnankyň na focus groups (skupinových rozhovorech) poskytla další podrobné informace o situaci. Po důkladné analýze následovalo stanovení akčního plánu a vytvoření týmů systematicky se zabývajících prevencí násilí. Z konkrétních opatření jmenujme: instalaci kamerového systému, koordinaci činnosti s policií, trénink personálu v oblasti zvládání krizových situací, vedení záznamů o incidentech, formulace doporučení k předcházení situací spojených s externím násilím. Všechny tyto kroky vedly k snížení počtu zaznamenaných incidentů a k zlepšení pracovní atmosféry.
Na psychologické faktory, které se navíc nemusí bezprostředně týkat zaměstnání, reagují služby poradenského typu, které sice nejsou běžné, ale v posledních letech zájem o ně stoupá. Může se zdát, že partnerské obtíže, domácí násilí či různé závislosti znamenají problém pouze v rodinné sféře, ale jak poukazuje například program Employee Assistance téměř vždy se tyto problémy odrazí i v pracovním výkonu, a to nejen u daného jednotlivce. Mají vliv i na fungování týmu, obzvlášť jedná-li se o osobu na manažerské pozici. Je tedy v zájmu firmy poskytnout zaměstnaným účinnou podporu, která nabídne řešení i v těchto zdánlivě vzdálených kontextech. Z tohoto pojetí ostatně vycházejí i známé programy slaďování osobního a pracovního života, které vnímají tyto oblasti jako silně propojené a ví, že spokojenost v práci i v osobním životě je přínosem pro všechny.
Stres bývá často zaměňován se zdravým napětím a motivující výzvou a někdy je tato situace zneužívána pro obhajobu špatných manažerských postupů. Napětí a tlak na výkon jsou nevyhnutelné součásti dnešního pracovního prostředí. Jsou-li jednotlivcem vnímány jako přijatelné, mohou mít pozitivní vliv na pozornost, připravenost a motivaci a povzbuzovat ochotu pracovat a učit se v závislosti na dostupných zdrojích a osobnostních charakteristikách. Nicméně, je-li napětí nadměrné a nezvladatelné, pak vede k stresu, který může poškodit zdravotní stav zaměstnaných a tím samozřejmě snížit pracovní výkony.
WHO, 2004
Zdroje:
Assessing and Tackling External Violence at Work (EuskoTren)
HSE, Rada pro zdraví a bezpečnost, Health and Safety Executive
Machovcová, K. (Ed.). Náklady a zisky rovných příležitostí. Praha, Gender Studies. 2007
Olho-Technik: Nejlepší je naslouchat svým lidem
WHO, Světová zdravotnická organizace, World Health Organization – Work Organization&Stress, 2004
Líbil se Vám článek? Přihlaste se k odběru zpravodaje (zdarma).